Ostrava – Česká národní banka (ČNB) odebrala licenci ostravské kampeličce Unibon a čtvrtou největší záložnu tak čeká likvidace. Informoval o tom deník Právo. Důvodem byly přetrvávající nedostatky v podnikání záložny, které významně a negativně ovlivňovaly její bezpečnost a stabilitu, uvedla ČNB. Drobní klienti Unibonu o své úspory nepřijdou, veškeré zůstatky na účtech záložen jsou totiž ze zákona pojištěny do výše 2,5 milionu korun.
Záložna podle ČNB dlouhodobě porušovala limity angažovanosti vůči některým svým členům a ekonomicky spjatým skupinám osob, a to i přes opakovaná upozornění centrální banky. „Vzhledem k přetrvávajícím nedostatkům ČNB shledala odnětí povolení za jediné možné a efektivní řešení, které zabrání dalšímu porušování právních předpisů a uzavírání nevýhodných smluv ze strany záložny, a tím i ohrožování majetku jejích členů,“ uvedl mluvčí centrální banky Marek Petruš.
Záložna Unibon nesmí nadále přijímat vklady, poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků. Členům družstva ČNB doporučuje vyčkat na jmenování likvidátora, který posoudí aktuální situaci a určí postup likvidace. Likvidátora na návrh centrální banky jmenuje soud.
Podle informací z konce loňského roku měla družstevní záložna takřka 4 500 klientů a spravovala vklady v celkové výši přes dvě miliardy korun. Unibon se dlouhodobě potýkal s problémy s nesplácením úvěrů a ČNB s kampeličkou zahájila řízení o odebrání licence již v listopadu loňského roku, kdy záložna vykázala čtvrtletní ztrátu 6,6 milionů. Navíc téměř polovina úvěrů, které záložna poskytla, byla nesplácená déle než 90 dnů a poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům se u Unibonu pohyboval více jak rok pod požadovanou osmiprocentní hranicí.
Drobní klienti o úspory nepřijdou
Vedení záložny se sice odebrání licence bránilo a koncem roku 2011 schválilo vstup nových investorů, kteří slíbili navýšit základní jmění kampeličky o 150 milionů korun, z plánu však nakonec sešlo a hospodaření záložny se vedení vylepšit nepodařilo. Drobní střadatelé však o své úspory nepřijdou, jelikož veškeré zůstatky na běžných a vkladových účtech jsou u družstevních záložen ze zákona pojištěny do výše 2,5 milionu korun.
Krach Unibonu má své kořeny zřejmě v problémech holdingu Geofin ostravského podnikatele Daneše Zátorského, který prostřednictvím právě Geofinu a stavební společnosti VOKD kontroloval zhruba třetinu kampeličky. V létě loňského roku svůj podíl prodal. Záložna však poskytovala Geofinu úvěry, které holding podle informací Hospodářských novin do konce loňského roku nesplatil.
V Česku nadále působí třináct družstevních záložen. V posledních několika letech počet klientů a objem spravovaných aktiv záložnami dokonce roste.
