Peking - Míra inflace v Číně v lednu nečekaně vystoupila na 4,5 procenta, a přerušila tak dosavadní trend pozvolného poklesu, který trval pět měsíců. Růst cen táhly především potraviny, jejichž ceny meziročně vyskočily o více než desetinu. Právě zdražování potravin dělá čínské vládě největší vrásky. Zvyšuje totiž sociální pnutí ve společnosti.
V prosinci zpomalila inflace v Číně na 4,1 procenta, což byla nejnižší hodnota za posledních 15 měsíců, respektive od září 2010. Ekonomové předpokládali, že v lednu se inflace nezmění. Inflace pozvolna klesala od loňského července, kdy dosáhla 6,5 procenta. To byla zároveň nejvyšší hodnota za více než tři roky.
Vláda má cíl držet inflaci dlouhodobě kolem čtyř procent. Vyšší inflace, tak jako je teď, by sama o sobě nebyla problémem, protože čínská ekonomika vykazuje stabilní růst kolem devíti procent. Problémem je ovšem to, že nejvýrazněji se zvyšují právě ceny potravin. Lednový růst o více než deset procent navázal na růst z prosince, kdy byly potraviny meziročně dražší o 9,1 procenta. To by mohl být problém pro tamní vládu, protože dostupnost potravin i pro chudé obyvatele je jedním z předpokladů udržení sociálního smíru.
„Máme teď větší obavy, že riziko inflace nemizí,“ upozornil ekonom Č'-wej Čang z makléřského domu Nomura. „Lednová hodnota inflace samozřejmě přiměje politiky ostražitě sledovat rizika a být obezřetní v dalším uvolňování měnové politiky,“ míní Šen Ťien-kuang z hongkongské pobočky Mizuho Securities Asia.
Vyšší inflace bude znamenat komplikace také pro vládní plánovače, kteří se snaží podpořit hospodářský růst. Ten kvůli slabšímu odbytu v zahraničí zpomalil pod devět procent. S vysokou inflací se ale ekonomika bude podporovat špatně, protože se bude zároveň zvyšovat tlak na další růst cen.
