Praha - Schodek letošního státního rozpočtu bude nejméně 150 miliard korun. Uvedl to premiér Jan Fischer po dnešním setkání s guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou. Dosud přitom odhady počítaly se 150 miliardami korun jako s limitem letošního schodku. Schválený rozpočet pro letošní rok počítá dokonce s deficitem pouhých 38,3 miliardy korun. Ke konci června hospodařil stát se schodkem 68,3 miliardy korun. Deficit tak proti předchozímu měsíci klesl o 3,1 miliardy korun.
„Částku 150 miliard vidím na tento rok jako minimum deficitu,“ uvedl premiér Jan Fischer. Spolu s guvernérem Tůmou po schůzce upozornili, že pro uspokojivý vývoj veřejných financí je nezbytné do budoucna změnit strukturu výdajů státního rozpočtu, především těch mandatorních. Mezi mandatorní výdaje patří například sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti nebo i důchody. „S touto strukturou mandatorních výdajů budou veřejné finance do budoucna těžko ufinancovatelné,“ uvedl premiér.
V případě mandatorních výdajů se ale podle premiéra nebude jednat automaticky o jejich snížení. „U mandatorních výdajů je třeba posoudit všechny aspekty. Neznamená to, že se budou ale snižovat. Jde o to prozkoumat jejich účelnost, nastavení čerpání i strukturu,“ dodal.
S ohledem na celosvětovou krizi je podle guvernéra ČNB stav české ekonomiky poměrně dobrý. „Nemůžeme se ale jako otevřená ekonomika vyhnout propadům, jelikož jsme napojeni na země eurozóny a hlavně Německo. Česká ekonomika si ale dále vede poměrně dobře a i finanční sektor je stabilní,“ uvedl Tůma.
Za půlrok schodek čítá 68 miliard
Ke konci června hospodařil stát se schodkem 68,3 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loni je letos pololetní výsledek horší o 62,6 miliardy korun. Hospodaření rozpočtu v samotném červnu skončilo přebytkem 3,2 miliardy korun.
Celkové výdaje ke konci června meziročně vzrostly o 32,7 miliardy na 575 miliard korun. Dosažené celkové příjmy 506,7 miliardy korun představovaly 45,3 procenta schváleného rozpočtu, když loni v červnu byly plněny na 51,8 procenta. Meziročně tak byly nižší o 5,6 procenta, tedy 29,9 miliardy korun. Na meziročním poklesu příjmů se podílely především nižší daňové příjmy a příjmy z pojistného na sociálním zabezpečení.
Náměstek ministra financí Bohdan Hejduk:
„Pokud jde o příští rok, tak tam, aby právě byly kryty výpadky těch daňových příjmů a příjmů z pojistného, tam bylo nutné přijmout celou sérii úsporných opatření.“
