Dublin - Irsku se ani tři roky po prasknutí realitní bubliny nedaří vzkřísit trh s nemovitostmi. V zemi jsou stále desítky nedokončených projektů a Irové nemají o nové domy zájem. Mnoho z nich na ně nemá finance. Navíc na ostrově je nejvyšší nezaměstnanost za posledních 17 let a bez práce je zhruba 14 procent lidí.
Keltský tygr nemůže procitnout ze špatného snu. V Irsku se množí mrtvé čtvrtě, nedotčený stavební materiál či vzorové domy, do kterých měsíce nikdo nevešel. Následky realitní krize jsou tak vidět všude. „Když jsme se pouštěli do našeho posledního projektu, neměli jsme žádný důvod myslet si, že o domy nebude zájem. Ten minulý byl totiž okamžitě rozprodaný,“ prohlásil developer Johnny Owens.
Realitní bublina vyhnala ceny domů o tři sta procent. V tomto ohledu patří Irsko k rekordmanům. Dnes se ceny pohybují podstatně níž. Přesto je po celém Irsku zhruba 600 neobydlených čtvrtí. „Pokud vím, tak původní cena domu byla 300 tisíc eur. My jsme ho ale koupili zhruba za polovinu,“ říká majitelka domu Therese Heneghanová.
Iry děsí rekordní nezaměstnanost
William Murtagh, stavitel
„Všichni mladí kluci, kteří strávili svá učňovská léta v irských stavebních firmách, jsou dnes v Austrálii, Spojených státech nebo v Kanadě. Nenajdete tu člověka mladšího 25 let.“
Irsko má dnes ale i jiný velký problém, kterým je nezaměstnanost. Její hodnoty se za poslední tři roky zvedly o deset procent. Irská vláda proto chce na určitou dobu snížit některé spotřební daně. Věří, že to zamezí masovému odchodu lidí do zahraničí. Tím dnes trpí především právě stavební sektor. Kvůli malému zájmu o nové domy jsou bez práce nejen stavaři, ale i štukatéři nebo elektrikáři.
Celé roky přitom realitní boom stál za rychlým ekonomickým růstem Irska. Realitní krize ho ale ukončila. Způsobila téměř zhroucení bankovního sektoru a uvrhla Irsko jako vůbec první zemi eurozóny do recese. V listopadu loňského roku musela irská vláda požádat o finanční pomoc Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond, od nichž získala úvěr ve výši dvou bilionů korun.
