Export zbraní a vojenského materiálu byl loni rekordní, dosáhl 15 miliard korun

Export zbraní a vojenského materiálu z Česka byl loni rekordní, když dosáhl 15 miliard korun. Největší část (28 procent) mířila do států EU, z ostatních zemí pak do Iráku. Předloni byl z České republiky vyvezen vojenský materiál v hodnotě 11,8 miliardy. Celkem úřady udělily k vývozu vojenského materiálu 1144 licencí v hodnotě 24 miliard korun. Vyplývá to ze zprávy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), kterou ve středu projedná vláda.

Do zemí EU české zbrojovky vyvezly vojenský materiál za 4,3 miliardy korun. Export do Bulharska dosáhl miliardy, na Slovensko se exportovaly zbraně za 967 milionů a do Itálie za 531 milionů. Největším obchodním partnerem Česka se v tomto segmentu loni stal Irák, kam bylo vyvezeno zboží za 1,64 miliardy korun, na druhém místě jsou USA (1,1 miliardy).

Prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek si výsledky chválí. „My nemáme jednu firmu, která by byla prioritní. To spektrum produktů, které se vyváží, je velmi široké. Od pozemní techniky a elektroniku a munici až po ruční zbraně,“ řekl. Hlavně export vedl do Iráku. „Tam se promítl export letecký, především L159, který byl výrazně navýšen. Šla tam ale i pozemní technika a ruční zbraně,“ popsal.

Právě ruční zbraně šly ve velkém množství také do Spojených států amerických. „Je to zaslíbená země pro kohokoliv, kdo vyrábí zbraně, protože Američané zbraně milují. Máme tam velmi silnou pozici a troufám si říct, že výrazně porážíme i západoevropské výrobce,“ uvedl.

Americký trh je podstatný například pro Českou zbrojovku Uherský Brod. „V loňském roce jsme tam pronikli i do trhu ozbrojených složek,“ dodal generální ředitel firmy Lubomír Kovařík s tím, že mezi dalšími cílovými destinacemi mají i Asii – Thajsko, Indonésii či Vietnam. „Zaznamenáváme nárůst jak v ozbrojených složkách, tak u civilních osob, které se vyzbrojují v rámci zajištění své vlastní bezpečnosti,“ zhodnotil obecně.

Co se týče dílčích složek, hodnota exportu střelných zbraní tuzemských zbrojařských firem dosáhla 3,3 miliardy. Producenti vyvezli 86 736 revolverů a samonabíjecích pistolí v hodnotě 835 milionů korun. Drtivá většina mířila do Spojených států a dále do jižní Afriky a Kanady. Hodnota vývozu 71 533 dlouhých zbraní dosáhla 592 milionů korun.

Zbraně míří i ze zahraničí do Česka

Dovoz vojenského materiálu dosáhl loni 1,4 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu udělilo 500 licencí s hodnotou zboží 19,4 miliardy. Na dovoz pyrotechnických výrobků bylo vydáno osmi společnostem 93 povolení z Číny a jedno povolení pro dovoz z Japonska s deklarovanou dovozní hodnotou 520 milionů korun. 

Koncem loňského roku mělo povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem 226 právnických osob a dvě fyzické osoby. Loni MPO zrušilo povolení jedné firmě, která přestala splňovat podmínky pro jeho držení.

V případě zboží a technologií dvojího užití dosáhl počet udělených povolení k vývozu 417, a to do 72 zemí. Export mířil nejčastěji do Ruska (71krát), Číny (37krát), Indie (28krát) či do Íránu (21krát). Mezi nejčastěji vyvážené zboží dvojího užití patřily strojírenské výrobky, například obráběcí stroje, zařízení Nanospider, přenosný detektor Explonix či hmotnostní spektrometry. Z chemického průmyslu především kyanid sodný a draselný. Tuzemské firmy exportovaly také rastrovací elektronové mikroskopy či ochranné plynové masky a filtry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 1 hhodinou

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
před 11 hhodinami

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
před 23 hhodinami

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...