Irští poslanci schválili zvýšení daní, které je součástí rozpočtu

Dublin - Irští poslanci dnes těsně schválili zvýšení daní, které je nutné pro zajištění navrženého úsporného rozpočtu. Ten se má ztenčit o šest miliard eur. Další tři hlasování o rozpočtu se očekávají v příštích dnech, uvedl server BBC. Pokud by úspory nebyly prosazeny, Dublin by mohl mít problémy při čerpání finanční pomoci od Evropské unie. Navržená opatření ale vyvolávají v zemi odpor, protože se projeví v životní úrovni Irů.

MMF postup Irska chválí a peníze prý půjčí

Pro zvýšení daní se vyslovilo 82 poslanců, proti jich bylo 77. Opatření bylo prvním z několika zákonů, které předcházejí hlasování o rozpočtu jako celku. Své ano řekli ale poslanci i snížení platu pro předsedu vlády a jeho kabinet, menší důchody a nižší přídavky na děti. Jedná se přitom o nejtvrdší úsporná opatření v historii země. Irsko chce také zrušit většinu daňových úlev. Poslance ale ještě čeká hlasování o omezení počtu státních zaměstnanců, o škrtech v sociálních dávkách a o snížení minimální mzdy.

2 minuty
Reportáž Michaely Polákové
Zdroj: ČT24

Krátce poté, co byl rozpočet v prvním hlasování přijat, oznámil Mezinárodní měnový fond, že je připraven se už tento pátek s představiteli země setkat a schválit pro Irsko půjčku ve výši 22,5 miliardy eur. „Vítám skutečnost, že budeme moci využít zahraniční pomoc. Umožní nám to vyřešit finanční problémy země opravdu trvale. Když se ale podíváme na ostatní evropské trhy, můžeme říct, že i jiné země na tom byly v nedávné minulosti stejně jako my. Irsko nemůže být izolováno a léčeno tak, že se kolem něj postaví zeď,“ uvedl dnes irský ministr financí Brian Lenihan.

Lenihan: Myslíme to vážně

Irský ministr financí Brian Lenihan:

„Tento rozpočet je první splátkou obnovy naší země. Do budoucna musíme zajistit udržitelný stav veřejných financí a také udržitelný růst a zaměstnanost.“

Lenihan na úvod rozpravy v parlamentu potvrdil, že vláda na svých plánech již nic nezmění. „Rozsah těchto úprav je krušný, ale zároveň dokazuje, že to myslíme vážně,“ podotkl. Zdůraznil, že na zmenšení irského schodku státního rozpočtu se bude muset podílet každá rodina. Při Lenihanově projevu protestovalo před parlamentem několik set demonstrantů, převážně příznivců levicových stran. Protestující bušili na bubny, hvízdali a vykřikovali, že vládní opatření nejhůř odnesou nejchudší Irové. Podle agentury Reuters navíc mnoho protestujících volá po generální stávce.

Nejrozsáhlejší plán ozdravení státních financí v historii země předložila vláda v čele s premiérem Brianem Cowenem parlamentu koncem listopadu. Kabinet chce získat v rozpočtu během příštích čtyř let pomocí úspor a daní 15 miliard eur (370 miliard korun), z toho 40 procent už v příštím roce. Plán je odpovědí Dublinu na prudký nárůst deficitu způsobený nákladnou sanací krachujících irských bank. To zavedlo zemi do dluhové krize, která ohrožuje euro a nutí Evropskou unii poskytnout Irsku finanční pomoc ve výši 85 miliard eur (2,1 bilionu korun).

Vládní koalici se v pondělí zvýšily naděje na schválení úsporného rozpočtu poté, co jeden ze dvou nezávislých poslanců, na nichž závisí křehká vládní většina, ohlásil záměr jej podpořit. Navíc hlavní opoziční strana Fine Gael neoficiálně přislíbila, že se hlasování zdrží a umožní tak, aby rozpočet prošel, pokud by výsledky hlasování měly vyvolat pochybnosti o stavu hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 18 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...