Export zbraní a vojenského materiálu byl loni rekordní, dosáhl 15 miliard korun

Export zbraní a vojenského materiálu z Česka byl loni rekordní, když dosáhl 15 miliard korun. Největší část (28 procent) mířila do států EU, z ostatních zemí pak do Iráku. Předloni byl z České republiky vyvezen vojenský materiál v hodnotě 11,8 miliardy. Celkem úřady udělily k vývozu vojenského materiálu 1144 licencí v hodnotě 24 miliard korun. Vyplývá to ze zprávy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), kterou ve středu projedná vláda.

Do zemí EU české zbrojovky vyvezly vojenský materiál za 4,3 miliardy korun. Export do Bulharska dosáhl miliardy, na Slovensko se exportovaly zbraně za 967 milionů a do Itálie za 531 milionů. Největším obchodním partnerem Česka se v tomto segmentu loni stal Irák, kam bylo vyvezeno zboží za 1,64 miliardy korun, na druhém místě jsou USA (1,1 miliardy).

Prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek si výsledky chválí. „My nemáme jednu firmu, která by byla prioritní. To spektrum produktů, které se vyváží, je velmi široké. Od pozemní techniky a elektroniku a munici až po ruční zbraně,“ řekl. Hlavně export vedl do Iráku. „Tam se promítl export letecký, především L159, který byl výrazně navýšen. Šla tam ale i pozemní technika a ruční zbraně,“ popsal.

Právě ruční zbraně šly ve velkém množství také do Spojených států amerických. „Je to zaslíbená země pro kohokoliv, kdo vyrábí zbraně, protože Američané zbraně milují. Máme tam velmi silnou pozici a troufám si říct, že výrazně porážíme i západoevropské výrobce,“ uvedl.

Americký trh je podstatný například pro Českou zbrojovku Uherský Brod. „V loňském roce jsme tam pronikli i do trhu ozbrojených složek,“ dodal generální ředitel firmy Lubomír Kovařík s tím, že mezi dalšími cílovými destinacemi mají i Asii – Thajsko, Indonésii či Vietnam. „Zaznamenáváme nárůst jak v ozbrojených složkách, tak u civilních osob, které se vyzbrojují v rámci zajištění své vlastní bezpečnosti,“ zhodnotil obecně.

Co se týče dílčích složek, hodnota exportu střelných zbraní tuzemských zbrojařských firem dosáhla 3,3 miliardy. Producenti vyvezli 86 736 revolverů a samonabíjecích pistolí v hodnotě 835 milionů korun. Drtivá většina mířila do Spojených států a dále do jižní Afriky a Kanady. Hodnota vývozu 71 533 dlouhých zbraní dosáhla 592 milionů korun.

Zbraně míří i ze zahraničí do Česka

Dovoz vojenského materiálu dosáhl loni 1,4 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu udělilo 500 licencí s hodnotou zboží 19,4 miliardy. Na dovoz pyrotechnických výrobků bylo vydáno osmi společnostem 93 povolení z Číny a jedno povolení pro dovoz z Japonska s deklarovanou dovozní hodnotou 520 milionů korun. 

Koncem loňského roku mělo povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem 226 právnických osob a dvě fyzické osoby. Loni MPO zrušilo povolení jedné firmě, která přestala splňovat podmínky pro jeho držení.

V případě zboží a technologií dvojího užití dosáhl počet udělených povolení k vývozu 417, a to do 72 zemí. Export mířil nejčastěji do Ruska (71krát), Číny (37krát), Indie (28krát) či do Íránu (21krát). Mezi nejčastěji vyvážené zboží dvojího užití patřily strojírenské výrobky, například obráběcí stroje, zařízení Nanospider, přenosný detektor Explonix či hmotnostní spektrometry. Z chemického průmyslu především kyanid sodný a draselný. Tuzemské firmy exportovaly také rastrovací elektronové mikroskopy či ochranné plynové masky a filtry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...