IKEA zákazníkům nabízí hotové domy

Berlín – IKEA už řadu let prodává nábytek, který lze sestavit jediným imbusem. Pomáhá tak lidem, kteří si chtějí co nejrychleji vybavit svůj byt. Nedávno přišla s novou výjimečnou myšlenkou – stavebnicových domků. Kdo má zájem na tom, aby co nejrychleji začal bydlet ve svém, objedná si od prodejny hotový domek. Musí ale počítat s tím, že za stejnou cenu by si pořídil identickou stavbu ze solidních cihel.

Švédský nábytkářský gigant vyvinul dům BoKlok spolu se stavební společností Skanska. Jde o jednoduchou a moderní stavbu za rozumnou cenu. Těmi se IKEA odjakživa chlubí a své firemní krédo levných a lehce sestavitelných výrobků si snaží udržet i u svých montovaných domků. Jeden podstatný rozdíl tu ale je - zatímco nábytek si musí každý sestavit, BoKlok se dodává už hotový.

„Je to světlý a přátelský dům, šitý na míru potřebám jeho obyvatel. Koupelna pro hosty pojme i pračku a sušičku. Pod schody zas vzniklo praktické odkladiště. A je tu i samostatná šatna,“ vysvětlila Sabine Žoldová z německé prodejny IKEA. Novinka už přilákala své první zájemce. Domky vyrostly na předměstí hesenského Wiesbadenu v Německu a prodávat se začnou 17. dubna. Dalších třicet chce postavit Offenbach a o dodávku se hlásí i Frankfurt.

4 minuty
Stavebnicový domek od IKEy
Zdroj: ČT24

Domek přijde na více než čtyři miliony korun

Z hlediska výrobce nábytku jde o chytrý tah. Domek BoKlok je postavený na míru skříním, umyvadlům nebo postelím z firmy IKEA a funguje jako veliký obal na firemní produkty. Vzorové objekty navíc slouží jako jeden velký showroom. Méně přátelská je jeho cena, montovaný domek přijde na 180 až 250 tisíc eur, tedy minimálně na 4,5 milionu korun. IKEA doufá, že osloví hlavně ekologicky orientované klienty. Nízko energetické domky využívají podle výrobce pouze přírodní a ekologicky šetrné materiály.

Jako většina výrobků firmy IKEA, i domky BoKlok nabízejí nejrůznější varianty. Zájemci si je můžou pořídit s balkonem či terasou, jednotlivě nebo v rámci většího obytného komplexu. Své tažení zahájil BoKlok už v roce 1997 ve Švédsku. Od té doby se rozšířil nejen po Skandinávii, ale také třeba do Británie. Svou invazí do Německa se přiblížil i k české hranici. U sousedů se jich zatím prodalo na čtyři tisíce.

  • Stavebnicový domek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1588/158730.jpg
  • Dětský pokoj autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1588/158733.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...