Intervence mohou skončit kdykoliv od dubna, řekl Rusnok. A koruna oslabila

35 minut
ČNB: Intervence trvají, skončit mohou bez varování kdykoliv od dubna
Zdroj: ČT24

Česká národní banka bude pokračovat v režimu intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž 27 Kč/EUR, rozhodla bankovní rada. Sazby nechala na minimech. Koruna v reakci na dnešní rozhodnutí ČNB pokračovat v režimu devizových intervencí oslabila až o půl procenta.

Bankovní rada České národní banky bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. Zároveň nechala úrokové sazby na minimech. Režim devizových intervencí trvá přes tři roky, ČNB jej zahájila v listopadu 2013.

Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka může konec devizových intervencí nastat kdykoliv po konci tzv. tvrdého závazku, tedy od dubna. Centrální banka již nebude zveřejňovat možné scénáře načasování konce kurzového závazku, dodal.

Od této chvíle je středem pozornosti celého finančního světa. Každé své slovo, jež představitelé ČNB od teď veřejně vyřknou, budou muset zvažovat dvojnásob oproti standardní situaci. Je to nejobtížnější etapa celého intervenčního režimu.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom společnosti Cyrrus

„Počínaje příštím měsícem je možné opuštění kurzového závazku na jakémkoliv jednání bankovní rady. Výsledek rozhodnutí zveřejníme bezprostředně, tedy v řádu desítek minut,“ prohlásil Rusnok.

Koruna po rozhodnutí ČNB oslabila až na 27,14 Kč/EUR, nejníže od loňského června. Důvodem je zřejmě prodej korun spekulanty, kteří čekali konec intervencí již dnes, domnívá se ekonom Komerční banky Marek Dřímal. V 15:20 se koruna podle serveru Patria Online obchodovala za 27,13 Kč/EUR, když se dosud držela v blízkosti hranice 27 korun za euro.

Rusnok: Inflace se nad dvě procenta dostala dříve, než jsme čekali

„Období utlumené inflace skončilo teprve nedávno. Nárůst nad dvě procenta jsme předpokládali už před zavedením kurzového závazku,“ uvedl Rusnok. „Oproti očekávání k tomu ale došlo dříve a ve větší míře,“ zdůraznil. O ukončení kurzového závazku ve čtvrtek podle něj rada nehlasovala an nerozhodovala, pouze diskutovala.

Rusnok dále uvedl, že pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tedy konec intervencí, je klíčové následné udržitelné plnění dvouprocentního inflačního cíle ČNB.

Rizika aktuální prognózy ČNB ohledně vývoje inflace vyznívají podle Rusnoka po zbytek letošního roku proinflačně, tedy ve prospěch růstu cen. Na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2018, ovšem vyznění nově dostupných informací je smíšené. Za rok totiž podle guvernéra odezní v inflaci letošní jednorázové vlivy, které zvýšily inflaci nad dvě procenta. Jde například o vliv EET nebo aktuální růst cen potravin.

Intervence České národní banky jednoznačně zabránily deflaci a pomohly oživení české ekonomiky. Otázka je, zda neměly skončit dříve. Zdá se, ýe teď už jsou zbytečné.
David Marek
hlavní ekonom společnosti Deloitte

Rada centrální banky ve čtvrtek zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 Kč/EUR“. Takovému posílení ČNB brání prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 Kč za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky trhu.

Podle odhadů objem intervencí do konce března dosáhne 1,8 bilionu korun.

Analytici: Intervence skončí nejspíš v dubnu

Na počátku února bankovní rada zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Analytici většinou čekají, že rada ukončí kurzový závazek během dubna.

7 minut
Martin Řezáč: Na zrušení intervencí se každý mohl připravit
Zdroj: ČT24

„Podle našeho očekávání dojde k odstranění závazku v následujících šesti týdnech, když jako nejzazší možnost předpokládáme pravidelné měnově politické zasedání 4. května,“ uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Přestože je podle něj tzv. tvrdý závazek ČNB u konce, neočekává, že se něco změní na rétorice národní banky.  

„Nezbývá jí totiž nic jiného. Odložení pravděpodobného exitu by nepůsobilo důvěryhodně, zatímco očekávání dřívějšího exitu by nalákalo další spekulativní kapitál,“ upozornil. 

Česká národní banka má takzvaná měkká aktiva. A těmi jsou odbornost a důvěryhodnost. Jestliže řekla, že intervence neskončí v prvním čtvrtletí, tak to musela dodržet.
Pavel Kysilka
bývalý pověřený guvernér ČNB

Exportéři díky intervencím získali stovky miliard

Intervence ČNB přinesly od listopadu 2013 exportérům přímo 687 miliard korun a nepřímo 590 miliard korun, uvedla dnes Asociace exportérů. Hrubý domácí produkt ČR se zvýšil o 147 miliard korun.

Intervence by mohly skončit už dnes. Jediné, co tomu brání, je slib ČNB, že k tomu nedojde v prvním čtvrtletí letošního roku. Kdyby slib banka nedodržela o dva dny, nic by se nestalo.
Jakub Seidler
hlavní ekonom ING Bank

Export tuzemských firem loni stoupl o 2,3 procenta na rekordní téměř čtyři biliony korun. Podle místopředsedy Asociace exportérů Otto Daňka ale takto pozitivní vývoj končí. „Rok 2017 bude pro exportéry prubířským kamenem. S největší pravděpodobností ČNB v nejbližší době zruší svůj kurzový závazek a v kratším časovém horizontu dojde k posílení koruny vůči euru a dramaticky naroste i volatilita kurzu eura,“ uvedl Daněk.

Zhruba dvě třetiny firem v Česku jsou zajištěny proti výkyvům kurzu koruny. Přibližně třetina se domnívá, že je připravena na uvolnění kurzu koruny a nepotřebuje na svém zajištění nic měnit, zjistila v průzkumu poradenská společnost PwC.

Inflace byla vyšší a nezaměstnanost nižší, než jsme čekali. HDP a mzdy ale rostly pomaleji. Letošní rok bude i nadále proinflační.
Jiří Rusnok

Bostl: Intervence měly skončit už dříve, koruna může posílit až na 18 korun za euro

„Zrušit intervence dává smysl posledních osmnáct měsíců,“ myslí si hlavní ekonom portálu Chytrý Honza František Bostl. „Inflace vzrostla kvůli třem faktorům. Zaprvé země OPEC snížily produkci ropy, zadruhé vzrostly ceny zemědělských komodit kvůli počasí a konečně je rekordně nízká nezaměstnanost a rostou platy. Proto ceny rostou,“ vysvětlil Bostl.

Podle něj měly intervence skončit už před časem. „Intervence jsou poslední náboj v pistoli, který ČNB vystřelila už před třemi roky. Dnes se ekonomice daří a ČNB by se měla připravit na to, že bude hůře. Proto by měla intervence ukončit,“ myslí si Bostl. Brzký konec intervencí lze podle Bostla odhadnout i z toho, že ministerstvo financí emitovalo rekordní objem dluhopisů.

10 minut
Ekonom Bostl: ČNB se má připravit na horší období, intervence bych ukončil
Zdroj: ČT24

S většími investicemi do nákupu například eur nebo elektroniky by měli lidé podle Bostla ještě chvíli vydržet. „Rozpětí toho, za kolik půjde nakoupit eura, je velké. Může to být až 18 korun za euro – a otázkou není, jestli to tak bude, ale kdy k tomu dojde,“ očekává Bostl.

Po ukončení intervencí korunu čeká rozkolísání kurzu. V uplynulých měsících nakupovali spekulanti koruny a teď je budou chtít výhodně prodat. Podle ekonomů by ale rozkolísání kurzu bylo jen krátkodobé.

„Velcí hráči nakupovali české dvouleté dluhopisy. Dá se očekávat, že je budou ještě nějakou dobu držet a čekat na další posílení koruny. Nebudou se jich zbavovat hned,“ myslí si Bostl. 

Devizové intervence centrální banka zahájila kvůli obavám z deflace s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR na počátku listopadu 2013. Od té doby do konce ledna intervenovala v objemu zhruba 1,3 bilionu korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB nakoupila testovací portfolio digitálních aktiv za milion dolarů

Česká národní banka (ČNB) nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,9 milionu korun). Na vytvořeném testovacím portfoliu, jehož součástí jsou bitcoin, stablecoiny navázané na dolar a tokenizované depozitum, chce získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv. Portfolio nebude součástí devizových rezerv, uvedla centrální banka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Cla na levné balíky z Číny budou již příští rok, rozhodli ministři EU

Unijní ministři financí se ve čtvrtek v Bruselu dohodli, že co nejdříve v roce 2026 zavedou cla na balíky s nízkou hodnotou přicházející do zemí Evropské unie. Tento krok zasáhne i čínské on-line prodejce Shein nebo Temu. Původní plán spočíval ve zrušení osvobození od cla pro balíky v hodnotě nižší než 150 eur (přes 3600 korun) až v roce 2028. Miliardy balíků přicházejících do EU převážně z Číny však vyvolaly negativní reakci podniků a vznikl tlak na politiky, aby jednali rychleji, poznamenala agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Polovinu Mafry odkoupí miliardář Tykač, píší Seznam Zprávy

Polovinu mediální společnosti Mafra podle Seznam Zpráv (SZ) koupí od Kaprainu finančník Pavel Tykač, jehož hlavní byznys je v energetice a který vlastní i fotbalovou Slavii. Transakce je podle zdrojů serveru dohodnuta a bude oznámena v brzké době.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Výroba aut v Česku se mění

Výroba automobilů v Česku se mění, například kolínský závod společnosti Toyota přestal vyrábět vozy pouze se spalovacím motorem. Nahradí je novým hybridním modelem a produkovat tak bude už jen hybridy. O takové modely mají Češi stále větší zájem a víc kupují i čistě elektrická auta. Na ty se už v Česku soustředí Škoda Auto a Hyundai – za první tři čtvrtletí letošního roku vyrobily 162 tisíc vozů. Škoda Auto ještě víc – podle automobilky zároveň rostou i prodeje. „Rosteme velmi výrazně speciálně v sekci elektromobilů, roste celý trh,“ uvedl vedoucí pro český trh ze Škody Auto Jiří Maláček. I přesto je zájem o čistě elektrické vozy v Česku stále malý, na celkových prodejích se podílí jen asi pěti a půl procenty.
před 18 hhodinami

Vláda se chce ucházet o vybudování české AI Gigafactory

Vláda schválila záměr ucházet se u Evropské komise o projekt takzvané AI Gigafactory. Česko předloží oficiální žádost v prvním čtvrtletí příštího roku. Hodnota obřího evropského datového centra pro AI je okolo devadesáti miliard korun, třicet pět procent by mělo jít z evropských nebo národních zdrojů, zbytek má zaplatit soukromý investor. O schválení záměru informovalo po zasedání kabinetu ministerstvo průmyslu a obchodu.
12. 11. 2025

Vláda v demisi předložila sněmovně návrh rozpočtu

Vláda v demisi na středečním jednání rozhodla mimo jiné o tom, že vyhoví požadavku vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů a nově zvolené sněmovně pošle návrh státního rozpočtu na příští rok. Je identický s původním návrhem z konce září. Rozhodnutí bylo podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) přijato jednomyslně. Končící kabinet podle Fialy krok učinil ve chvíli, kdy je ve sněmovně ustaven patřičný výbor. Ve večerních hodinách už byl rozpočet i s přílohami k dispozici na webu sněmovny.
12. 11. 2025Aktualizováno12. 11. 2025

Hospodářský výbor povede SPD, rozpočtový Motoristé

Většina sněmovních výborů z celkem osmnácti má ve středu nově zvolené předsedy a místopředsedy. V čele hospodářského sněmovního výboru stane Radim Fiala za SPD. Hnutí získalo i vedení petičního výboru. Poslanec Vladimír Pikora (Motoristé) bude předsedat rozpočtovému výboru. Hnutí ANO bude předsedat zahraničnímu výboru, který povede Radek Vondráček. Předsedy výborů musí v jejich funkcích potvrdit ještě plénum sněmovny. Piráti kandidující na místopředsedy sněmovních výborů v žádné volbě neuspěli.
12. 11. 2025Aktualizováno12. 11. 2025

Haas vytýká ANO změny názorů na návrh rozpočtu. Juchelka nechce provizorium

„V rozpočtu určitě není o sto miliard míň,“ odmítá kritiku hnutí ANO člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Karel Haas (ODS). Tvrdí, že ANO změnilo od voleb názor na návrh rozpočtu na příští rok „minimálně pětkrát až desetkrát“. Připouští, že je schopen se bavit o výhradách Národní rozpočtové rady. Poslanec ANO Aleš Juchelka v Událostech, komentářích prohlásil, že v návrhu rozpočtu chybí 15 miliard v příjmech a 85 miliard, které prý schází třeba resortům práce a sociálních věcí, školství či zdravotnictví. Nechce prý, aby Česko bylo v rozpočtovém provizoriu. Diskusí provázel Daniel Takáč.
12. 11. 2025
Načítání...