Germanwings bude pád letadla stát hodně. Ustojí to?

Plán Lufthansy na letošní rok byl ještě před několika dny jasný – její dceřiná společnost, nízkonákladové aerolinky Germanwings, projde zásadními změnami, na jejichž konci bude nejen nový název, ale i odlišná strategie. Pak ale přišlo úterý 24. března a letadlo s nápisem Germanwings na boku se zřítilo ve francouzských Alpách a všech 150 lidí na palubě zemřelo. Pro Lufthansu, kterou už rok oslabují stávky vlastních pilotů, bude několik dalších měsíců klíčových – podaří se jí udržet Germanwings při životě?

Vyšetřování pádu airbusu A320, který letěl z Barcelony do Düsseldorfu, stále pokračuje a scénářů a spekulací, proč letadlo začalo klesat, až nakonec narazilo do horského štítu, se objevila celá řada. Podle včerejších informací je už jasné, že kopilot nechtěl pustit pilota do kokpitu a sám začal z nepochopitelných důvodů vést stroj k zemi. Lufthansa každopádně čelí velmi obtížné situaci, kdy se na pořad dne dostávají věci jako odškodnění, ztráta důvěry cestujících i protesty vlastních zaměstnanců.

Přestože tiskový mluvčí odborového svazu pilotů Vereinigung Cockpit (VC) Jörg Handwerg už v den tragické nehody všechny ujišťoval, že odbory se k další vlně stávek v Lufthanse nechystají, vedení společnosti a zaměstnance zřejmě čeká velmi tvrdá diskuse. Ať už bude totiž výsledek vyšetřování jakýkoliv, Lufthansa bude muset řešit bezpečnostní otázky, které souvisejí i s hlubší podstatou jejího sporu se zaměstnanci aerolinek.

Šéf Lufthansy Carsten Spohr, který je ve funkci zhruba rok, přišel s programem „Our way forward“ (Naše cesta kupředu), což je plán, který je zaměřen na případné zeštíhlení samotné Lufthansy, ale hlavně na rozšíření nízkonákladové nabídky nové divize Eurowings, jejíž podstatnou součástí se má stát právě společnost Germanwings. Jejím prostřednictvím chce Lufthansa nabízet až o 40 procent levnější letenky, mimo jiné do Ameriky, Afriky nebo na ostrovy v Indickém oceánu. Takové směřování ale odbory pilotů velmi důrazně odmítají.

Šéf Lufthansy Carsten Spohr a ředitel Germanwings Thomas Winkelmann
Zdroj: Federico Gambarini/ČTK/DPA

V rámci strategie Eurowings se totiž počítá s levnějším palubním personálem i omezením služeb na zemi od odbavení po čekání na let. V rámci realizace tohoto plánu už Lufthansa na některých menších německých letištích zrušila svá střediska. V Hamburku zase Germanwings převedla údržbu kvůli omezování nákladů na firmu Bostonair. A právě kvůli těmto úsporám vznikají obavy, aby vše nesměřovalo i ke snižování bezpečnosti.

I když se podle posledních informací od vyšetřovatelů zdá, že za pádem letadla stojí úmysl kopilota stroj zničit, pro budoucí diskusi mezi vedením společnosti a zaměstnanci se toho příliš nemění – bezpečnost, do které vedle technických parametrů patří i kvalitní psychologické vyšetření pilotů, přijde na přetřes tak jako tak. A Germanwings se ani v případě úmyslného zřícení letadla ze strany pilota nevyhnou otázkám ohledně technické kondice svých letadel. A to zejména jejich stáří, protože zřícený airbus létal už 24 let. Šéf Lufthansy se proti takovým argumentům dlouhodobě brání tím, že úsporná opatření naopak společnosti poskytnou dostatek kapitálu na pořízení nových letadel a vybavení. Koncern si do roku 2025 objednal 272 nových letounů za 38 miliard eur (přes bilion korun).

Společnost Germanwings byla založena v roce 1997 jako nízkonákladová odnož německé firmy Eurowings. V říjnu roku 2002 se přejmenovala na Germanwings. V roce 2008 se krátce mluvilo o jejím sloučení s dalšími nízkonákladovými aerolinkami TUIfly a Condor. Z plánů však rychle sešlo a namísto toho byla firma kompletně prodána Lufthanse. Od roku 2009 jsou Germanwings dceřinou společností Lufthansy a fungují jako nízkonákladová verze mateřských aerolinek. Germanwings obsluhují všechny lety Lufthansy mimo letiště v Mnichově a Frankfurtu. Jejich hlavními uzly jsou Kolín/Bonn, Stuttgart, Hamburk, Berlín Tegel a Düsseldorf. K dalším patří aeroporty v Hannoveru a Dortmundu.

Znamenají levné letenky automaticky nízkou bezpečnost?

Na druhou stranu ve světě najdeme jeden příklad toho, že nízké ceny letenek nemusejí být automaticky v rozporu s bezpečností – irské nízkonákladové aerolinky Ryanair. Jejich letadla převážejí cestující už 30 let a za tu dobu nedošlo k žádné velké nehodě a žádný z jejich zhruba 750 milionů zákazníků nebyl vážněji zraněn, tvrdí šéf vysoce ziskové firmy Michael O'Leary. Nutné je také dodat, že flotila Ryanairu nedosahuje ani poloviny průměrného stáří flotily Lufthansy.

Konkurence Ryanairu, propuštění zaměstnanci i odbory v minulosti několikrát zpochybňovali bezpečnost irské společnosti. Na australském srovnávacím serveru Airline Ratings.com tak má Ryanair v hodnocení interní bezpečnostní kultury pouze pět hvězdiček ze sedmi možných, stejně jako jeho hlavní konkurenti Easyjet, Monarch nebo Jet2.com. Germanwings mají dosud šest a samotná Lufthansa plný počet.

Air France pád letadla zvládla, jiní ale ne

V souvislosti s tragickou nehodou Germanwings se nabízí srovnání s pádem airbusu A330-200 francouzské společnosti Air France s 228 lidmi na palubě. Letadlo se 1. června zřítilo do Atlantského oceánu při letu z Ria de Janeiro do Paříže. Nikdo z cestujících ani leteckého personálu nehodu nepřežil a dodnes nebylo objasněno, co pád stroje způsobilo.

Pro Air France to nebyla jednoduchá situace, protože pád letounu přišel v době ekonomické krize. K ní se v reakci na nehodu přidala i nedůvěra cestujících a aerolinky se dostaly do opravdu těžké situace. Podle Montrealské konvence z roku 1999 je navíc za neštěstí vždy zodpovědný dopravce, takže ani Air France se nevyhnula vyplácení odškodného pozůstalým. Podle vlastních slov vyplatila v přepočtu asi 2,5 milionu korun za každého mrtvého. Zdůraznila ale, že odškodnění vyplácí ne proto, že by přiznávala vinu, ale jako projev soucitu.

Francouzské aerolinky se nakonec z hluboké krize dokázaly dostat, ne vždy se to ale leteckým společnostem povede. Příkladem může být egyptský dopravce Flash Airlines, jehož letadlo skončilo v roce 2004 na dně Rudého moře i se všemi 148 lidmi na palubě. Nehodu se nepodařilo objasnit a aerolinky do dvou měsíců zkrachovaly.

V těžké situaci jsou po loňském roce rovněž Malaysia Airlines. Aerolinky loni v březnu přišly o Boeing 777 s 239 lidmi na palubě, který se ztratil z leteckých radarů cestou z Kuala Lumpuru do Pekingu. V červenci byl jejich další Boeing 777 s téměř 300 lidmi na palubě sestřelen nad východní Ukrajinou. Tyto události poškodily pověst firmy a prohloubily její dlouhodobé finanční problémy. Zdá se, že aerolinkám dnes nezbývá než přistoupit ke skutečně hluboké restrukturalizaci. Spekuluje se dokonce i o změně jména.

ČTĚTE: Dvě tragédie a aerolinky Malaysia propustí 30 procent zaměstnanců

V případě egyptských a malajsijských aerolinek doposud není jisté, co za nehodami stálo. U Air France hovoří vyšetřovatelé o ucpaných pitotových trubicích, v jejichž důsledku došlo k odpojení autopilota a piloti vlivem nedostatečného výcviku přivedli letadlo k pádu. Je tedy zřejmé, že pochybila posádka, i když jedna nejasnost stále zůstává - neví se, proč se trubice ucpaly. Předpokládá se, že zřejmě namrzly, ale vyšetřovatelé to nedokázali potvrdit. 

V případě pádu letadla Germanwings ve francouzských Alpách to ale vypadá, že se vývoj bude ubírat jiným a pro aerolinky daleko optimističtějším směrem. 

Kopilot zachraňuje akcie Lufthansy

Po úterní nehodě se cena akcií Lufthansy propadla skoro o šest procent. Přestože velkou část ztrát ještě do konce dne smazala, jsou její akcie stále pod dřívější cenou. Nicméně dnešní zpráva vyšetřovatelů, že za nehodu může s největší pravděpodobností druhý pilot, který stroj záměrně navedl na horské štíty, zvedla důvěru investorů a akcie aerolinek začaly opět stoupat.

„Znamená to, že finanční trhy zcela zjevně vyhodnotily zřícení letadla spíš jako zoufalý čin jednotlivce, nikoliv jako akt terorismu. A tak za předpokladu, že se nevynoří žádné nové informace, není prozatím důvodu domnívat se, že by v dalších dnech měly hrozit poklesy trhů z tohoto titulu,“ říká ekonomka Markéta Šichtařová.

Podívejte se, jak si vedou akcie Lufthansy

Pro Germanwings je vedle toho dobrou zprávou i to, že pověst Lufthansy je podle leteckého experta Heinricha Grossbongardta natolik silná, aby krizi důvěry přestála podobně jako v minulosti například Air France. Zdá se tedy, že aerolinky sice nečekají lehké časy, podle všeho by je ale měly zvládnout.

Hlavní fakta

  • Airbus A320 německé společnosti Germanwings se v úterý zřítil ve francouzských Alpách.
  • Nepřežil nikdo ze 150 lidí na palubě.
  • Druhý pilot zavřel kabinu a nepustil kapitána dovnitř. Pak záměrně zahájil klesání.
  • Na nahrávce z kokpitu není v posledních minutách slyšet hovor, pouze klidné dýchání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
před 9 hhodinami

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 16 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 22 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
30. 5. 2026

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
30. 5. 2026

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026
Načítání...