Praha - Dnes se budeme zabývat otázkou, jak v době turbulencí na světových trzích zhodnotit své úspory. Pro ilustraci budeme uvažovat o 200tisícové investici. Většina drobných investorů nechce o své často těžce vydělané peníze přijít, a proto budeme uvažovat pouze možnosti s menším rizikem, tj. takové, u kterých v případě neúspěchu hrozí minimální ztráty.
První rozhodnutí, které musí investor s tímto zadáním udělat, je určit si, na jak dlouho chce investovat, tj. kdy přibližně očekává, že bude peníze zpětně převádět na hotovost. Rozdíl mezi investicí na tři roky a na 20 let je totiž poměrně zásadní. Druhé důležité rozhodnutí je o velikosti kolísání, které je ochoten investor akceptovat během doby investice, tedy o riziku.
Opatrný investor s krátkým horizontem
Podívejme se nejprve na investora, který je velmi opatrný a jehož časový horizont pro investování je krátký, např. 3 až 5 let. Naprostou většinu peněz musí takovýto investor vložit do aktiv, které nekolísají nebo kolísají velmi málo. Vhodný je pro tento účel například termínovaný vklad, spořicí účet, fond peněžního trhu a obligační fond jsou základem. Také může malou část, asi 20 tisíc až 40 tisíc Kč investovat do nemovitostního fondu.
Investice do akciových fondů nebo podobně kolísavých nástrojů musí tvořit jen malou část portfolia, pro horizont 3 roky asi 20 tisíc korun, pro horizont 5 let asi 30 tisíc Kč. Na konci investičního období musí investor pečlivě sledovat akciový trh a akciové fondy prodat jen v případě, že se akciový trh vyvíjí příznivě. Bude-li postižen hlubokým poklesem (jako např. nyní) je vhodné počkat rok či dva a akcie prodat až po zotavení trhů.
Rozhodně by se takovýto investor měl vyhnout investicím do komodit typu zlato, ropa, potraviny, rozhodně nesmí spekulovat na růst či pokles měn. Také by se měl vyhnout netradičním investicím, např. do umění, vína, známek či starožitností.
Rizikovější investice s delším časovým horizontem
Pokud je však investiční horizont investora delší, a je-li schopen akceptovat větší průběžné kolísání, může investor zvážit i velmi agresivní investice. Ovšem opět platí, že se musí investovat do aktiv, u kterých je potenciál dlouhodobého růstu. Hlavní složka tedy bude v akciích a akciových fondech, malá část může být v nemovitostním fondu a malá část se bude opět investovat do dluhopisů.
Do akcií a akciových fondů směřuje kolem 130 tisíc korun, a to minimálně do tří, lépe do šesti fondů. Do nemovitostí, resp. do nemovitostního fondu, je vhodné vložit asi 20 tisíc až 30 tisíc Kč. Bohužel v Česku je zatím jen jeden fond vhodný pro tyto investice. Zbývajících 40 tisíc až 50 tisíc Kč by měl takovýto investor vložit do dvou dluhopisových fondů.
Statisticky, na základě minulých období, může investor po 15 letech očekávat hodnotu svého portfolia ve výši 520 tisíc korun.
Investovat přímo do akcií kvalitních společností je podstatně rizikovější a investování vyžaduje již dobré investiční znalosti. Investor by měl investovat minimálně do 8 až 10 akcií. Avšak částka 130 tisíc korun je poměrně malá na tak široké portfolio, protože fixní náklady na nákup akcií na burze sníží výnos. Ale od částky 30 tisíc korun na jeden akciový titul lze nákup akcií na 10 a více let doporučit.
Fondy životního trhu
Nechce-li investor dělit své úspory na části, má možnost vložit celou částku do fondů životního trhu. V ČR existují minimálně čtyři dobré investiční společnosti, které mají tyto fondy k dispozici. Ve fondech životního cyklu jsou peníze investora rozloženy do několika fondů a postupně s přibližujícím se horizontem se vyprodávají akciové nebo jiné kolísavé složky fondu a peníze se shromažďují v málo kolísavých fondech.
V ČR je to zatím nepříliš využívaná služba, ale má vynikající vlastnosti a jedná se v podstatě o nejlepší strategii, kterou může laický investor nebo osoba naprosto neznalá finančních služeb využít. Po patnácti letech může mít z původních 200 tisíc korun až 460 tisíc.
