Hušák: Sazka bude fungovat i v úpadku, výhry vyplácíme

Praha – Sazka bude dál fungovat, i když bude v úpadku. Řešení insolvence je první zásadní krok v boji o společnost. V dnešních Otázkách Václava Moravce to řekl šéf Sazky Aleš Hušák. Sazka podle něj vyplácí všechny výhry. To ale odmítá ministerstvo financí, podle něhož dluží společnost výhercům řádově miliony korun. Už proto také se Sazkou zahájilo správní řízení o odebrání licence na loterijní činnost.

Na ministerstvo financí se podle šéfa státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Karla Korynty obrátilo několik výherců, kterým nebyly jejich výhry u Sazky vyplaceny. „Je to v řádu milionů korun,“ odpověděl Korynta na otázku, kolik peněz tito lidé po Sazce požadují. Navíc se podle něj objevily i problémy organizačního charakteru, kdy zprostředkovatelé na terminálech Sazky odmítly přijímat sázky nebo poskytovat další služby.

Aleš Hušák v OVM:

„Když jsem v pátek v průběhu představenstva podepisoval insolvenční návrh, měl jsem slzy v očích. (…) Přemýšlel jsem hlavně o těch stovkách zaměstnanců, se kterými žiji šestnáct let. Je to samozřejmě lidská záležitost.“

Nahrávám video

„Problém je v tom, že někteří obstaravatelé se ve strachu bojí o své kauce, tudíž zastavují činnost, nevyplácejí výhry nebo nepřijímají sázky,“ připustil Hušák. Zároveň ale odmítl tvrzení, že by společnost výhry nevyplácela. „Jsou dvě výhry, které jsou teprve před splatností, a ti lidé se přihlásili, jim bude výhra vyplacena bez jakýchkoli problémů,“ řekl. „Pak je jedna výhra, která se splácí, ale splacena bude,“ dodal Hušák.

Sazka drží ze zákona rezervu ve výši 165 milionů, ze které by v krajním případě mohla výhercům zaplatit. „Pro uspokojování závazků je určité pořadí – nejdříve pohledávky státu, potom obcí a pak sázejících,“ upozoril Korynta.

V pátek Hušák podal vlastní návrh na insolvenci Sazky, protože už podle svých slov nemohl udělat jiný krok. Jednalo se v pořadí už o čtvrtý návrh a druhý za Sazku. První podal místopředseda představenstva společnosti Roman Ječmínek, předchozí dva pocházejí od věřitelů – společnosti Moranda podnikatele Radovana Vítka a skupiny KKCG Karla Komárka.

V boji o Sazku se teď podle Hušáka bude hrát o to, jak se změní vlastnická strukura. Sám chce usilovat o to, aby současným akcionářům, kterými jsou sportovní svazy, zůstal ve společnosti co největší podíl. Firmu chce reorganizovat.

Na dohodu s Pentou tlačili politici

Podle informací insolvenčního rejstříku dlužila Sazka k 10. březnu 26 různým věřitelům 1,37 miliardy korun po lhůtě splatnosti. Vedení Sazky chtělo peníze získat od společnosti Gladiolus ovládané investiční skupinou Penta a společností E-Invest podnikatele Martina Ulčáka. Smlouvu, na jejímž základě měla firma Sazce půjčit 2,5 miliardy, ale smetl ze stolu insolvenční správce. Podle dostupných informací totiž na jejím základě nebylo jasné, jak by Sazka, která za úvěr měla ručit celým svým majetkem, celou částku splatila.

Kritizovanou smlouvu s Pentou si podle Hušáka vynutili nejmenovaní politici, kteří na akcionáře i vedení Sazky tlačili od loňského léta. „V okamžiku, kdy jsme se domluvili, tak najednou všichni ti, kteří tak tlačili na tuto záležitost, přeskočili na druhou stranu a spojili se s někým jiným,“ řekl Hušák.

Věřitelům podle svých slov Hušák před dvěma týdny nabídl vlastní rezignaci výměnou za stažení insolvenčních návrhů, ti to ale údajně odmítli.

Městský soud v Praze jmenoval v pátek prozatímní věřitelský výbor Sazky, jehož hlavním úkolem bude posoudit úvěrové smlouvy s Gladiolem. Členy výboru jsou společnost Moranda, firma Siderius, společnost KKCG Structured Finance, GTECH Corporation a Česká spořitelna. Soud bude také rozhodovat o budoucnosti Sazky. Všeobecně se očekává, že povolí reorganizaci firmy. Druhou možností by byl konkurz, který by znamenal konec firmy.

Dluhy Sazky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 6 hhodinami

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 15 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
22. 7. 2026

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.