Export zbraní a vojenského materiálu byl loni rekordní, dosáhl 15 miliard korun

Export zbraní a vojenského materiálu z Česka byl loni rekordní, když dosáhl 15 miliard korun. Největší část (28 procent) mířila do států EU, z ostatních zemí pak do Iráku. Předloni byl z České republiky vyvezen vojenský materiál v hodnotě 11,8 miliardy. Celkem úřady udělily k vývozu vojenského materiálu 1144 licencí v hodnotě 24 miliard korun. Vyplývá to ze zprávy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), kterou ve středu projedná vláda.

Do zemí EU české zbrojovky vyvezly vojenský materiál za 4,3 miliardy korun. Export do Bulharska dosáhl miliardy, na Slovensko se exportovaly zbraně za 967 milionů a do Itálie za 531 milionů. Největším obchodním partnerem Česka se v tomto segmentu loni stal Irák, kam bylo vyvezeno zboží za 1,64 miliardy korun, na druhém místě jsou USA (1,1 miliardy).

Prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek si výsledky chválí. „My nemáme jednu firmu, která by byla prioritní. To spektrum produktů, které se vyváží, je velmi široké. Od pozemní techniky a elektroniku a munici až po ruční zbraně,“ řekl. Hlavně export vedl do Iráku. „Tam se promítl export letecký, především L159, který byl výrazně navýšen. Šla tam ale i pozemní technika a ruční zbraně,“ popsal.

Právě ruční zbraně šly ve velkém množství také do Spojených států amerických. „Je to zaslíbená země pro kohokoliv, kdo vyrábí zbraně, protože Američané zbraně milují. Máme tam velmi silnou pozici a troufám si říct, že výrazně porážíme i západoevropské výrobce,“ uvedl.

Americký trh je podstatný například pro Českou zbrojovku Uherský Brod. „V loňském roce jsme tam pronikli i do trhu ozbrojených složek,“ dodal generální ředitel firmy Lubomír Kovařík s tím, že mezi dalšími cílovými destinacemi mají i Asii – Thajsko, Indonésii či Vietnam. „Zaznamenáváme nárůst jak v ozbrojených složkách, tak u civilních osob, které se vyzbrojují v rámci zajištění své vlastní bezpečnosti,“ zhodnotil obecně.

Co se týče dílčích složek, hodnota exportu střelných zbraní tuzemských zbrojařských firem dosáhla 3,3 miliardy. Producenti vyvezli 86 736 revolverů a samonabíjecích pistolí v hodnotě 835 milionů korun. Drtivá většina mířila do Spojených států a dále do jižní Afriky a Kanady. Hodnota vývozu 71 533 dlouhých zbraní dosáhla 592 milionů korun.

Zbraně míří i ze zahraničí do Česka

Dovoz vojenského materiálu dosáhl loni 1,4 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu udělilo 500 licencí s hodnotou zboží 19,4 miliardy. Na dovoz pyrotechnických výrobků bylo vydáno osmi společnostem 93 povolení z Číny a jedno povolení pro dovoz z Japonska s deklarovanou dovozní hodnotou 520 milionů korun. 

Koncem loňského roku mělo povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem 226 právnických osob a dvě fyzické osoby. Loni MPO zrušilo povolení jedné firmě, která přestala splňovat podmínky pro jeho držení.

V případě zboží a technologií dvojího užití dosáhl počet udělených povolení k vývozu 417, a to do 72 zemí. Export mířil nejčastěji do Ruska (71krát), Číny (37krát), Indie (28krát) či do Íránu (21krát). Mezi nejčastěji vyvážené zboží dvojího užití patřily strojírenské výrobky, například obráběcí stroje, zařízení Nanospider, přenosný detektor Explonix či hmotnostní spektrometry. Z chemického průmyslu především kyanid sodný a draselný. Tuzemské firmy exportovaly také rastrovací elektronové mikroskopy či ochranné plynové masky a filtry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 22 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...