Finanční ústava je mrtvá, nepodpoří ji ani komunisté

Praha – Takzvaná finanční ústava zřejmě Poslaneckou sněmovnou neprojde. Návrh zákona je zároveň ústavní novelou, ve sněmovně tedy musí hlasovat pro 120 poslanců z 200. Vláda má ale dohromady jen 100 hlasů. V úterý se ještě spekulovalo o tom, že by za určitých podmínek mohli návrh podpořit komunisté, předseda strany Vojtěch Filip to ale v rozhovoru pro ČT odmítl: „Vláda musí vědět, že nemá hlasy na ústavní zákon. Neměla je nikdy od voleb a něco takového protlačovat je už jen otázka drzosti této vlády vůči občanům ČR.“ Stejně se k návrhu staví i další opoziční strany. Kabinet nicméně schválil návrhy prováděcích zákonů, které s finanční ústavou souvisejí a počítají s tím, že norma bude platit od roku 2014.

V úterý před jednáním sněmovny předseda komunistů uvedl, že by jeho strana byla možná ochotná návrh zákona podpořit, pokud by se vláda například zavázala, že už do konce volebního období nepřijme žádný daňový balíček a bude usilovat o stabilizaci veřejných financí.

„Vláda říká, že další daňové balíčky nepřijme, ale naopak ten rozhodující nesmyslný, který zavede ještě větší problémy do České republiky, už má ve druhém čtení, a jak vidíme z dnešního projednávání, vzdát se ho nechce,“ uvedl Filip s tím, že za těchto podmínek už není možné s vládou jednat a z její strany jde o „nebetyčnou drzost“.

Komunisté odmítají i vznik Národní rozpočtové rady, kterou považují za neústavní: „My jsme samozřejmě proti vytváření dalších dluhů, ale rozpočtová rada je orgán, který se staví nad ústavní orgány, nemá žádný demokratický základ.“

Premiér Petr Nečas (ODS) už začátkem února oznámil, že vláda nebude do konce volebního období zvyšovat žádné daně. Od příštího roku ale vstoupí v platnost změny, které vládní koalice schválila už minulý rok a nehodlá je už opravovat. Jde například o spotřební daně na tabák a cigarety nebo daň z nafty, kterou používají zemědělci pro obdělávání polí.

Takzvaná finanční ústava určuje mimo jiné maximální limit pro výši vládního dluhu. Je v ní obsažena i dluhová brzda, která stanoví, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda požádat o vyslovení důvěry. Již při nižších pásmech zadlužení přitom návrh stanovuje určitá opatření, k nimž musí vláda přikročit.

Finanční ústava umožňuje i vznik Národní rozpočtové rady, která bude dohlížet na hospodaření státu a územních samosprávných celků, sledovat transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky nebo vypracovávat stanoviska k důležitým zákonům a jejich dopadům na rozpočet.

Sociální demokraté uvedli už minulý týden, že zákon nepodpoří. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek odůvodnil postoj strany tím, že by ústavní novela v nynější podobě následující vládě „svázala ruce“ a znemožnila realizovat velkou část opatření na oživení ekonomiky a podporu zaměstnanosti.

ČSSD uznává, že z evropské fiskální smlouvy vyplývá povinnost vytvořit určitou dluhovou brzdu. Preferuje ale takovou podobu, která vyloučí zmíněná rizika. Jejímu schválení by navíc podle sociálních demokratů mělo předcházet přistoupení ČR k fiskální unii v rámci EU.

Sobotka: Příští kabinet by se ocitl v neřešitelné rozpočtové a hospodářské situaci

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) označil v úterý po odmítavém postoji ČSSD zákon za mrtvý. Poznamenal ale, že vláda byla připravena k ústupkům. Rozpočtový výbor například v pozměňovacím návrhu zvýšil pásma takzvané dluhové brzdy o pět až sedm procentních bodů. ČSSD ale přesto finanční ústavu nechce podpořit.

Kalousek označil postoj strany za pokrytecký, když zároveň žádá přistoupení k evropskému fiskálnímu paktu. Podle předsedy poslanců ODS Marka Bendy tím ČSSD, která se pravděpodobně po volbách v příštím roce nejspíš ujme vlády, dává najevo, že hodlá bez omezení utrácet.

Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD

„Tento vládní návrh, který má zamaskovat její rozpočtovou nezodpovědnost v uplynulých letech, bilion nových dluhů a rekordní výši veřejného dluhu, sociální demokracie podporovat nebude.“

Jan Mládek, stínový ministr financí za ČSSD

„To, že odmítáme tento konkrétní návrh, neznamená, že se nehlásíme k fiskální odpovědnosti.“ ČSSD podle něj fiskální pakt podepíše, ale později.

Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky ale vláda předkládá rozpočtový výhled, který je v rozporu s pravidly dluhové brzdy v předloze. Zatímco v roce 2016 by měl kabinet hospodařit se schodkem 115 miliard korun, o rok později už by mělo být podle finanční ústavy hospodaření státu vyrovnané, dodal s tím, že příští kabinet by se ocitl v neřešitelné rozpočtové a hospodářské situaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
před 20 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
včera v 07:30

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...