Finanční ústava je mrtvá, nepodpoří ji ani komunisté

Praha – Takzvaná finanční ústava zřejmě Poslaneckou sněmovnou neprojde. Návrh zákona je zároveň ústavní novelou, ve sněmovně tedy musí hlasovat pro 120 poslanců z 200. Vláda má ale dohromady jen 100 hlasů. V úterý se ještě spekulovalo o tom, že by za určitých podmínek mohli návrh podpořit komunisté, předseda strany Vojtěch Filip to ale v rozhovoru pro ČT odmítl: „Vláda musí vědět, že nemá hlasy na ústavní zákon. Neměla je nikdy od voleb a něco takového protlačovat je už jen otázka drzosti této vlády vůči občanům ČR.“ Stejně se k návrhu staví i další opoziční strany. Kabinet nicméně schválil návrhy prováděcích zákonů, které s finanční ústavou souvisejí a počítají s tím, že norma bude platit od roku 2014.

V úterý před jednáním sněmovny předseda komunistů uvedl, že by jeho strana byla možná ochotná návrh zákona podpořit, pokud by se vláda například zavázala, že už do konce volebního období nepřijme žádný daňový balíček a bude usilovat o stabilizaci veřejných financí.

„Vláda říká, že další daňové balíčky nepřijme, ale naopak ten rozhodující nesmyslný, který zavede ještě větší problémy do České republiky, už má ve druhém čtení, a jak vidíme z dnešního projednávání, vzdát se ho nechce,“ uvedl Filip s tím, že za těchto podmínek už není možné s vládou jednat a z její strany jde o „nebetyčnou drzost“.

Komunisté odmítají i vznik Národní rozpočtové rady, kterou považují za neústavní: „My jsme samozřejmě proti vytváření dalších dluhů, ale rozpočtová rada je orgán, který se staví nad ústavní orgány, nemá žádný demokratický základ.“

Premiér Petr Nečas (ODS) už začátkem února oznámil, že vláda nebude do konce volebního období zvyšovat žádné daně. Od příštího roku ale vstoupí v platnost změny, které vládní koalice schválila už minulý rok a nehodlá je už opravovat. Jde například o spotřební daně na tabák a cigarety nebo daň z nafty, kterou používají zemědělci pro obdělávání polí.

Takzvaná finanční ústava určuje mimo jiné maximální limit pro výši vládního dluhu. Je v ní obsažena i dluhová brzda, která stanoví, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda požádat o vyslovení důvěry. Již při nižších pásmech zadlužení přitom návrh stanovuje určitá opatření, k nimž musí vláda přikročit.

Finanční ústava umožňuje i vznik Národní rozpočtové rady, která bude dohlížet na hospodaření státu a územních samosprávných celků, sledovat transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky nebo vypracovávat stanoviska k důležitým zákonům a jejich dopadům na rozpočet.

Sociální demokraté uvedli už minulý týden, že zákon nepodpoří. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek odůvodnil postoj strany tím, že by ústavní novela v nynější podobě následující vládě „svázala ruce“ a znemožnila realizovat velkou část opatření na oživení ekonomiky a podporu zaměstnanosti.

ČSSD uznává, že z evropské fiskální smlouvy vyplývá povinnost vytvořit určitou dluhovou brzdu. Preferuje ale takovou podobu, která vyloučí zmíněná rizika. Jejímu schválení by navíc podle sociálních demokratů mělo předcházet přistoupení ČR k fiskální unii v rámci EU.

Sobotka: Příští kabinet by se ocitl v neřešitelné rozpočtové a hospodářské situaci

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) označil v úterý po odmítavém postoji ČSSD zákon za mrtvý. Poznamenal ale, že vláda byla připravena k ústupkům. Rozpočtový výbor například v pozměňovacím návrhu zvýšil pásma takzvané dluhové brzdy o pět až sedm procentních bodů. ČSSD ale přesto finanční ústavu nechce podpořit.

Kalousek označil postoj strany za pokrytecký, když zároveň žádá přistoupení k evropskému fiskálnímu paktu. Podle předsedy poslanců ODS Marka Bendy tím ČSSD, která se pravděpodobně po volbách v příštím roce nejspíš ujme vlády, dává najevo, že hodlá bez omezení utrácet.

Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD

„Tento vládní návrh, který má zamaskovat její rozpočtovou nezodpovědnost v uplynulých letech, bilion nových dluhů a rekordní výši veřejného dluhu, sociální demokracie podporovat nebude.“

Jan Mládek, stínový ministr financí za ČSSD

„To, že odmítáme tento konkrétní návrh, neznamená, že se nehlásíme k fiskální odpovědnosti.“ ČSSD podle něj fiskální pakt podepíše, ale později.

Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky ale vláda předkládá rozpočtový výhled, který je v rozporu s pravidly dluhové brzdy v předloze. Zatímco v roce 2016 by měl kabinet hospodařit se schodkem 115 miliard korun, o rok později už by mělo být podle finanční ústavy hospodaření státu vyrovnané, dodal s tím, že příští kabinet by se ocitl v neřešitelné rozpočtové a hospodářské situaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...