IBM má za sebou první století

New York - IBM - tři písmena, která přivedla svět do počítačového věku. Firma, která začínala jako výrobce psacích strojů a účetnických pomůcek a chlubí se i nejchytřejším počítačem na světě, slaví sté narozeniny. Společnost měla svou pobočku v Česku už v roce 1932. Po válce ale byla znárodněna a znovu se otevřela až v devadesátých letech.

IBM od začátku vsadila na práci s daty a narozdíl od ostatních technologických mohykánů se pořád drží svého. Třeba finská Nokia vyráběla galoše a papír. Japonský Sharp se zase k displejům dostal, až když uspěl s koženými opasky. „IBM už ve třicátých letech pomohla USA se sčítáním lidí,“ uvedl redaktor serveru Technet.cz Jan Kužník.

Historii IBM poskvrnila spolupráce s nacisty

2 minuty
Reportáž Jana Beránka
Zdroj: ČT24

Firma, která spolu s Microsoftem rozjela počítačovou revoluci, má ve své minulosti i temné šmouhy. Stroje IBM totiž používali ke sčítání i nacisté během druhé světové války. „IBM neměla k dispozici mnoho informací o chodu nacistického Německa. Její zaměstnanci odsuzují všechny tyto nevýslovné činy spáchané nacistickým režimem,“ zdůvodňuje firma v oficiálním prohlášení.

IBM stále pracuje s umělou inteligencí. Výsledkem byl nejchytřejší počítač Watson, který poráží lidi ve vědomostních soutěžích a vyzná se i v medicíně. „Když máte před sebou pacienta, se kterým si nevíte rady, Watson ví. Během několika sekund projede všechna dostupná data o symptomech nemocí a dokáže říct, že jde třeba o parazita, který pochází z Amazonie,“ vysvětlil viceprezident firmy IBM pro inovace Bernie Meyerson.

IBM se vyplatila změna strategie

I přesto, že IBM určovala trendy, v devadesátých letech málem zkrachovala. Následovala tak změna strategie a tradiční výrobce počítačů se přeorientoval služby pro firmy. „Když jsem sem přišel, tak jsem si myslel, že IBM je jen výrobce počítačů,“ vysvětlil generální ředitel IBM ČR Vladek Šlezingr.

To však už dávno neplatí. V laboratořích firmy se už dnes testují trojrozměrné hologramy, mnohem výkonnější baterie do mobilů a notebooků, ale i třeba systém na využití tepla z počítačů na vytápění budov. „V Česku máme výzkumné laboratoře na rozpoznávání lidského hlasu,“ dodal k českým aktivitám Šlezingr.

Stručná historie IBM

  • Dne 16. června 1911 spojil Charles Ranlett Flint vynálezy amerických vynálezců (asi nejznámějším z nich byl stroj ke čtení dat z děrovacích štítků Hermanna Holleritha) ve společnost Computing Tabulating Recording Company (CTR).
  • V roce 1914 do firmy nastoupil Thomas Watson, který se hned následující rok stal prezidentem společnosti.
  • V roce 1924 Watson změnil jméno firmy na International Business Machines (IBM).
  • V roce 1944 IBM přišla s prvním kalkulátorem, kterému se říkalo Mark I.
  • V roce 1969 IBM změnila způsob prodeje své technologie - místo nabízení hardwaru, softwaru a dalších služeb výhradně dohromady, začala jednotlivé komponenty nabízet zvlášť.
  • V srpnu 1981 byl představen stroj pod názvem PC - Personal Computer, který začal psát historii osobních počítačů.
  • Nyní IBM po celém světě, konkrétně ve 200 zemích, zaměstnává 427 000 lidí.
  • Počítač od IBM autor: IBM, zdroj: ISIFA/EPA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2644/264335.jpg
  • ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2645/264417.jpg
  • IBM autor: JENS RESSING, zdroj: ISIFA/EPA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2644/264340.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 58 mminutami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 3 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026
Načítání...