Finský parlament schválil rozšíření záchranného fondu

Helsinky/Bratislava - Jako devátá země, která používá společnou evropskou měnu euro, dnes Finsko schválilo rozšíření záchranného fondu eurozóny (EFSF). Finsko nicméně stále podmiňuje zvýšení EFSF poskytnutím dodatečných záruk od Řecka. Severská země tak následovala Slovinsko, jehož parlament stejný krok učinil v úterý. Ve čtvrtek má o stejném tématu hlasovat Spolkový sněm Německa, nejvýznamnější země eurozóny. Naproti tomu Slovensko, kde bude schvalování zřejmě nejobtížnější, by podle dnešních informací z Bratislavy mohlo o otázce rozhodovat 25. října a možná i dříve.

Ve Finsku rozšíření záchranného fondu podpořilo 102 poslanců, proti bylo 66. V praxi to znamená, že finské záruky ve fondu stoupnou z dosavadních osmi miliard eur na 14 miliard. Ve slovinském parlamentu v úterý zvýšení záchranného eurofondu podpořilo 49 poslanců z celkem 90, čtyři byli proti a 24 se hlasování zdrželo. Slovinsko své záruky zvýší z dosavadních 2,1 miliardy eur na 3,7 miliardy.     

Slovenský parlament čeká hlasování na konci října

Slovenský parlament by mohl o změnách EFSF hlasovat 25. října, není však vyloučeno, že rozhodne i dříve. Oznámil to předseda slovenské Národní rady a šéf druhé nejsilnější vládní strany Svoboda a solidarita (SaS) Richard Sulík. Právě jeho SaS však dlouhodobě odmítá podpořit úpravu záchranného fondu. Bez poslanců této formace přitom nemá zbytek koalice pravého středu dostatek hlasů na schválení navýšení.     

Po vytvoření prvního fondu ve výši 110 miliard eur, který měl zachránit k bankrotu se řítící Řecko, se 17 zemí eurozóny letos v červenci rozhodlo EFSF rozšířit na 440 miliard eur. Aby mohl fond fungovat, je třeba výslovného souhlasu každé země eurozóny, přičemž v případě řady členských států, včetně Slovenska, je třeba souhlas parlamentu.

Kromě Finska zvýšení EFSF už schválilo devět zemí eurozóny - Slovinsko, Belgie, Španělsko, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko a Portugalsko. Německý parlament by měl větší EFSF schválit ve čtvrtek, rakouský ještě tento týden. Kypr pak příští týden, Estonsko, Malta, Nizozemsko a Slovensko později v říjnu. Podle agentury AFP se prý zdá, že nejobtížnější bude schvalování ve slovenském parlamentu, kde je tamější konzervativní koalice v této otázce hluboce rozdělena.     

Španělsko v úterý popřelo, že by se jednalo o dalším zvýšení EFSF na dva biliony eur (asi 49,4 bilionu Kč), jak o něm spekulují finanční trhy. Ministryně hospodářství Elena Salgadová naznačila, že další případné „zlepšování firewallu“ (protipožární zdi) by nemuselo jít cestou zvyšování záruk členských zemí zóny v rámci EFSF, ale pomocí jiných opatření na ochranu ekonomiky a také formou povinnosti bank zvýšit své rezervy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...