Finský parlament schválil rozšíření záchranného fondu

Helsinky/Bratislava - Jako devátá země, která používá společnou evropskou měnu euro, dnes Finsko schválilo rozšíření záchranného fondu eurozóny (EFSF). Finsko nicméně stále podmiňuje zvýšení EFSF poskytnutím dodatečných záruk od Řecka. Severská země tak následovala Slovinsko, jehož parlament stejný krok učinil v úterý. Ve čtvrtek má o stejném tématu hlasovat Spolkový sněm Německa, nejvýznamnější země eurozóny. Naproti tomu Slovensko, kde bude schvalování zřejmě nejobtížnější, by podle dnešních informací z Bratislavy mohlo o otázce rozhodovat 25. října a možná i dříve.

Ve Finsku rozšíření záchranného fondu podpořilo 102 poslanců, proti bylo 66. V praxi to znamená, že finské záruky ve fondu stoupnou z dosavadních osmi miliard eur na 14 miliard. Ve slovinském parlamentu v úterý zvýšení záchranného eurofondu podpořilo 49 poslanců z celkem 90, čtyři byli proti a 24 se hlasování zdrželo. Slovinsko své záruky zvýší z dosavadních 2,1 miliardy eur na 3,7 miliardy.     

Slovenský parlament čeká hlasování na konci října

Slovenský parlament by mohl o změnách EFSF hlasovat 25. října, není však vyloučeno, že rozhodne i dříve. Oznámil to předseda slovenské Národní rady a šéf druhé nejsilnější vládní strany Svoboda a solidarita (SaS) Richard Sulík. Právě jeho SaS však dlouhodobě odmítá podpořit úpravu záchranného fondu. Bez poslanců této formace přitom nemá zbytek koalice pravého středu dostatek hlasů na schválení navýšení.     

Po vytvoření prvního fondu ve výši 110 miliard eur, který měl zachránit k bankrotu se řítící Řecko, se 17 zemí eurozóny letos v červenci rozhodlo EFSF rozšířit na 440 miliard eur. Aby mohl fond fungovat, je třeba výslovného souhlasu každé země eurozóny, přičemž v případě řady členských států, včetně Slovenska, je třeba souhlas parlamentu.

Kromě Finska zvýšení EFSF už schválilo devět zemí eurozóny - Slovinsko, Belgie, Španělsko, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko a Portugalsko. Německý parlament by měl větší EFSF schválit ve čtvrtek, rakouský ještě tento týden. Kypr pak příští týden, Estonsko, Malta, Nizozemsko a Slovensko později v říjnu. Podle agentury AFP se prý zdá, že nejobtížnější bude schvalování ve slovenském parlamentu, kde je tamější konzervativní koalice v této otázce hluboce rozdělena.     

Španělsko v úterý popřelo, že by se jednalo o dalším zvýšení EFSF na dva biliony eur (asi 49,4 bilionu Kč), jak o něm spekulují finanční trhy. Ministryně hospodářství Elena Salgadová naznačila, že další případné „zlepšování firewallu“ (protipožární zdi) by nemuselo jít cestou zvyšování záruk členských zemí zóny v rámci EFSF, ale pomocí jiných opatření na ochranu ekonomiky a také formou povinnosti bank zvýšit své rezervy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 6 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 19 hhodinami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026
Načítání...