Praha – Smrt neoddělitelně patří do života člověka a každý s ní musí počítat. Mnoho lidí si říká, že pak už je každému jedno, co se děje kolem něj. Přesto bychom neradi, aby po našem odchodu došlo ke zbytečným hádkám mezi pozůstalými nebo třeba aby dědil nezdárný syn, který za posledních dvacet let neposlal ani lístek na Vánoce. A tak přichází na řadu závěť. Co všechno musí splňovat, aby byla platná?
Závěť lze učinit v podstatě trojí formou. První je závěť vlastnoručně psaná, kdy pořizovatel závěti sepíše závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše. Takováto závěť musí obsahovat určení dědice, odkaz, a to buď veškerého majetku, nebo určité konkrétní věci, a musí v ní být uveden den, měsíc a rok pořízení závěti. Pokud některý z těchto údajů chybí, je závěť neplatná.
Druhou formou závěti je závěť sepsaná písemnou formou, to znamená ne vlastnoručně, ale v takovém případě musí být přítomni dva svědci. Pořizovatel závěti i svědci ji pak samozřejmě musí vlastnoručně podepsat.
Třetí přípustnou formou je závěť sepsaná u notáře tzv. notářským zápisem. To je podle právníků asi nejlepší způsob, jak tento dokument pořídit. I sebemenší formální chyba totiž může způsobit to, že závěť bude neplatná. Navíc má závěť sepsaná u notáře má ještě jednu výhodu – neztratí se. „Závěti, sepsané ve formě notářského zápisu, se evidují v takzvané centrální evidenci závětí, kterou vede Notářská komora České republiky a je zde jistota, že v případě úmrtí takováto závěť vyjde najevo,“ vysvětlila notářka Šárka Vlčková.
Závěť sepsaná formou notářského zápisu stojí přibližně 2 000 korun, a to včetně poplatku za zápis závěti do centrální evidence závětí. K notáři je potřeba přinést občanský průkaz a pořizovatel závěti by měl mít rozmyšleno, komu chce odkázat jaký majetek, případně si vzít doklady ke svému majetku, aby jej notář mohl v závěti přesně popsat.
Svůj majetek můžete v závěti odkázat, komu chcete, nesmíte ale zapomenout na své děti. Děti jsou totiž tzv. neopominutelní dědicové, a pokud závěť tomuto ustanovení odporuje, mají právo v dědickém řízení toto namítnout a požadovat svůj dědický podíl. V této části je potom závěť tzv. relativně neplatná. „V takovém případě mají potomci zůstavitele právo na svůj zákonný dědický podíl, pokud se týká nezletilých, zletilí pak mají právo na polovinu svého zákonného dědického podílu,“ upozornila Vlčková.
Je možné vydědit vlastní děti?
Své děti můžete samozřejmě vydědit, ale pouze z důvodů vyjmenovaných v zákoně. Zákon zná čtyři důvody, které mohou vést k vydědění. „Prvním důvodem je, že potomek neprojevuje takový zájem, jaký by projevovat měl, druhým důvodem je, že potomek neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci a ve stáří. Třetím důvodem je, že potomek vede nezřízený život a čtvrtým důvodem je, že byl potomek odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody delší než jeden rok,“ uvedla Vlčková.
Listinu o vydědění je potřeba sepsat u notáře. A kromě patřičných formálních náležitostí v ní musí být uveden konkrétní důvod vydědění, popřípadě to, jestli se vztahuje i na další potomky vyděděného dítěte.
