Bratislava/Praha - Na Slovensku nyní začínají debaty o tom, jaká bude podoba vládního kabinetu. K ústavní většině zbývá straně SMER - sociálna demokracia sedm křesel. „Za nejreálnější variantu považuji jednobarevnou vládu. Pro Roberta Fica se naskýtá obrovská příležitost využít potenciál drtivého volebního vítězství,“ komentuje to politolog Pavel Hynčica z Univerzity J. E. Purkyně. Podle některých ekonomů by však výsledek voleb mohl znamenat prvek nejistoty pro zahraniční investory.
Výsledek voleb pravděpodobně přivítá Evropská unie
„Můžeme očekávat vládu čtyř let jistě. On bude ale nyní nést největší díl zodpovědnosti v čase krize - je 13,6 procent nezaměstnanosti a u mladých lidí až 36 procent, to všecko bude muset vážně řešit,“ připomíná slovenský publicista Milan Žitný.
Výsledek slovenských voleb pravděpodobně přivítá s potěšením i Evropská unie. Vztah předchozího kabinetu Ivety Radičové vůči Bruselu byl spíše rezervovaný. Naopak SMER dlouhodobě spolupracuje s dalšími evropskými socialisty, kteří mají k evropské integraci vstřícný vztah.
Podle ekonomů by však výsledek voleb mohl znamenat prvek nejistoty pro zahraniční investory, pokud by se nová vláda rozhodla zavést rozsáhlejší selektivní zdanění napříč ekonomikou. K neúspěchu pravice ve slovenských volbách přispěla nevhodně nastavená penzijní reforma a obavy z vládních úspor, uvedli analytici.
„Pokud se selektivní zdanění bude týkat jen bank a finančních institucí, tak to podle mého názoru mít vliv na zahraniční investice nebude,“ myslí si hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Právě u bank je přitom podle něj nové zdanění nejpravděpodobnější.
Zvyšování daní jako řešení fiskální konsolidace
Vedle selektivního zdanění některých sektorů Marek od nové slovenské vládnoucí garnitury očekává zavedení daňové progrese u daně z příjmů fyzických osob, tedy vyšší zdanění bohatých. Právě zvyšování daní je podle něj směr, kterým zřejmě bude nová vláda řešit nutnost pokračovat ve fiskální konsolidaci.
Na česko-slovenských obchodních vztazích se vítězství levice zřejmě neprojeví. „Hlavní obchodní vztahy nejsou definovány politikami obou vlád. Obě země jsou členy EU a volného unijního trhu, takže pokud by nevyhrála nějaká skutečně extremistická strana, nebude to pro obchodní vztahy mezi českými a slovenskými firmami a pro majetkové vztahy znamenat nic dramaticky převratného,“ dodal Marek.
K neúspěchu pravice přispěla penzijní reforma a obavy z úspor
Analytik Broker Consulting Jan Lener zmínil mezi důvody neúspěchu pravicových stran ve slovenských volbách nevhodně nastavenou penzijní reformu, která byla později rozvolňována levicovou vládou. „Volby ovlivnila i evropská dluhová krize. Slováci se obávají silnějších reforem a úsporných opatření,“ dodal s tím, že ani pod novou vládou se však zřejmě nepopulárním úsporným krokům nevyhnou.
Opoziční sociální demokraté (SMER-SD) získali v sobotních předčasných parlamentních volbách přes 44 procent hlasů a budou zřejmě sestavovat jednobarevnou vládu. Dosud vládnoucí pravice ve volbách propadla. Předčasné volby se na Slovensku konaly poté, co se koalice čtyř stran pravého středu neshodla na pomoci zadluženým zemím eurozóny. Strana Sloboda a Solidarita loni na podzim odmítla při hlasování v parlamentu podpořit rozšíření pravomocí záchranného fondu eurozóny, které vláda spojila s vyslovením důvěry.
