Fed pravděpodobně ve středu přikročí po třech měsících k dalšímu zvýšení své základní úrokové sazby a utáhne tak svou měnovou politiku. ECB se zatím sice tváří, že nic takového pro zbytek roku nechystá, podle některých analytiků oslovených webem ČT24 se ale může trh přece jen dočkat překvapení. A to právě v podobě zvýšených úrokových sazeb.
Evropská centrální banka (ECB) sice minulý týden podle očekávání nechala své základní úrokové sazby beze změn, nepřikročila ani k úpravě programu nákupu cenných papírů a slíbila, že nynější výrazně uvolněnou měnovou politiku bude udržovat nejméně do konce roku. Šéf banky Mario Draghi ale vyslal několik signálů, že by to mohlo být i jinak.
ECB zatím navzdory vzestupu inflace a zlepšujícím se hospodářským vyhlídkám odolává výzvám k omezení měnové stimulace, které se na ni valí hlavně z Německa. Draghi však zatím neuvedl, že by se banka chystala zmírnit opatření, jimiž podporuje ekonomiku a snaží se zvýšit inflaci. Rizika zhoršení ekonomického vývoje v eurozóně se sice zmírnila, dál však podle něho přetrvávají.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v únoru zrychlilo na dvě procenta, a inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za téměř čtyři roky. ECB minulý týden zvýšila odhad meziroční inflace na letošní rok na 1,7 procenta. V dalších dvou letech by ale měla inflace zůstat stabilní na této úrovni, tedy mírně pod cílovými dvěma procenty.
Vedení ECB nynější vlna zvyšování cen ale nepřesvědčuje a považuje ji pouze za dočasnou, takže jen kvůli ní nehodlá svou měnovou politiku měnit. „Pro posílení základních inflačních tlaků je nadále zapotřebí velmi významný stupeň měnového uvolnění,“ řekl Draghi.
Německo ECB vyzývá, aby již připravila půdu pro změnu
Německá bankovní asociace BdB a ekonomický institut Ifo však již Evropskou centrální banku vyzvaly, aby začala připravovat půdu k ukončení své mimořádně uvolněné měnové politiky. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble hovořil o potřebě „včasného“ odchodu ECB od stimulačních opatření.
Jedním z důvodů, proč ECB ještě nepřistoupila k uvolnění měnové politiky, je podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera skutečnost, že únorový růst inflace je do jisté míry tažen zrychlením meziročního růstu cen pohonných hmot, ale samotná jádrová inflace, tedy inflace očištěná o vývoj cen pohonných hmot a potravin, stagnuje na 0,9 procentech.
Dalším důvodem opatrnosti ECB budou podle analytiků nadcházející volby v řadě evropských zemí, které přináší na trhy nejistotu. „Možné úvahy o začátku debaty ohledně snižování objemu nákupu aktiv, tak zvaném taperingu, tak podle našeho názoru připadají v úvahu až po nizozemských a francouzských volbách, pokud dosavadní mírně pro-inflační vyhlídky vydrží,“ říká Seidler.
„Sdílím názor, že ECB bude počínaje dubnem až do konce roku 2017 realizovat měsíční objemy nákupů aktiv za 60 miliard euro a že v průběhu letošního druhého pololetí, nejspíše na zářijovém zasedání, oznámí postupné ukončení těchto nákupů (‚tapering‘), jež by mělo podobu postupného snižování měsíčních nákupů v průběhu 1. pololetí 2018 až na nulu. Tedy řekněme snižování objemu nákupů tempem 10 miliard euro za měsíc,“ doplňuje hlavní ekonom Generali Investments Radovan Jáč.
V neposlední řadě se může ECB obávat také opakování historických chyb. Například z roku 2011, kdy začala předčasně zvedat úrokové sazby v domnění, že Evropská dluhová krize je překonána. „Lze proto předpokládat, že ECB si bude chtít být před začátkem zpřísňování měnové politiky skutečně jistá, že růst inflace je dlouhodobě udržitelný, ačkoli zejména z německé strany se budou ozývat stále více kritické hlasy naznačující, že měnová politika ECB je příliš uvolněná,“ dodává Seidler.
Pokud by ECB zvýšila sazby, může to pocítit euro
Přesto se však mohou trhy dočkat určitého překvapení. Přímé odpovědi na otázku, zda lze očekávat zvyšování sazeb v průběhu trvání kvantitativního uvolňování, se šéf ECB totiž vyhnul. Pouze odkázal na oficiální znění, které využívá termín „očekávání“. „Podnítil tak spekulace, že by ECB skutečně mohla začít zvyšovat své základní sazby, tedy snižovat jejich zápornou úroveň, a to ještě v průběhu trvání kvantitativního uvolňování. Určitá normalizace sazeb směrem ze záporných úrovní tak může nakonec přijít dříve, než trhy v tuto chvíli očekávají,“ analyzuje Seidler.
Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy je sice pravděpodobnější, že k ukončení kvantitativního uvolňování dojde až koncem letošního roku, protože „ECB by jen nerada byla nařčena, že se snaží ovlivnit tím či oním zlomovým zásahem ‚supervolební rok‘ v zemích eurozóny“. Nelze však podle něho skutečně ani vyloučit, že ECB bude nucena k dřívějšímu zahájení zpřísňování své měnové politiky. Například právě kvůli rychleji rostoucí inflaci.
Obecně by tento vývoj mohl podpořit euro, jelikož trh v tuto chvíli změnu v úrokových sazbách neočekává. „Zároveň by se alespoň v jistém smyslu normalizovala měnová politika ECB a odstranily se negativní sazby, které již v mnoha ohledech přináší více škody než užitku,“ konstatuje Seidler.
Prostředí extrémně nízkých sazeb vytváří totiž potenciál pro vznik bublin, například z titulu rychle rostoucích cen nemovitostí v řadě zemí eurozóny.
„Negativní sazby podvazují ziskovost bankovního sektoru a jeho schopnost rychleji navýšit požadovaný regulatorní kapitál, a tím jeho možnost více úvěrovat reálnou ekonomiku. Stále silnější růst regulatorních požadavků v posledních letech totiž v mnoha ohledech úvěrování ztěžuje, a to zejména pro malé a střední podniky,“ vysvětluje Seidler.
Trh nyní vyčkává, jak rychle bude FED zvyšovat sazby
V případě zvyšování základní úrokové sazby v USA, k čemuž zřejmě FED ve středu přistoupí, se podle většiny analytiků očekává růst sazby o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,75 procenta až jedno procento. K dalšímu zvýšení úvěrových nákladů tlačí Fed růst inflace a vývoj na trhu práce.
Inflace spotřebitelských cen v lednu vzrostla na pětileté maximum 2,5 procenta a páteční údaje z trhu práce ukázaly za únor silný přírůstek nových pracovních míst spolu s poklesem míry nezaměstnanosti. Americké akcie od listopadových voleb výrazně rostou a nízká nezaměstnanost tlačí vzhůru mzdy.
„Téměř se stoprocentní jistotou se očekává zvedání sazeb, ale zajímavější bude náznak FEDu ohledně rychlosti jejich dalšího růstu,“ upřesňuje analytik BH Securities Martin Vlček. Předsedkyně FED Janet Yellenová totiž již naznačila, že trhy mají letos očekávat rychlejší tempo než v letech 2015 a 2016, kdy FED zvedl sazby jen jednou ročně v prosinci.
V loňském prosinci Fed přikročil přesně po jednom roce ke druhému zvýšení základní úrokové sazby z takřka nulového minima, které udržoval od finanční krize na konci minulého desetiletí do konce roku 2015. Banka pak několikrát signalizovala, že letos bude úroky zvyšovat rychleji, pokud ekonomika zůstane silná a inflace se bude vyvíjet podle předpokladů.
