Moskva – Krátce poté, co prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který má chránit zájmy ruských strategických firem v zahraničí, obvinil ruský monopolní vývozce plynu Gazprom Evropskou komisi, že jej nutí ke snižování cen plynu pro odběratele. Profitovat z nařízení dekretu by měl právě Gazprom a podle agentury AP by opatření mohlo zbrzdit vyšetřování, které EU vůči Gazpromu zahájila.
Evropská komise minulý týden začala zkoumat, zda státní Gazprom neomezuje konkurenční prostředí na trzích s plynem v zemích střední a východní Evropy. Firma kvůli své cenové politice už nějaký čas pociťuje tlak; zatímco někteří klienti si u ní vyjednali slevu, jiní hrozí žalobami. Putin později řekl, že Rusko chce mít s odběrateli plynu v zemích Evropské unie dobré vztahy, bude ale hledat odbyt i jinde. Zároveň chce, aby EU vyšetřování Gazpromu neprotahovala.
Vladimir Putin, ruský prezident
„Byli bychom rádi, kdyby všechny otázky, které našim partnerům v Evropské komisi zůstávají nevyjasněny, byly vyřešeny co nejdříve.“
Mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov postoj evropských regulátorů předtím ostře napadl a novinářům řekl, že cílem vyšetřování je donutit Gazprom, aby ceny plynu snížil. „Postoj Evropské komise lze považovat za nátlak s cílem ovlivnit ceny plynu,“ řekl. Stěžoval si také, že komise s Gazpromem málo spolupracuje.
„Loni komise neučinila nic, aby s Gazpromem zahájila dialog, i když to ruská vláda opakovaně nabízela,“ řekl Kuprijanov. Vývoj z posledních dnů proto podle něj nutí Gazprom, aby přehodnotil svou dlouhodobou strategii a začal se dívat na východ. Dál to nerozváděl, Gazprom ale už dříve naznačil, že místo na západ Evropy by mohl vyvážet raději na východ, tedy na trhy, jako je Čína.
„Přirozeně musíme dělat všechno, aby nebyly žádné těžkosti, abychom s našimi evropskými partnery neměli problémy,“ poznamenal Putin v Soči, kde jednal se srbským prezidentem Tomislavem Nikoličem. „Samozřejmě, že budeme hledat možnosti odbytu pro naše produkty i jinde,“ dodal s tím, že v úvahu připadá také asijský trh.
Dekret, který Putin podepsal, například od ruských firem vyžaduje, aby si nejprve od vlády zajistily souhlas, než o sobě zveřejní informace zahraničním regulátorům. Týkat se bude například i změn smluv nebo prodeje majetku, který mají firmy v zahraničí. Vláda ale zřejmě bude muset nejprve vypracovat seznam firem, které považuje za strategické. Nařízení se bude vztahovat i na pobočky těchto firem v zahraničí.
