Hubená léta končí, akcionáři v USA se letos dočkají dividend

New York – Americkým akciím se v prvním čtvrtletí dařilo. Kromě téměř šestiprocentního růstu indexu S&P 500 se firmám podařilo pokořit další rekord. Za první tři měsíce letošního roku zvýšily dividendy o víc než 16,5 miliardy dolarů. Ze všech 500 firem z celého indexu se jich pro zvýšení dividend rozhodlo 117. Ještě před rokem to přitom bylo jen 78. Je to důsledek ekonomického oživení a tím pádem i růstu ziskovosti firem. Ta se v roce 2010 zvedla o 40 procent.

Po finanční krizi, která vypukla koncem roku 2008, se většina velkých amerických firem rozhodla zastavit vyplácení dividend, nebo je alespoň snížila. Teď, když ekonomika opět oživuje a zisky rostou, požadují investoři něco za svoji trpělivost. Nejvíc je potěší růst cen akcií, dalším způsobem pak je obnovení výplaty nebo zvýšení dividendy. Celková částka určená na vyplacení dividend je však stále zhruba 13 procent pod svým vrcholem z poloviny roku 2008.

Největší podíl na růstu dividend v prvním čtvrtletí, až 42 procent, měly finanční společnosti. Centrální banka v USA (Fed) v březnu oznámila, že umožní některým bankám zvýšit dividendy, pokud projdou danými zátěžovými testy. Poprvé od finanční krize tak zvýšily dividendu JPMorgan, Wells Fargo & Co a State Street a Citigroup obnovila vyplácení dividendy.

2 minuty
Dividendy lámou rekordy
Zdroj: ČT24

Martin Krajhanzl, analytik, Česká spořitelna:

„Je to především důsledek povolení ze strany americké centrální banky Fed adresované sedmi z devatenácti největších bank. Fed posuzuje zdraví bank, do kterých investovala během krize vláda a povoluje jim dividendy, nebo zpětný odkup akcií.“

Vyplacení úplně první dividendy oznámilo ve čtvrtletí deset firem, což je nejvíce pro čtvrtletí od roku 2003, kdy začal Silverblatt tyto údaje sbírat. Patří mezi ně technologická firma Cisco Systems, diskontní řetězec Kohl's či zdravotní pojišťovna WellPoint.

Podle analytiků zvyšování dividend ještě nekončí. Hlavně velké a stabilní firmy by mohly v budoucnu nastavit dividendový výnos na zdravé úrovni kolem tří až čtyř procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...