GM v Česku chce dobýt zpět ztracené pozice

Praha - Přesně před dvěma desítkami let se začal měnit český automobilový trh. Do tehdejší ještě federativní republiky přišel první značkový importér – největší automobilka světa, General Motors, začala řidičům v Československu, odchovaným Škodovkou, prodávat oply. Nejlevnější model za 400 tisíc, víc než stonásobek tehdejší průměrné měsíční mzdy. Se značkou GM nejen v Česku ale i v celé Evropě bylo těsně spojeno jméno českého manažera Andreje Barčáka.

„Myslíme si, že v Československu je dostatek lidí, kteří mají peníze na to, aby si tento vůz koupili,“ řekl v den, kdy se první modely Opel v Praze představovaly, jeden ze zástupců GM. Byl začátek roku 1991 a měsíční mzda Čechoslováků činila 3 790 korun.

První mezinárodní manažer

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Prvním šéfem zastoupení byl Andrej Barčák, v letech 1989 – 1990 ministr zahraničního obchodu a později jeden z nejvýše postavených českých manažerů v mezinárodních firemních strukturách. Do roku 2000 byl členem evropského vedení GM, pak působil dva roky v představenstvu firmy Opel a nakonec zodpovídal z titulu funkce výkonného ředitele GM Europe za prodeje firemním zákazníkům.

Přestože cena vozů byla začátkem 90. let astronomická a za Oplem brzy přišly další značky včetně těch, které byly českému naturelu bližší, jako VW, BMW nebo Mercedes, výrobci s bleskem ve znaku se v Česku dařilo. V roce 1999 se prodalo víc než 9,5 tisíce vozů a podíl na trhu dosáhl historicky nejlepších hodnot, tj. 6,5 procent. Pak začaly prodeje klesat.

Andrej Bračák je toho názoru, že za pozdějším neúspěchem značky na českém trhu stály potíže s kvalitou vozů a nedostatečná podpora dealerské sítě. Opel se začal na žebříčku prodejců posouvat směrem dolů a loni skončil až na dvanáctém místě.

Může za to Collina

Současný šéf importérské firmy. Pavel Šilha, věří v návrat. Napřed do první desítky, postupně až na 5 procent trhu. Podle Šilhy může za minulé problémy značky více faktorů. Jedním z nich bylo například přesunutí regionální centrály do Maďarska. To mělo i smutně humorné konsekvence.

Asi by se těžko hledal Čech, který během mistrovství světa ve fotbale v roce 2000 nezaznamenal jméno sudího Pierluigia Colliny. Byl to právě on, kdo pokutovým kopem v předposlední minutě turnajového zápasu s Nizozemskem rozhodl o porážce českých fotbalistů. Stal se z něho nenáviděný symbol nespravedlnosti. Cokoliv, co by se ukázalo v souvislosti s tímto holohlavým arbitrem, mělo nádech něčeho špatného. To však centrála v Maďarsku nedocenila a krátce na to se objevily v Česku reklamy na Opla – právě s Collionou, který měla se značkou Opel podepsanou reklamní smlouvu. Je zjevné, že toto spojení v České republice nové zákazníky nepřineslo.

Dnes už je maďarské velení minulostí, proces opětovného rozdělení je téměř dokončen. Pražská centrála bude nadále rozhodovat sama o sobě (a o Slovensku) a zodpovídat se přímo mateřské firmě Adam Opel v Rüsselsheimu.

Prodej - neprodej

Zlepšit povědomí o značce ale bude trvat ještě nějakou dobu. A Collina za to nemůže. Kdo si ještě v roce 2009 plně neuvědomoval, že Opel je součástí amerického koncernu General Motors, dostal tu informaci koncem roku „s přidanou hodnotou“. Důvěře zákazníků, a tudíž i prodejům rozhodně nepomohly plány na prodej společnosti Opel kanadsko-ruskému konsorciu, který byl v té době na spadnutí. Transakci dojednala kancléřka Angela Merkelová ve Spojených státech na podzim roku 2009, v době, kdy se Opel nacházel – stejně jako celá GM – v těžkých finančních problémech.

Z prodeje ale nakonec nic nebylo. Než německá politička přelétla oceán, vedení GM si obchod rozmyslelo. Pachuť ale zůstala. Důvěra zákazníků ke značce se ve většině evropských zemí začala pozvolna vracet teprve loni, zatím však s výjimkou Německa a Česka.

GM s vládní pomocí

Nebýt americké vlády, možná by už automobilka v Detroitu měla zavřené brány. Stát poskytl na záchranu General Motors skoro 50 miliard dolarů. Loni opustila GM bankrotový režim, prošla rozsáhlou restrukturalizací včetně prodeje některých značek a zhruba polovinu půjčených prostředků už vrátila. Za třetí čtvrtletí roku 2010 vydělala 2 miliardy dolarů a za celý rok se očekává poprvé od roku 2004 zisk.

Andrej Barčák dnes sleduje vývoj okolo General Motors většinou ze svého domku ve Španělsku. Na vládní pomoci automobilce nevidí nic špatného: „Americká vláda už dříve velmi výrazně zasáhla do ekonomických podmínek firem. Předepsala jim, že musí vytvářet rezervy na rozsáhlé sociální a zdravotní programy a to automobilky finančně vyčerpalo.“

Rozhovor s Andrejem Barčákem

Problémy v USA jsou do značné míry zažehnány, takže se dá očekávat, že se bude zase vyrábět víc a víc aut?

Automobilky by to určitě viděly rády, ale myslím, že to tak nebude. Očekávám, že se celkový počet nově vyrobených vozů ve světě v příštích letech stabilizuje někde kolem 70 až 75 milionů. A dál je otázka, jak rychle ještě porostou právě asijské trhy a Jižní Amerika.

General Motors v devadesátých letech zvažoval investice v tehdejším Československu. Proč k nim nakonec nedošlo?

General Motors nechtěl stavět nové kapacity, měl zájem o Škodovku a pak o BAZku (Bratislavské automobilové závody, dnes VW Bratislava). Nakonec k žádné dohodě nedošlo – myslím, že částečně i proto, že v té době už GM měl rozjeté investice na zelené louce v Maďarsku a v Polsku.

Čistě teoreticky, byl by v České republice ještě prostor pro čtvrtou velkou automobilku?

Když jsou nízké výrobní náklady a dostatek dodavatelů komponentů, tak se o tom vždycky dá uvažovat. Otázka je, jestli je ta velká závislost na jednom sektoru dobrá pro ekonomiku. Ale je řada zemí, které vyrábějí násobně víc vozů, než jsou schopni ve své zemi prodat.

To je příklad Slovenska?

Ano, ale to není jediná země, podobně byla zainventovaná Belgie a taky na to částečně doplatila.

Kdyby se v Česku vyráběly oply, asi by šly i líp na odbyt než dnes…

To zcela určitě, to má vždycky pozitivní dopad. Řada lidí s tou automobilkou žije, jsou na ní závislí. Určitě by byl větší zájem.

Když jste zmínil ty kvalitativní problémy, máte pocit, že jsou automobily dnes kvalitnější, než byly dřív? Každou chvíli můžeme někde slyšet nebo číst, že některé značky povolávají auta do servisu kvůli tomu či onomu. Naposledy Toyota, ale i GM mělo problémy.

Svolávací akce se dělají desetiletí, to není záležitost několika posledních měsíců nebo let. Jen ta komunikace je jiná. Dřív se každý snažil, aby se o tom moc nevědělo, protože to nebyla dobrá reklama. Pak to Američané otočili, začali svolávací akce zveřejňovat a prezentovali to naopak jako službu zákazníkovi, jako pozitivní krok. Řekl bych, že dnes je takových akcí méně, než bylo dřív.

Takže jsou auta kvalitnější?

Zcela určitě ano. Nekvalitní auto se dnes nedá prodat. Ty značky, které měly problémy, už tady nejsou. Navíc si myslím, že se v posledních letech udělalo strašně moc ve vývoji, a to právě z pohledu kvality. Stačí se podívat na GM: V 90. Letech se hledělo hlavně na náklady, muselo se uspořit řekněme deset dolarů, i kdyby to ve finále mělo stát stovku. Dnes je to naopak, v zájmu kvality se utratí klidně stovka, i když ten pozitivní efekt má cenu deset dolarů. Konkrétně u Opla se to projevilo v tom, že je dnes v průzkumech na špici spolehlivosti.

Může s výhledově na kvalitě vozů projevit, pokud si některé automobilky nechají vyrábět součásti v Číně? Nemyslím tím filiálky zahraničních automobilek v Číně, které jsou po přísnou kontrolou, ale čistokrevné čínské dodavatele.

Pokud budou správné technologie a dobrá kontrola, není důvod, proč by se v Číně nemohly vyrábět kvalitní výrobky. Pověst Číny jako výrobce nekvalitního zboží vyplývala z toho, že oni strašně moc kopírovali, ale kopírovali výrobek, nekopírovali technologii. Pokud by ale koupili správné technologie, jaké se využívají jinde, vypadalo by to trochu jinak s náklady a ty výrobky by musely být dražší.

Kdy očekáváte, že vyjedou na evropské a americké silnice ve velkém čínská auta – tedy opravdu vyrobená v čínských továrnách, nikoliv pod hlavičkou jiné značky?

To bude záviset na tom, jaký bude odbyt aut v Číně. Neznám ještě statistiky za rok 2010, ale v roce 2009 bylo v Číně vyrobeno téměř 14 milionů aut. Pokud jsou schopni prodat všechno doma, tak proč by se měli zabývat nějakými evropskými předpisy a homologacemi. Ale až poklesne tamní odbyt, tak si myslím, že začnou být mnohem agresivnější ve vývozu. Dřív nebo později určitě přijdou.

Koupil byste si někdy čínský vůz?

Určitě ne.

Čínská auta přesto už před dvěma třemi lety začala statečně obrážet autosalony a není žádným tajemstvím, že třeba i váš syn se pokoušel nějaká auta prodávat v České republice. To byl podle vás jenom takový test?

To neprodával můj syn, ale firma, pro kterou pracoval (Ford Charouz). Myslím, že v té době měla Čína zainvestováno do víc kapacit, než byli schopni v té době doma prodat, takže hledali další odbytiště. Hlavní problém v té době byl, že přicházeli na evropský trh s kopiemi nebo s jemně upravenými staršími modely evropských vozů, což se velmi nelíbilo. To ale bude určitě v brzké době překonáno.

A co elektromobily – ty vás oslovily?

Neoslovily. Mám rád rychlou jízdu a po městě moc nejezdím, takže volím raději klasický pohon.

Patří podle vás elektromobilům budoucnost?

Ropa jednou dojde, tak je třeba se na to připravit. Alternativní možnosti jsou různé, elektromobily jsou jedna z nich – elektřina se přece jenom dá nějak rozvádět, jednodušeji než třeba kapalný vodík, který je potřeba na pohon palivových článků. Zásuvku najdete u každého domu.

  • Podíl Opelu na českém trhu autor: ČT24, zdroj: SAP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2276/227548.jpg
  • Andrej Barčák autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2276/227543.jpg
  • Výroba automobilů autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1581/158020.jpg
  • Obchod s automobily autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2226/222562.jpg
  • Čínský automobil autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/173/17256.jpg
  • Společnost General Motors představila řadu EN-V pro čínský trh. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1602/160140.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Červený: Plavební stupeň v Děčíně by se měl začít stavět za tři roky

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
10:58Aktualizovánopřed 10 mminutami

ŽivěSenát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu také rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
10:09Aktualizovánopřed 47 mminutami

Zpomalte vývoj AI, volají zaměstnanci předních technologických firem

Více než 1100 zaměstnanců předních technologických firem vyzvalo americkou vládu, aby podpořila mezinárodní spolupráci na vytvoření nástrojů, které by umožnily řídit tempo vývoje nejpokročilejší umělé inteligence (AI). Podle nich se vývoj zrychluje natolik, že současné bezpečnostní a regulační mechanismy nemusejí udržet krok, uvedla agentura Reuters.
před 5 hhodinami

VideoVláda nepředstavila úspory, kritizuje Munzar. Nebudeme kouzlit, namítá Murová

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) jednali o rozpočtu na příští rok. Podle premiéra bude schodek výrazně nižší než čtyři sta miliard korun. Letos kabinet přitom počítá s 310 miliardami. Příjmovou stranu chce posílit třeba skrze EET. Priority na té výdajové vidí mimo jiné v oblasti zdravotnictví nebo dopravních staveb. Prohlášení o vysokém deficitu kritizuje opozice. „Předešlá vláda se snažila snižovat tempo zadlužování. Babišova vláda dělá opak. Navíc nepředstavila žádné úspory,“ varoval v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). „Magie nad rozpočty minulých let byla neskutečná. My nebudeme kouzlit s čísly a maskovat výdaje. Snižování deficitu má zajistit například EET nebo snižování inflace,“ oponovala členka rozpočtového výboru Jana Murová (ANO). K rozpočtu se vyjádřil také ekonom Aleš Bělohradský. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

Havlíček: Na snižování schodku nemáme příjmy, musíme nejdřív nastartovat ekonomiku

Rozpočet na rok 2027 bude jednoznačně proinvestiční, přičemž prioritami budou doprava, energetika, bezpečnost a výdaje do zdravotnictví, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Osobně si pak myslí, že státní rozpočet na konci volebního období současné vlády v roce 2029 vyrovnaný nebude. K osudu Letiště Praha moderátorovi pořadu Danielu Takáčovi řekl, že vstup na burzu je jedna z možných variant, které se nyní zvažují.
před 10 hhodinami

VideoPřibývá okamžitých plateb, tvoří polovinu převodů

Už každý druhý převod peněz udělají banky v Česku okamžitě. Poslané finance se tak na účet připíšou ihned – i o svátcích, víkendech nebo v noci. Naučili se to využívat i drobní podnikatelé. A to formou platby přes QR kód, neboť peníze od zákazníka se jim na kontě objeví bez prodlení. Okamžité převody už v tuzemsku nabízejí všechny velké banky.
před 20 hhodinami

Firmy v EU musí za pár dní začít označovat obsah vytvořený AI

Od neděle 2. srpna platí povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem umělé inteligence (AI). Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí AI, musí firmy jasně označit jako uměle vytvořené, informovala Evropská komise (EK).
před 23 hhodinami

Schodek rozpočtu bude příští rok významně pod 400 miliard korun, řekl Babiš

Schodek státního rozpočtu v příštím roce bude významně pod 400 miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) to řekl při příchodu na jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o přípravě rozpočtu. Babiš také potvrdil, že vláda dá pro rok 2027 na obranu dvě procenta HDP. Schillerová po schůzce řekla, že přesnější odhad deficitu bude možné udělat až po zpracování srpnové makroekonomické prognózy.
včeraAktualizovánovčera v 15:29

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.