Praha – Palčivé téma snížení rozpočtového schodku na příští rok poputuje z prognostických debat a návrhů ministerstva financí do politické reality. Premiér Jan Fischer dnes přijme oba šéfy dvou nejsilnějších stran, předsedu ODS Mirka Topolánka a lídra sociálních demokratů Jiřího Paroubka, aby je seznámil s konečnými návrhy legislativních změn, které umožní vládě zmenšit rekordní schodek. Ten by bez změny zákonů měl podle posledních zpráv činit 230 miliard korun a představuje asi sedm procent hrubého domácího produktu.
Jedním z návrhů ministra financí Eduarda Janoty je zvýšení dolní sazby DPH z 9 na 11 procent a horní hranice z 19 na 20 procent. Podle slov ministra bude potřebné tyto návrhy zkombinovat s dalším úsporným opatřením na straně příjmů i výdajů státní správy. Připravované návrhy přitom mají snížit státní deficit o 70 miliard korun na zhruba 5 procent HDP. Ministr počítá také s nárůstem spotřební daně z benzinu a nafty o korunu na litr a se snížením výdajů rozpočtu o 40 miliard korun. Jestliže se podaří změny prosadit, bude navrhovaný schodek asi 160 miliard korun.
Hlavní politické strany se v minulých dnech vyjadřovaly k návrhům spíše odmítavě. „My jsme nesouhlasili se zvyšováním snížené sazby DPH, a to ani když ho realizovala Topolánkova vláda z pěti na devět procent, čili v logice našich původních argumentů nesouhlasíme se zvyšováním DPH. Podle našeho názoru by na to doplatily zejména nízkopříjmové a středněpříjmové skupiny,“ řekl stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka. Jako alternativu navrhuje Sobotka například zvýšit o dvě procenta daň z příjmu právnických osob.
Kvůli schodku se může změnit daň z nemovitosti či stavební spoření
Také občanští demokraté podle slov poslance Michala Doktora nesouhlasí se zvyšováním daní. S rekordním schodkem by se podle návrhu Doktora mohlo bojovat zvýšením snížené sazby DPH, ovšem pouze za předpokladu snížení základní sazby DPH. „Bude-li to znamenat, že zvýšíme například dolní sazbu a budeme snižovat naopak tu horní, tak tam asi padesátiprocentní prostor pro nějakou dohodu je,“ řekl Doktor.
Eduard Janota:
„Pokud by změny na příjmové a zejména výdajové straně schválily Poslanecká sněmovna a Senát, deficit rozpočtu by se dal srazit na rozumnou míru, někde okolo pěti procent deficitu veřejných rozpočtů HDP. Pakliže bychom pasivně přijímali stávající stav, tak se pohybujeme někde až v úrovni sedmi procent. A to je velmi špatné číslo na úrovni ekonomiky Maďarska, s tím se něco musí dělat.“
Mezi další návrhy na snížení schodku rozpočtu, které se v poslední době objevily, patří zdvojnásobení daně z nemovitosti, snížení příspěvku na stavební spoření o třetinu u všech smluv nebo stagnace důchodů a platů ve státní správě. Janota již dříve upozornil, že bez snížení deficitu by úrokové splátky z českého dluhu vzrostly příští rok na 80 miliard korun, dvojnásobek stavu z roku 2007. Objem výpůjček by se musel zvýšit na 330 miliard korun proti původnímu odhadu 260 miliard Kč. Návrh rozpočtu na příští rok musí vláda podle zákona projednávat do 30. září. Protože se ale v říjnu uskuteční předčasné volby, bude muset nová vláda po volbách zřejmě předložit návrh nový.
