Goldman Sachs se bude podílet na úspěchu fenoménu Facebook

New York – Sociální sítě táhnou nejen uživatele, ale i investice. Americká banka Goldman Sachs koupila společně s ruskou Digital Sky Technologies podíl v síti Facebook. Zaplatili za něj 500 milionů dolarů, což ohodnocuje Facebook, který zatím drží své zisky v tajnosti, na 50 miliard dolarů. O transakci informoval s odvoláním na zdroje obeznámené s obchodem server Dealbook ze skupiny The New York Times. Zástupci Facebooku, banky Goldman Sachs a Digital Sky Technologies se k uzavřenému obchodu odmítli vyjádřit.

Goldman Sachs se na nákupu podílí částkou 450 milionů dolarů a zbylých padesát vložila do Facebooku ruská firma. Americká banka má navíc právo prodat akcie Facebooku za 75 milionů dolarů právě Digital Sky Technologies. Příliv nových financí je pro sociální síť velkým přínosem. Poskytne jí sílu k získání cenných zaměstnanců, vyvíjení nových produktů a umožní jí také usilovat o akvizice. To vše bez toho, že by se Facebook stal veřejně obchodovanou společností.

Google stál dlouho na okraji zájmu, o Facebook se investoři perou

Nahrávám video

Obchod svědčí mimo jiné o změně přístupu hráčů z Wall Street k technologickým společnostem. Dříve se zajímali o technologické firmy až po příchodu na burzu. Nyní už kupují podíly ještě předtím, než se společnosti rozhodnou prodat vlastní akcie investorům na burze. „Když si vzpomenete na začátky Googlu, byl Wall Streetem jaksi ignorován, dokud nenastal čas jeho vstupu na burzu,“ připomněl investor ze Silicon Valley Chris Sacca. „Teď Wall Street zmoudřela. Uvědomila si, že opravdu velké obchody rostou mimo ni. Facebook se stal reálným byznysem a investoři říkají: Chceme z něj kousek,“ dodal.

Obchod mezi Facebookem a bankou Goldman Sachs může zvýšit tlak na to, aby se ze sociální sítě stala veřejně obchodovaná společnost. Zatím tuto možnost vedení Facebooku odmítalo. Odborníci nicméně očekávají, že firma oznámí záměr vstoupit na burzu v roce 2012.

Facebook udělal ze svého zakladatele boháče

Boom sociálních sítí poslal Facebook na špici mezi weby z hlediska návštěvnosti. V roce 2010 Facebook dokonce překonal Google. Americký časopis Time vyhlásil jeho zakladatele Marka Zuckerberga osobností roku 2010 s odůvodněním, že „propojil víc než půl miliardy lidí a zmapoval společenské vztahy mezi nimi, vytvořil nový systém výměny informací a změnil způsob, jak žijeme své životy“.

Změna názoru investorů na sociální sítě pak Zuckerberga katapultovala na 35. místo v žebříčku nejbohatších Američanů, který každoročně sestavuje časopis Forbes. Podle zprávy, kterou časopis zveřejnil loni v září, dosahoval majetek teprve 26letého Zuckerberga zhruba 6,9 miliardy dolarů, tedy asi o 4,9 miliardy více, než tomu bylo o rok dříve.

Odborníci se bojí splasknutí internetové bubliny

Skutečná hodnota Facebooku neznámá

„Problém je, že reálnou cenu Facebooku nezná vůbec nikdo. A ty odhady, které vycházejí z nějakých minoritních obchodů na sekundárních trzích, se nedají brát za bernou minci,“ upozornil šéfredaktor serveru Tyinternety.cz Vojtěch Bednář.

Boom Facebooku a jemu podobných má ale i stinnou stránku. Poslední dobou se hovoří i o možném splasknutí internetové bubliny podobně jako v roce 2001. Odhadované hodnoty firem rostou totiž stejně rychle jako počty jejich uživatelů, ale pomaleji než jejich příjmy. S padesátimiliardovou hodnotou se Facebook může postavit po bok velkých korporací, jako je třeba Disney nebo Time Warner. Miliardovou cenu ale mají minimálně podle investorů a médií i další internetové komety, jako je třeba Twitter nebo Groupon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...