Jak vytěžit z kýžené dovolené co nejvíce?

Praha - Těšíte se na dovolenou? Tak to je dobrá zpráva, tou horší je fakt, že dovolená je jedním z nejstresovějších období roku. Nezdá se vám to? Na rozdíl od dovolené se během roku rodina totiž potkává až večer, a to můžeme být vlastně rádi, že vůbec vidíme. A v tom je právě kámen úrazu, jak nám potvrdila psycholožka z manželské poradny Jitka Douchová. K tomu se pak přidávají komplikace v podobě nedostatku financí, který rodinu přinutí, aby si na dovolenou půjčila, což stres ještě umocňuje.

„Těch 24 hodin pohromadě, to je opravdu náročný tlak a potřebujeme se na to, ač to zní možná někomu podivně, opravdu připravit. Především na samotný fakt, že jsme pohromadě, kdy každý v rodině má trochu jiné představy o společně stráveném čase a jiné tempo. Cílem dovolené přeci není dosahovat nějaké výkony, toho si přeci užíváme v zaměstnání, ale odpočinout si,“ připomněla Douchová. 

Psychologové dokonce doporučují vzít si nějaký den volna před odjezdem a po návratu z dovolené navíc, abychom se rozumně adaptovali. Je to adaptace na dost výraznou změnu a není nic horšího, než se na dovolenou hnát přímo ze zaměstnání, utahaní a nervózní. To samé platí o návratu. Nejvíce se to projeví právě v okamžiku, kdy bychom klid a nadhled potřebovali. Třeba ve chvílích, kdy návrat není úplně podle našeho gusta a my pak stres přenášíme na zbytek rodiny. To i senzační dovolená může vzít za své. 

Týden, nebo dvakrát tolik?

Ideální délka dovolené je podle odborníků dva týdny. Teď si množná myslíte, že se jim to lehce říká, ale v praxi člověku nezbývá tolik volného času. Vězte však, že při kratší dovolené nestihnete tzv. vypnout a při delší se vám může stát, že si poslední týden už vůbec neužijete. Budete pod tlakem myšlenek na to, co vás v práci zase čeká.

Každý na dovolenou zvlášť nebo dohromady?

„Poslední dobou se stále častěji objevuje tendence partnerů, trávit dovolenou zvlášť. To opravdu nemusí být na škodu vztahu, muži mohou dát přednost sportovním výkonům, ženy nejen klasickému plážovému modelu, ale třeba i sportovním aktivitám jemnějšího stylu. Samozřejmě ale společná dovolená - dobře vyvážená a tolerantní - vztah naplňuje,“ dodává Jitka Douchová.

Otázkou, kterou musí řada rodin řešit, zůstává také to, zda vyrazit na dovolenou s malým dítětem, nebo ho raději nechat třeba u babičky. V tomto případě je určitě vhodné, poradit se s lékařem. Obecně ale lékaři doporučují brát dítě na dovolenou do ciziny až od jeho druhého roku a pečlivě volit lokalitu, kam se pojede.

„My obecně dost neradi vidíme, když se s takovými malými dětmi jezdí daleko Není to jen otázka klimatu, problémem je možnost nemocnění. Vezměte si třeba oblast některých středomořských států, řeckých či španělských ostrovů. To jsou místa, kde lékař prostě fyzicky není, a když vám dítě dostane vysoké horečky například s vodnatým průjmem, tak může dojít k rychlé dehydrataci. Pak zdravotní stav dítěte může být velmi rychle velice vážný,“ varuje lékař Jiří Rutch.

Dovolená na splátky

Tím nejdůležitějším kritériem při výběru dovolené ale vždy zůstávají finance. Možná, že vám to připadá jako skvělý nápad splácet dovolenou celý rok, avšak odborníci toto zdánlivě jednoduché řešení nedoporučují. „Úvěr na dovolenou stejně jako každý jiný úvěr znamená odčerpání budoucích, ještě neexistujících příjmů,“ varuje finanční poradkyně Miriam Hanáková. „Znamená to relativně velkou zátěž do budoucnosti. Každé takové zadlužení, které do budoucnosti zatíží rodinný rozpočet, znamená velké riziko,“ upozornila.

Pořídíme-li si dovolenou na splátky, zažijeme tak možná týden snů, nakonec ale zase může utrpět naše psychika. „Pouštění se do takovýchto neužitečných úvěrů může znamenat posléze i splácení úvěru dalším úvěrem a pak se rodiny dostávají do dluhové pasti, to je pro rodinu pak ohromná zátěž finanční, ale i především psychická,“ dodává Douchová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 3 hhodinami

Sněmovna schválila základní údaje rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu. Národní rozpočtová rada již dříve uvedla, že navržený rozpočet je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím ale nesouhlasí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 19 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
10. 2. 2026
Načítání...