Hušák: Sazka bude fungovat i v úpadku, výhry vyplácíme

Praha – Sazka bude dál fungovat, i když bude v úpadku. Řešení insolvence je první zásadní krok v boji o společnost. V dnešních Otázkách Václava Moravce to řekl šéf Sazky Aleš Hušák. Sazka podle něj vyplácí všechny výhry. To ale odmítá ministerstvo financí, podle něhož dluží společnost výhercům řádově miliony korun. Už proto také se Sazkou zahájilo správní řízení o odebrání licence na loterijní činnost.

Na ministerstvo financí se podle šéfa státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Karla Korynty obrátilo několik výherců, kterým nebyly jejich výhry u Sazky vyplaceny. „Je to v řádu milionů korun,“ odpověděl Korynta na otázku, kolik peněz tito lidé po Sazce požadují. Navíc se podle něj objevily i problémy organizačního charakteru, kdy zprostředkovatelé na terminálech Sazky odmítly přijímat sázky nebo poskytovat další služby.

Aleš Hušák v OVM:

„Když jsem v pátek v průběhu představenstva podepisoval insolvenční návrh, měl jsem slzy v očích. (…) Přemýšlel jsem hlavně o těch stovkách zaměstnanců, se kterými žiji šestnáct let. Je to samozřejmě lidská záležitost.“

Nahrávám video
Hušák odchod nechystá
Zdroj: ČT24

„Problém je v tom, že někteří obstaravatelé se ve strachu bojí o své kauce, tudíž zastavují činnost, nevyplácejí výhry nebo nepřijímají sázky,“ připustil Hušák. Zároveň ale odmítl tvrzení, že by společnost výhry nevyplácela. „Jsou dvě výhry, které jsou teprve před splatností, a ti lidé se přihlásili, jim bude výhra vyplacena bez jakýchkoli problémů,“ řekl. „Pak je jedna výhra, která se splácí, ale splacena bude,“ dodal Hušák.

Sazka drží ze zákona rezervu ve výši 165 milionů, ze které by v krajním případě mohla výhercům zaplatit. „Pro uspokojování závazků je určité pořadí – nejdříve pohledávky státu, potom obcí a pak sázejících,“ upozoril Korynta.

V pátek Hušák podal vlastní návrh na insolvenci Sazky, protože už podle svých slov nemohl udělat jiný krok. Jednalo se v pořadí už o čtvrtý návrh a druhý za Sazku. První podal místopředseda představenstva společnosti Roman Ječmínek, předchozí dva pocházejí od věřitelů – společnosti Moranda podnikatele Radovana Vítka a skupiny KKCG Karla Komárka.

V boji o Sazku se teď podle Hušáka bude hrát o to, jak se změní vlastnická strukura. Sám chce usilovat o to, aby současným akcionářům, kterými jsou sportovní svazy, zůstal ve společnosti co největší podíl. Firmu chce reorganizovat.

Na dohodu s Pentou tlačili politici

Podle informací insolvenčního rejstříku dlužila Sazka k 10. březnu 26 různým věřitelům 1,37 miliardy korun po lhůtě splatnosti. Vedení Sazky chtělo peníze získat od společnosti Gladiolus ovládané investiční skupinou Penta a společností E-Invest podnikatele Martina Ulčáka. Smlouvu, na jejímž základě měla firma Sazce půjčit 2,5 miliardy, ale smetl ze stolu insolvenční správce. Podle dostupných informací totiž na jejím základě nebylo jasné, jak by Sazka, která za úvěr měla ručit celým svým majetkem, celou částku splatila.

Kritizovanou smlouvu s Pentou si podle Hušáka vynutili nejmenovaní politici, kteří na akcionáře i vedení Sazky tlačili od loňského léta. „V okamžiku, kdy jsme se domluvili, tak najednou všichni ti, kteří tak tlačili na tuto záležitost, přeskočili na druhou stranu a spojili se s někým jiným,“ řekl Hušák.

Věřitelům podle svých slov Hušák před dvěma týdny nabídl vlastní rezignaci výměnou za stažení insolvenčních návrhů, ti to ale údajně odmítli.

Městský soud v Praze jmenoval v pátek prozatímní věřitelský výbor Sazky, jehož hlavním úkolem bude posoudit úvěrové smlouvy s Gladiolem. Členy výboru jsou společnost Moranda, firma Siderius, společnost KKCG Structured Finance, GTECH Corporation a Česká spořitelna. Soud bude také rozhodovat o budoucnosti Sazky. Všeobecně se očekává, že povolí reorganizaci firmy. Druhou možností by byl konkurz, který by znamenal konec firmy.

Dluhy Sazky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
11:45Aktualizovánopřed 37 mminutami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 5 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 7 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 10 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 20 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 13:15

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...