Praha - Nový rok přinesl v oblasti nemocenské výrazné změny. Kromě těch mediálně propíraných, jako vyplácení náhrady mzdy od čtvrtého do čtrnáctého dne nemoci zaměstnavatelem, jde například i o změny v takzvané podpůrčí době pro výplatu nemocenské.
Podpůrčí doba, tedy doba, po kterou nejdéle lze nemocenskou pobírat, se s novým zákonem o nemocenském pojištění od ledna prodloužila na 380 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény. Do této doby se však započítávají i předchozí pracovní neschopnosti, pokud spadají do doby 380 kalendářních dnů před vznikem pracovní neschopnosti. Je tomu tak i když mezitím došlo například ke změně zaměstnání, ze kterého je nemocenská čerpána.
Pokud však mezi předchozí a nynější pracovní neschopností uplynulo alespoň 190 kalendářních dnů a v této době trvalo zaměstnání či jiná doba účasti na nemocenském pojištění, tak se výše uvedený zápočet předchozích dob nemocenské neprovádí. Z toho mimo jiné vyplývá, že pokud mezi jednotlivými pracovními neschopnostmi zaměstnanec čerpal pouze dovolenou v rozsahu cca 15 dnů, provádí se pro novou nemocenskou zápočet i předchozím dob nemoci.
Pokud uplyne podpůrčí doba, vstupují do hry lékaři posudkové služby, kteří pracují na okresních správách sociálního zabezpečení, a které lze požádat o prodloužení podpůrčí doby v případě, že práce neschopný nabude v krátké době znovu pracovní schopnosti, nejdéle však do 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby.
Výjimky u důchodců
Pracujícím starobním nebo plně invalidním důchodcům se nemocenská poskytuje nejdéle 70 kalendářních dnů při jedné pracovní neschopnosti, ne však více než 70 dnů v jednom kalendářním roce. Poživatelům starobního nebo plně invalidního důchodu se nemocenská poskytuje jen v době trvání zaměstnání. Skončením zaměstnání jim zaniká nárok na nemocenskou, a to i v případech, kdy ještě podpůrčí dobu nevyčerpali.
Povinnosti práce neschopných:
Porušení povinností práce neschopných
Protože v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti bude náhradu mzdy vyplácet zaměstnavatel, má také zaměstnavatel pravomoc provádět v této době kontrolu dodržování léčebného režimu. Pokud zjistí, že zaměstnanec porušil své povinnosti práce neschopného, může ho potrestat snížením či dokonce odnětím náhrady mzdy. Porušení těchto povinností ovšem není důvodem pro rozvázání pracovního poměru, protože je nelze považovat za porušení pracovních povinností ve smyslu zákoníku práce.
Zaměstnavateli skončí oprávnění provádět kontroly práce neschopných s uplynutím prvních 14 dnů pracovní neschopnosti. Pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení však tyto kontroly mohou provádět po celou dobu pracovní neschopnosti, a to jak během celého týdne, tak případně i o víkendu. Kontrolují se buď namátkou vybraní lidé, nebo ti, k jejichž kontrole dá podnět ošetřující lékař nebo zaměstnavatel, který má podezření, že jeho zaměstnanec nedodržuje režim dočasně práce neschopného pojištěnce.
Pokud práce neschopný občan poruší ošetřujícím lékařem stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, může mu příslušná okresní správa sociálního zabezpečení nemocenské dočasně snížit nebo zcela odejmout. V případě, že z lékařského hlediska není důvod pro další trvání dočasné pracovní neschopnosti, může ji okresní správa ukončit. Za nesplnění povinností součinnosti při kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může orgán nemocenského pojištění uložit dokonce pořádkovou pokutu do výše 10 tisíc korun.
