Ostrava/Berlín - Polsko bude ústy ministra hospodářství Waldemara Pawlaka nadále odmítat výstavbu plynovodu Nord Stream, který má po dně Baltského moře přivádět plyn do Evropy. Místo něj Polsko preferuje plynovod známý jako Jamal II, který by vedl suchou cestou přes pobaltské země. K podpoře baltského plynovodu Nordstream ve čtvrtek evropské země naopak vyzvala německá kancléřka Angela Merkelová.
„Musíme zajistit bezpečné, levné a stabilní dodávky plynu do Evropy,“ řekl na konferenci Energetická bezpečnost Evropy předseda vlády České republiky a muž číslo jedna Evropy těchto dní Mirek Topolánek. Přesně v tomto duchu Evropská unie v těchto dnech hledá vhodný projekt dopravy ruského plynu na západ. Nordstream a Southstream mají zásobit země Unie. Ve hře na jihu je stále investice do kaspické větve Nabucco. Severní větvi je konkurencí plynovod Jamal II.
Proti Nordstreamu argumenty
„Klást plynovod na dně moře je nebezpečné pro životní prostředí. Chceme prosazovat plynovod Amber (Jamal II) a s ním přímé napojení Ruska na země Evropské unie přes Estonsko, Lotyšsko a Litvu,“ řekl dnes na ostravské energetické konferenci Pawlak. Dodal, že budování plynovodu Nord Stream je navíc i ekonomicky náročné. Podle něho je snadnější budovat Jamal, který je o 30 až 40 procent levnější.
Navíc ještě jeden argument hovoří proti Nordstreamu a sahá až do doby druhé světové války. Podle některých názorů je riziko zejména v tom, že by se stavělo v blízkosti munice, která je na dně Baltského moře potopena od jejího konce. Podle odhadů Evropského parlamentu se na dně nachází 80 tisíc tun munice.
Pro Nordstream historickou diplomacií
Merkelová naopak Nordstream podporuje. Vyzvala k podpoře Nordstreamu poté, co Evropská komise rozhodla o přerozdělení 3,5 miliardy eur (téměř 100 miliard korun) na energetiku, především by měly jít na propojení energetických sítí mezi státy.
Na výstavbě plynovodu Nordstream se dohodl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder a bývalý ruský prezident Vladimir Putin. Projekt je však zdrojem napětí mezi Berlínem a Varšavou a zeměmi v Pobaltí, protože má vést pod mořem a mimo Pobaltí a Polsko. Tyto země se tak bojí, že by je Rusko mohlo odstavit od dodávek přes Ukrajinu nebo Bělorusko, aniž by to pocítila západní Evropa.
