Mexiko – Dosavadní akce Evropské unie podniknuté v rámci boje s dluhovou krizí odvrátily potenciální finanční katastrofu. Je však potřeba vybudovat silnější ochrannou zeď proti šíření nákazy. Uvedl to v noci na dnešek americký ministr financí Timothy Geithner. Zároveň však upozornil, že Spojené státy nehodlají kvůli evropské dluhové krizi posilovat palebnou sílu institucí, jako je Mezinárodní měnový fond. Pomoc zadluženým zemím tak dál zůstává především na zemích eurozóny v čele s Německem. Ani tomu už se ale podle vyjádření některých politiků do další pomoci zřejmě příliš nechce.
„Trvalé řešení vyžaduje jak trvalé období ekonomických reforem, tak výrazné finanční ochranné prostředky na podporu těchto reforem,“ prohlásil Geithner na tiskové konferenci k uzavření jednání ministrů financí a šéfů centrálních bank skupiny zemí G20.
Geithner se ovšem optimisticky vyjádřil k akcím, které podnikly v poslední době evropské země k odvrácení šíření dluhové krize. Jmenoval mezi nimi zvlášť Itálii a Španělsko, kde vlády podle něj dělají dobrou práci v přípravě reforem. Pochválil rovněž Evropskou centrální banku, která se snaží zajistit likviditu v Evropě. „Je nutné ocenit, co evropští šéfové udělali během posledních čtyř měsíců. Doufám, že jejich úsilí bude pokračovat, že splní své reformní závazky,“ zdůraznil Geithner.
Tahat jih Evropy z dluhů se nikomu moc nechce
Víkendové setkání se zaměřilo na Evropu a mnoho účastníků G20 dalo jasně najevo, že chce vidět, že Evropa poskytne více peněz na vlastní ochranu před horší krizí ještě předtím, než poskytnou další pomoc na její záchranu ostatní prostřednictvím institucí jako Mezinárodní měnový fond.
Timothy Geithner
„Panuje všeobecná shoda, že Mezinárodní měnový fond nemůže nahradit absenci silnějších ochranných prostředků a že fond nemůže jít vpřed bez toho, aby Evropa vyjasnila své vlastní plány.“
Geithner zároveň zdůraznil, že on sám není připraven předstoupit nyní před americký Kongres, aby požádal o více peněz pro měnový fond, protože cítí, že to v tuto dobu není potřeba. Sám však neupřesnil, jak velkou ochranu by si měla Evropa vytvořit.
Evropa by mohla spoléhat i na pomoc velkých rozvíjejících se zemí, jako je například Brazílie nebo Čína. I ty si ale kladou podmínky. „Budeme pomáhat v případě splnění dvou podmínek. Za prvé je nutné, aby se posílil Evropský fond stabilit,y a za druhé, aby došlo k reformě Mezinárodního měnového fondu,“ zdůraznil brazilský ministr financí Guido Mantega.
Záchrana Evropy z krize zůstává na bedrech Německa
Cesta z dluhové krize tak i po jednání G20 zůstala prozatím především na bedrech Německa, které je nesilnější ekonomikou eurozóny a už nyní nese největší podíl na záchranných balíčcích pro zadlužené země. „Evropa ve skutečnosti nepotřebuje peníze zvenčí. Potřebuje, aby její vlastní politici, hlavně ti němečtí, prokázali své vůdčí schopnosti,“ řekl k tomu předseda Goldman Sachs Asset Management Jim O’Neill.
Právě proti vůdčí roli Německa, které zadluženým zemím údajně „diktuje“ úsporná opatření, nicméně třeba Řekové protestují. Německou kancléřku neváhají místní média zobrazovat s nacistickými symboly a demonstranti v ulicích pálí německé vlajky. „Lidé cítí přítomnost německého imperialismu, že se Němci chtějí roztahovat a našli si k tomu nejslabší článek Evropy – Řecko. Ten se snaží dobýt prostřednictvím finančních prostředků,“ uvedl Ilias Livanis, vydavatel řeckého časopisu Epikaira, který chování Německa dlouhodobě kritizuje.
Neochota pomáhat zadluženým zemím přitom sílí i v Německu. O víkendu vyvolal pozdvižení ministr vnitra Hans-Peter Friedrich, když v rozhovoru pro týdeník Spiegel vyzval Řecko k odchodu z eurozóny.
USA i Německo podle analytiků bojují s veřejným míněním
Analytici nicméně upozorňují, že nevalná ochota Německa pomáhat zadluženým evropským zemím má stejné kořeny jako nechuť Američanů lít další peníze do Mezinárodního měnového fondu. „Jde totiž o veřejné mínění,“ upozornil analytik ČSOB Jan Čermák.
Jan Čermák
„Stejně jako by prezident Obama či republikánští kongresmani nedokázali vysvětlit svým voličům, proč půjčkami dotovat bohaté Evropany, pak ani kancléřka Merkelová nedokáže vysvětlit spořivým Němcům, proč mají z bryndy vytahovat předlužené ekonomiky na jih od německých hranic.“
Země eurozóny nicméně o víkendu slíbily, že v březnu přehodnotí velikost svého záchranného fondu. To by mělo dalším zemím G20 uvolnit cestu pro zvýšení příspěvků pro Mezinárodní měnový fond.
