Brusel - Investoři plánovaného plynovodu Nabucco, který má přivést do Evropy plyn z okolí Kaspického moře a snížit závislost EU na Rusku, uvažují o odstoupení od projektu. Napsal to dnes deník International Herald Tribune, podle nějž návratnost projektu ohrožuje růst předpokládaných nákladů na jeho výstavbu. Podle interní studie společnosti British Petroleum náklady na vybudování plynovodu výrazně vzrostly z necelých osmi miliard eur až na 14,1 miliardy eur (přibližně 342 miliard korun).
Mezi zastánce projektu patří dlouhodobě Česká republika. Jeho výstavbu opakovaně prosazovala například během první poloviny roku 2009, kdy předsedala Evropské unii. Pokud ovšem nepadne rozhodnutí o zahájení výstavby plynovodu v letošním roce, bude to zřejmě jeho definitivní konec. „Buď to bude letos, nebo to už nebude průchodné,“ varovala mluvčí Evropské komise Marlene Holznerová.
Původní odhady nákladů na výstavbu, které se pohybovaly pod hranicí osmi miliard eur, byly značně podhodnocené i podle odborníků. „Vůbec netuším, jak k těmto číslům dospěli. Nikdy jsem nevěřil, že bude stát méně než 12 miliard eur. A to si uvědomte, že cena železné rudy, která je pro stavbu plynovodu klíčová, za poslední rok vzrostla o 50 procent,“ uvedl odborník na energetiku z Oxfordské univerzity Jonathan Stern.
Firmy, které se chtěly budování plynovodu účastnit, tak v současnosti mají na výběr ze dvou možností. Buď se projektu, který se připravoval téměř deset let, úplně vzdají, nebo se ho pokusí zakomponovat do systému regionálních plynovodů. Pokud by se ho ovšem vzdaly úplně, bude to znamenat ránu pro prestiž Evropské unie v kaspickém regionu a nepochybně i ztrátu vlivu. Důležitost oblasti kolem Kaspického moře přitom v posledních letech značně roste právě kvůli nerostnému bohatství.
Nabuccu chybí zdroje
Nabucco měl ročně do Evropy přepravovat až 31 miliard krychlových metrů plynu. Existují však obavy, že této hodnoty by plynovod dosáhl nejdříve po roce 2020. Konsorcium, které stojí za plynovodem Nabucco, sice vyjednává o nákupu jednoho z velkých plynových polí v Ázerbájdžánu, ale tamní vláda stále váhá, zda kontrakt uzavřít. Ázerbájdžán hodlá případně garantovat jen deset miliard krychlových metrů plynu, což je ovšem jen třetina kapacity Nabucca. „Žádný další plyn jsme neslíbili. Všechno je otázka ceny,“ řekl viceprezident státního plynařského gigantu Socar Elshad Nazirov.
Krach Nabucca se dal čekat
Podle analytika Milana Kajtmana se dal postoj Ázerbájdžánu předpokládat. Už 30 let totiž využívá plyn z kaspické oblasti ruský Gazprom, který ho posílá do středoasijského plynovodu. „Od začátku jsem si kladl otázku, jaká by musela být cena nebo co by muselo být tím hybným mechanismem, aby Nabucco získal zdroje, které už dneska fakticky kontroluje Gazprom,“ podotkl v rozhovoru pro ČT24 Kajtman.
Evropská unie je v současnosti závislá na dodávkách ze čtyř zemí. Ze 41 procent se na dodávkách podílí Rusko, z 27 procent Norsko, ze 17 procent Alžírsko a z pěti procent Nigérie. Rusko přitom plánuje plynovod South Stream, který by si s projektem Nabucco přímo konkuroval.
