GM v Česku chce dobýt zpět ztracené pozice

Praha - Přesně před dvěma desítkami let se začal měnit český automobilový trh. Do tehdejší ještě federativní republiky přišel první značkový importér – největší automobilka světa, General Motors, začala řidičům v Československu, odchovaným Škodovkou, prodávat oply. Nejlevnější model za 400 tisíc, víc než stonásobek tehdejší průměrné měsíční mzdy. Se značkou GM nejen v Česku ale i v celé Evropě bylo těsně spojeno jméno českého manažera Andreje Barčáka.

„Myslíme si, že v Československu je dostatek lidí, kteří mají peníze na to, aby si tento vůz koupili,“ řekl v den, kdy se první modely Opel v Praze představovaly, jeden ze zástupců GM. Byl začátek roku 1991 a měsíční mzda Čechoslováků činila 3 790 korun.

První mezinárodní manažer

Nahrávám video
Ekonomika +
Zdroj: ČT24

Prvním šéfem zastoupení byl Andrej Barčák, v letech 1989 – 1990 ministr zahraničního obchodu a později jeden z nejvýše postavených českých manažerů v mezinárodních firemních strukturách. Do roku 2000 byl členem evropského vedení GM, pak působil dva roky v představenstvu firmy Opel a nakonec zodpovídal z titulu funkce výkonného ředitele GM Europe za prodeje firemním zákazníkům.

Přestože cena vozů byla začátkem 90. let astronomická a za Oplem brzy přišly další značky včetně těch, které byly českému naturelu bližší, jako VW, BMW nebo Mercedes, výrobci s bleskem ve znaku se v Česku dařilo. V roce 1999 se prodalo víc než 9,5 tisíce vozů a podíl na trhu dosáhl historicky nejlepších hodnot, tj. 6,5 procent. Pak začaly prodeje klesat.

Andrej Bračák je toho názoru, že za pozdějším neúspěchem značky na českém trhu stály potíže s kvalitou vozů a nedostatečná podpora dealerské sítě. Opel se začal na žebříčku prodejců posouvat směrem dolů a loni skončil až na dvanáctém místě.

Může za to Collina

Současný šéf importérské firmy. Pavel Šilha, věří v návrat. Napřed do první desítky, postupně až na 5 procent trhu. Podle Šilhy může za minulé problémy značky více faktorů. Jedním z nich bylo například přesunutí regionální centrály do Maďarska. To mělo i smutně humorné konsekvence.

Asi by se těžko hledal Čech, který během mistrovství světa ve fotbale v roce 2000 nezaznamenal jméno sudího Pierluigia Colliny. Byl to právě on, kdo pokutovým kopem v předposlední minutě turnajového zápasu s Nizozemskem rozhodl o porážce českých fotbalistů. Stal se z něho nenáviděný symbol nespravedlnosti. Cokoliv, co by se ukázalo v souvislosti s tímto holohlavým arbitrem, mělo nádech něčeho špatného. To však centrála v Maďarsku nedocenila a krátce na to se objevily v Česku reklamy na Opla – právě s Collionou, který měla se značkou Opel podepsanou reklamní smlouvu. Je zjevné, že toto spojení v České republice nové zákazníky nepřineslo.

Dnes už je maďarské velení minulostí, proces opětovného rozdělení je téměř dokončen. Pražská centrála bude nadále rozhodovat sama o sobě (a o Slovensku) a zodpovídat se přímo mateřské firmě Adam Opel v Rüsselsheimu.

Prodej - neprodej

Zlepšit povědomí o značce ale bude trvat ještě nějakou dobu. A Collina za to nemůže. Kdo si ještě v roce 2009 plně neuvědomoval, že Opel je součástí amerického koncernu General Motors, dostal tu informaci koncem roku „s přidanou hodnotou“. Důvěře zákazníků, a tudíž i prodejům rozhodně nepomohly plány na prodej společnosti Opel kanadsko-ruskému konsorciu, který byl v té době na spadnutí. Transakci dojednala kancléřka Angela Merkelová ve Spojených státech na podzim roku 2009, v době, kdy se Opel nacházel – stejně jako celá GM – v těžkých finančních problémech.

Z prodeje ale nakonec nic nebylo. Než německá politička přelétla oceán, vedení GM si obchod rozmyslelo. Pachuť ale zůstala. Důvěra zákazníků ke značce se ve většině evropských zemí začala pozvolna vracet teprve loni, zatím však s výjimkou Německa a Česka.

GM s vládní pomocí

Nebýt americké vlády, možná by už automobilka v Detroitu měla zavřené brány. Stát poskytl na záchranu General Motors skoro 50 miliard dolarů. Loni opustila GM bankrotový režim, prošla rozsáhlou restrukturalizací včetně prodeje některých značek a zhruba polovinu půjčených prostředků už vrátila. Za třetí čtvrtletí roku 2010 vydělala 2 miliardy dolarů a za celý rok se očekává poprvé od roku 2004 zisk.

Andrej Barčák dnes sleduje vývoj okolo General Motors většinou ze svého domku ve Španělsku. Na vládní pomoci automobilce nevidí nic špatného: „Americká vláda už dříve velmi výrazně zasáhla do ekonomických podmínek firem. Předepsala jim, že musí vytvářet rezervy na rozsáhlé sociální a zdravotní programy a to automobilky finančně vyčerpalo.“

Rozhovor s Andrejem Barčákem

Problémy v USA jsou do značné míry zažehnány, takže se dá očekávat, že se bude zase vyrábět víc a víc aut?

Automobilky by to určitě viděly rády, ale myslím, že to tak nebude. Očekávám, že se celkový počet nově vyrobených vozů ve světě v příštích letech stabilizuje někde kolem 70 až 75 milionů. A dál je otázka, jak rychle ještě porostou právě asijské trhy a Jižní Amerika.

General Motors v devadesátých letech zvažoval investice v tehdejším Československu. Proč k nim nakonec nedošlo?

General Motors nechtěl stavět nové kapacity, měl zájem o Škodovku a pak o BAZku (Bratislavské automobilové závody, dnes VW Bratislava). Nakonec k žádné dohodě nedošlo – myslím, že částečně i proto, že v té době už GM měl rozjeté investice na zelené louce v Maďarsku a v Polsku.

Čistě teoreticky, byl by v České republice ještě prostor pro čtvrtou velkou automobilku?

Když jsou nízké výrobní náklady a dostatek dodavatelů komponentů, tak se o tom vždycky dá uvažovat. Otázka je, jestli je ta velká závislost na jednom sektoru dobrá pro ekonomiku. Ale je řada zemí, které vyrábějí násobně víc vozů, než jsou schopni ve své zemi prodat.

To je příklad Slovenska?

Ano, ale to není jediná země, podobně byla zainventovaná Belgie a taky na to částečně doplatila.

Kdyby se v Česku vyráběly oply, asi by šly i líp na odbyt než dnes…

To zcela určitě, to má vždycky pozitivní dopad. Řada lidí s tou automobilkou žije, jsou na ní závislí. Určitě by byl větší zájem.

Když jste zmínil ty kvalitativní problémy, máte pocit, že jsou automobily dnes kvalitnější, než byly dřív? Každou chvíli můžeme někde slyšet nebo číst, že některé značky povolávají auta do servisu kvůli tomu či onomu. Naposledy Toyota, ale i GM mělo problémy.

Svolávací akce se dělají desetiletí, to není záležitost několika posledních měsíců nebo let. Jen ta komunikace je jiná. Dřív se každý snažil, aby se o tom moc nevědělo, protože to nebyla dobrá reklama. Pak to Američané otočili, začali svolávací akce zveřejňovat a prezentovali to naopak jako službu zákazníkovi, jako pozitivní krok. Řekl bych, že dnes je takových akcí méně, než bylo dřív.

Takže jsou auta kvalitnější?

Zcela určitě ano. Nekvalitní auto se dnes nedá prodat. Ty značky, které měly problémy, už tady nejsou. Navíc si myslím, že se v posledních letech udělalo strašně moc ve vývoji, a to právě z pohledu kvality. Stačí se podívat na GM: V 90. Letech se hledělo hlavně na náklady, muselo se uspořit řekněme deset dolarů, i kdyby to ve finále mělo stát stovku. Dnes je to naopak, v zájmu kvality se utratí klidně stovka, i když ten pozitivní efekt má cenu deset dolarů. Konkrétně u Opla se to projevilo v tom, že je dnes v průzkumech na špici spolehlivosti.

Může s výhledově na kvalitě vozů projevit, pokud si některé automobilky nechají vyrábět součásti v Číně? Nemyslím tím filiálky zahraničních automobilek v Číně, které jsou po přísnou kontrolou, ale čistokrevné čínské dodavatele.

Pokud budou správné technologie a dobrá kontrola, není důvod, proč by se v Číně nemohly vyrábět kvalitní výrobky. Pověst Číny jako výrobce nekvalitního zboží vyplývala z toho, že oni strašně moc kopírovali, ale kopírovali výrobek, nekopírovali technologii. Pokud by ale koupili správné technologie, jaké se využívají jinde, vypadalo by to trochu jinak s náklady a ty výrobky by musely být dražší.

Kdy očekáváte, že vyjedou na evropské a americké silnice ve velkém čínská auta – tedy opravdu vyrobená v čínských továrnách, nikoliv pod hlavičkou jiné značky?

To bude záviset na tom, jaký bude odbyt aut v Číně. Neznám ještě statistiky za rok 2010, ale v roce 2009 bylo v Číně vyrobeno téměř 14 milionů aut. Pokud jsou schopni prodat všechno doma, tak proč by se měli zabývat nějakými evropskými předpisy a homologacemi. Ale až poklesne tamní odbyt, tak si myslím, že začnou být mnohem agresivnější ve vývozu. Dřív nebo později určitě přijdou.

Koupil byste si někdy čínský vůz?

Určitě ne.

Čínská auta přesto už před dvěma třemi lety začala statečně obrážet autosalony a není žádným tajemstvím, že třeba i váš syn se pokoušel nějaká auta prodávat v České republice. To byl podle vás jenom takový test?

To neprodával můj syn, ale firma, pro kterou pracoval (Ford Charouz). Myslím, že v té době měla Čína zainvestováno do víc kapacit, než byli schopni v té době doma prodat, takže hledali další odbytiště. Hlavní problém v té době byl, že přicházeli na evropský trh s kopiemi nebo s jemně upravenými staršími modely evropských vozů, což se velmi nelíbilo. To ale bude určitě v brzké době překonáno.

A co elektromobily – ty vás oslovily?

Neoslovily. Mám rád rychlou jízdu a po městě moc nejezdím, takže volím raději klasický pohon.

Patří podle vás elektromobilům budoucnost?

Ropa jednou dojde, tak je třeba se na to připravit. Alternativní možnosti jsou různé, elektromobily jsou jedna z nich – elektřina se přece jenom dá nějak rozvádět, jednodušeji než třeba kapalný vodík, který je potřeba na pohon palivových článků. Zásuvku najdete u každého domu.

  • Podíl Opelu na českém trhu autor: ČT24, zdroj: SAP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2276/227548.jpg
  • Andrej Barčák autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2276/227543.jpg
  • Výroba automobilů autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1581/158020.jpg
  • Obchod s automobily autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2226/222562.jpg
  • Čínský automobil autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/173/17256.jpg
  • Společnost General Motors představila řadu EN-V pro čínský trh. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1602/160140.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...