Finanční ústava je mrtvá, nepodpoří ji ani komunisté

Praha – Takzvaná finanční ústava zřejmě Poslaneckou sněmovnou neprojde. Návrh zákona je zároveň ústavní novelou, ve sněmovně tedy musí hlasovat pro 120 poslanců z 200. Vláda má ale dohromady jen 100 hlasů. V úterý se ještě spekulovalo o tom, že by za určitých podmínek mohli návrh podpořit komunisté, předseda strany Vojtěch Filip to ale v rozhovoru pro ČT odmítl: „Vláda musí vědět, že nemá hlasy na ústavní zákon. Neměla je nikdy od voleb a něco takového protlačovat je už jen otázka drzosti této vlády vůči občanům ČR.“ Stejně se k návrhu staví i další opoziční strany. Kabinet nicméně schválil návrhy prováděcích zákonů, které s finanční ústavou souvisejí a počítají s tím, že norma bude platit od roku 2014.

V úterý před jednáním sněmovny předseda komunistů uvedl, že by jeho strana byla možná ochotná návrh zákona podpořit, pokud by se vláda například zavázala, že už do konce volebního období nepřijme žádný daňový balíček a bude usilovat o stabilizaci veřejných financí.

„Vláda říká, že další daňové balíčky nepřijme, ale naopak ten rozhodující nesmyslný, který zavede ještě větší problémy do České republiky, už má ve druhém čtení, a jak vidíme z dnešního projednávání, vzdát se ho nechce,“ uvedl Filip s tím, že za těchto podmínek už není možné s vládou jednat a z její strany jde o „nebetyčnou drzost“.

Komunisté odmítají i vznik Národní rozpočtové rady, kterou považují za neústavní: „My jsme samozřejmě proti vytváření dalších dluhů, ale rozpočtová rada je orgán, který se staví nad ústavní orgány, nemá žádný demokratický základ.“

Premiér Petr Nečas (ODS) už začátkem února oznámil, že vláda nebude do konce volebního období zvyšovat žádné daně. Od příštího roku ale vstoupí v platnost změny, které vládní koalice schválila už minulý rok a nehodlá je už opravovat. Jde například o spotřební daně na tabák a cigarety nebo daň z nafty, kterou používají zemědělci pro obdělávání polí.

Takzvaná finanční ústava určuje mimo jiné maximální limit pro výši vládního dluhu. Je v ní obsažena i dluhová brzda, která stanoví, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda požádat o vyslovení důvěry. Již při nižších pásmech zadlužení přitom návrh stanovuje určitá opatření, k nimž musí vláda přikročit.

Finanční ústava umožňuje i vznik Národní rozpočtové rady, která bude dohlížet na hospodaření státu a územních samosprávných celků, sledovat transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky nebo vypracovávat stanoviska k důležitým zákonům a jejich dopadům na rozpočet.

Sociální demokraté uvedli už minulý týden, že zákon nepodpoří. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek odůvodnil postoj strany tím, že by ústavní novela v nynější podobě následující vládě „svázala ruce“ a znemožnila realizovat velkou část opatření na oživení ekonomiky a podporu zaměstnanosti.

ČSSD uznává, že z evropské fiskální smlouvy vyplývá povinnost vytvořit určitou dluhovou brzdu. Preferuje ale takovou podobu, která vyloučí zmíněná rizika. Jejímu schválení by navíc podle sociálních demokratů mělo předcházet přistoupení ČR k fiskální unii v rámci EU.

Sobotka: Příští kabinet by se ocitl v neřešitelné rozpočtové a hospodářské situaci

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) označil v úterý po odmítavém postoji ČSSD zákon za mrtvý. Poznamenal ale, že vláda byla připravena k ústupkům. Rozpočtový výbor například v pozměňovacím návrhu zvýšil pásma takzvané dluhové brzdy o pět až sedm procentních bodů. ČSSD ale přesto finanční ústavu nechce podpořit.

Kalousek označil postoj strany za pokrytecký, když zároveň žádá přistoupení k evropskému fiskálnímu paktu. Podle předsedy poslanců ODS Marka Bendy tím ČSSD, která se pravděpodobně po volbách v příštím roce nejspíš ujme vlády, dává najevo, že hodlá bez omezení utrácet.

Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD

„Tento vládní návrh, který má zamaskovat její rozpočtovou nezodpovědnost v uplynulých letech, bilion nových dluhů a rekordní výši veřejného dluhu, sociální demokracie podporovat nebude.“

Jan Mládek, stínový ministr financí za ČSSD

„To, že odmítáme tento konkrétní návrh, neznamená, že se nehlásíme k fiskální odpovědnosti.“ ČSSD podle něj fiskální pakt podepíše, ale později.

Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky ale vláda předkládá rozpočtový výhled, který je v rozporu s pravidly dluhové brzdy v předloze. Zatímco v roce 2016 by měl kabinet hospodařit se schodkem 115 miliard korun, o rok později už by mělo být podle finanční ústavy hospodaření státu vyrovnané, dodal s tím, že příští kabinet by se ocitl v neřešitelné rozpočtové a hospodářské situaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 18 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...