II. pilíř přilákal 75 tisíc lidí, Kalousek chce umožnit vystoupení po 5 letech

Praha - Za půl roku fungování druhého pilíře důchodové reformy do něj vstoupilo zhruba 75 tisíc lidí. Dvěma třetinám z nich bylo víc než 35 let. Výsledky oznámil prezident Asociace penzijních fondů Karel Svoboda. Počítalo se přitom s půlmilionem lidí. Podle Svobody jde o „nenaplněná očekávání“. Ministr financí v demisi Miroslav Kalousek (TOP 09) již navrhuje v zákonu o důchodovém spoření změny. Ty by měly lidem z druhého pilíře umožnit po pěti letech vystoupit. Věk pro vstup do něj zvyšuje na 40 let.

Lidé starší 35 let měli do pondělní půlnoci prozatím poslední možnost vstoupit do druhého pilíře. Penzijní společnosti počítaly s tím, že ke konci roku 2014 budou mít 100 tisíc účastníků, výsledky tomu ale nenasvědčují.

Profesor Jaroslav Vostatek z Vysoké školy finanční a správní:

„Myslel jsem si, že počet bude vyšší. Ještě tak před měsícem jsem si říkal, že to bude aspoň 100 tisíc, když už se nepodaří půl milionu. Předpokládal jsem, že zdatní prodejci prodají všechno. A tady mě obyčejní lidé překvapili, že ten selský rozum přeci jen funguje.“

Příčin malého zájmu klientů je více

Podle Svobody byly hlavní příčiny celkem čtyři - neexistující konsenzus na politické scéně, destruktivní kampaň opozice, nespokojenost lidí s některými aspekty reformy a chabá vysvětlovací kampaň vlády, která byla intenzivnější až ke konci tohoto období. „Vláda rozpočtové odpovědnosti nemohla vynakládat stamiliony na informační kampaň. Částka byla omezená,“ připomněl ale Radek Urban, náměstek ministra financí.

Miroslav Kalousek, ministr financí v demisi:

„Nepochybně ta obrovská destruktivní protikampaň sociálních demokratů a komunistů v lidech vzbuzuje obavy. S tím těžko můžeme něco dělat. Pokládám to za velmi neodpovědnou rétoriku. Rozkládat rizika je rozumným krokem každého investora.“

A co budou dělat penzijní společnosti dál? „Budou se o své klienty starat,“ podotkl Svoboda s tím, že zrušení druhého pilíře by bylo výraznou chybou, jež by narušila důvěru společnosti. „I přes své nedostatky je druhý pilíř dobrý začátek. Je to první legitimní pokus o důchodovou reformu od roku 1996,“ konstatoval Svoboda. Podobně jako na Slovensku podle něj druhý pilíř přežije - byť s nutnými úpravami. 

  • Podle informací deníku E15 velké penzijní fondy rozhodly, že budou přijímat od zprostředkovatelů uzavřené smlouvy ještě během července. „Kdo má o vstup do druhého pilíře zájem a nestihl to v termínu, není problém smlouvu s účastníkem starším 35 let ještě uzavřít a antedatovat k červnu,“ řekl E15 jeden ze zástupců zprostředkovatelských sítí. Pozdější lhůtu stanovily penzijní fondy Allianz a České pojišťovny. 
  • Fondům se kvůli nízkému počtu účastníků také vzdaluje rentabilita celého systému.
  • Byznys penzijní společnosti totiž začne vydělávat zhruba až po deseti letech spravování prostředků a alespoň při stovce tisíc účastníků. Pro finanční skupiny je tedy vlastnictví penzijní společnosti maximálně formou prestiže a doplněním spektra služeb, dodává E15.
Miroslav Kalousek
Zdroj: Stanislav Zbyněk/ČTK

Kalousek plánuje řadu změn

Urban na brífinku potvrdil, že stávající koalice bude navrhovat formou poslaneckých návrhů změny dosavadního penzijního systému. Druhý pilíř by proto měl být pro lidi atraktivnější. Změny se budou týkat dědictví, možnosti vystoupení po pěti letech nebo volby renty na 15 let. Lidem nad 35 let by se měl druhý pilíř znovu otevřít. Z důvodové zprávy Kalouskovy poslanecké iniciativy, kterou má ČTK k dispozici, navíc vyplývá, že věk pro vstup do pilíře se má zvýšit na 40 let. Starší 40 let by měli možnost vstoupit celý příští rok.

Podle nynější legislativy po vstupu do druhého pilíře z něj už není možné vystoupit. Pokud se účastník rozhodne z druhého pilíře vystoupit, nebude již moci do systému znovu vstoupit, navrhuje nyní Kalousek. Po zániku účasti by penzijní společnost převedla 60 procent hodnoty prostředků účastníka zpět do státního rozpočtu jako úhradu pojistného na důchodové pojištění a 40 procent se vrátí pojištěnci. Na vystoupení z druhého pilíře návrh vymezuje období tří měsíců po uplynutí pěti let od vstupu do systému.

„Tři čtvrtiny lidí se podle průzkumů domnívají, že se nemohou spolehnout na státní důchod. Mladí lidé teď řeší bydlení, pak ale může být pozdě,“ uvedl Svoboda.

  • Do druhého pilíře je od ledna možné přesměrovat tři procentní body z odvodů na sociální pojištění a přidat dva body ze svého příjmu.
  • Vláda již dříve uvedla, že reforma penzí je výhodná pro polovinu občanů.
  • Podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při institutu CERGE-EI se vyplatí polovině mužů a 30 procentům žen. Výhodnější je pro bohatší a mladší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 1 hhodinou

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 5 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 14 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...