Japonsko dá na obnovu po tsunami 800 miliard korun

Tokio – Japonský parlament definitivně schválil návrh mimořádného rozpočtu ve výši čtyř bilionů jenů (v přepočtu zhruba 802 miliard korun), který má pomoci financovat obnovu infrastruktury poničené při nedávném zemětřesení na severovýchodě země. Jedná se o nejvyšší částku, jakou země v posledních 60 letech na podobné účely uvolnila. Mimořádný rozpočet však výdaje nutné na rekonstrukci země zcela nepokryje, japonská vláda bude muset hledat další zdroje příjmů, které by pomohly s obnovou poničené země.

Zemětřesení a následná vlna tsunami v Japonsku napáchaly nejrozsáhlejší škody od druhé světové války. Celková výše škod se odhaduje na 300 miliard dolarů (zhruba 4,9 bilionu korun). Předpokládá se, že vláda bude postupně uvolňovat další finanční prostředky, především na obnovu infrastruktury a výstavbu nových budov.

Dohoda na uvolnění dalších peněz ale bude patrně složitější. Zahrnovat by totiž měla kombinaci zvýšení daní a emisi dluhopisů, což může japonské ekonomice uškodit. Japonsko je už teď nejzadluženější vyspělou zemí a jeho veřejný dluh je asi dvakrát větší než jeho hrubý domácí produkt. Ten se pohybuje kolem pěti bilionů dolarů (asi 81 bilionů korun).

Podle odborníků se ale Japonsko bez další finanční injekce neobejde. „Kdyby se druhý speciální rozpočet zpozdil natolik, že by se ekonomika dále zhoršila a firmy by byly nuceny posílat svou produkci za moře, mohlo by to dále poškodit schopnost Japonska splácet dluhy,“ upozornil hlavní stratég společnosti SMBC Nikko Securities Hide Suezawa.

Část analytiků se domnívá, že pokud premiér Naoto Kan nebude schopen zajistit, aby parlament odhlasoval další výdaje, bude nucen odstoupit. Téměř čtvrtina respondentů oslovených v nejnovějším průzkumu agentury Kjódó si myslí, že premiér by měl odstoupit hned.

Pozice vlády není nijak neochvějná. Demokratická strana premiéra Kana má většinu v dolní komoře parlamentu, v horní komoře však musí spoléhat na spolupráci opozice. Silně nepopulární je i sám premiér, jemuž kritici vyčítají způsob, jak se ke krizi postavil.

Naoto Kan
Zdroj: ČTK/AP/Shizuo Kambayashi

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 4 hhodinami

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPřes čtyřicet procent nově prodaných vozů v Česku tvoří elektroauta

Víc než čtyřicet procent nově prodaných vozů tvoří elektroauta. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
před 5 hhodinami

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
před 19 hhodinami

Resort financí nabízí možnost nakoupit tři druhy státních dluhopisů

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Milka zmenšením čokolády klamala spotřebitele, rozhodl německý soud

Německý soud rozhodl, že výrobce čokolády Milka podvedl spotřebitele a porušil zákon o hospodářské soutěži. Ve stejném obalu bylo totiž méně čokolády a podle soudu nebylo na výrobku zřetelné upozornění na změnu gramáže. Cena se na začátku loňského roku i přes nižší hmotnost zvýšila. Informoval o tom server BBC.
14. 5. 2026

Vedení Fedu přebere Warsh. Provází ho podezření z podřízenosti Bílému domu

Do čela americké centrální banky Federálního rezervního systému (Fed) nastupuje Kevin Warsh, ve funkci ho potvrdil Senát USA. Jeho předchůdce Jerome Powell čelil tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby snížil úrokové sazby. Někteří bankéři a investoři se obávají, že Warsh půjde na ruku Bílému domu. On sám hovoří o nové „dohodě mezi Fedem a ministerstvem financí“ nebo o snižování rozvahy centrální banky, která několikanásobně narostla po finanční krizi v roce 2008.
14. 5. 2026
Načítání...