EY: Přímé zahraniční investice v Evropě překonaly rekord

Přímé zahraniční investice v Evropě loni překonaly dosavadní rekord. Ačkoliv v celosvětovém měřítku jejich růst zpomalil, Evropě se podařilo přilákat nové projekty v celkové hodnotě 305 miliard dolarů, což je o 36 procent víc než v roce 2013. Co do počtu projektů činil meziroční nárůst deset procent. Vyplývá to z průzkumu atraktivnosti Evropy pro zahraniční investory společnosti EY.

Ve 43 evropských zemích, včetně Ruska a Turecka, se uskutečnilo 4341 investičních projektů, které přinesly 185 583 nových pracovních míst. To je meziročně o 12 procent více.

Investory nejvíce lákala západní Evropa, za nejatraktivnější region světa ji považuje polovina z 808 vrcholových manažerů, které společnost EY v letošním průzkumu oslovila. Naopak atraktivita Číny klesla o šest procentních bodů na 38 procent. Na třetí místo ji tak v žebříčku nejatraktivnějších regionů odsunuly Spojené státy, které si polepšily z 31 procent na 39 procent.

Vítězem ve střední a východní Evropě je Polsko a Rusko.

Česko v žebříčku počtu přímých zahraničních investic kleslo ze 14. na 18. až 19. místo, které sdílí společně s Portugalskem.

Zvyšující se atraktivnost Evropy není jen výsledkem její ekonomické stabilizace a oživení. Svou roli tu hraje i větší nejistota spojená s rychle rostoucími ekonomikami. Není jisté, zda budou schopné i v budoucnu růst stejným tempem jako v předešlé dekádě.
Magdalena Souček
vedoucí partnerka EY v ČR a střední a jihovýchodní Evropě

Více než polovina všech přímých zahraničních investic směřujících do Evropy a necelá třetina nových pracovních míst připadla loni na tři státy - Británii, Německo a Francii. Pozici jedničky co do počtu projektů i vytvořených pracovních míst v loňském roce uhájila Británie. Do první desítky nejúspěšnějších evropských zemí se probojovalo Turecko na devátém místě, naopak z ní vypadlo Finsko. Desítku doplňují Španělsko, Belgie, Nizozemsko, Polsko, Rusko a Irsko.

Nejvíce pracovních míst má díky zahraničním investicím Británie

Z celkového počtu pracovních míst, která loni vznikla díky přímým zahraničním investicím, připadá polovina na střední a východní Evropu. Rusko a Polsko jsou v počtu vytvořených pracovních míst na 2. a 3. místě žebříčku hned za Velkou Británií, Rumunsko obsadilo 6. místo, Turecko 8. místo. Do desítky nejúspěšnějších evropských zemí podle počtu nových pracovních míst přibylo Slovensko na devátém místě, naopak vypadlo Srbsko. ČR se umístila stejně jako v předchozím roce na 11. místě.

obrázek
Zdroj: ČT24

V Česku bylo v roce 2014 sjednáno 53 přímých investic, tedy o sedm méně než v roce 2013. Co do počtu projektů to představuje sice pokles, nicméně díky zahraničním investicím loni vzniklo 7278 míst (proti 5609 místům v roce 2013). Největšími investory v ČR zůstávají firmy z Německa, i když loni vytvořily nejnižší počet projektů za posledních pět let, na počtu vytvořených pracovních míst se stále podílejí výrazně, dodala Souček. Nejvíce investičních projektů i pracovních míst bylo již tradičně vytvořeno v rámci automobilového průmyslu a jeho dodavatelů.

Česko stále přitahuje především průmyslové investice. Horší výsledky v oblasti služeb a softwaru mohou být dlouhodobě handicapem pro rozvoj ekonomiky a měli bychom se na ně v ČR více zaměřit.
Magdalena Souček
vedoucí partnerka EY v ČR a střední a jihovýchodní Evropě

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
před 20 hhodinami

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...