Praha - Ruský plyn už opět naplno proudí ukrajinským plynovodem. Společnost RWE Transgas dnes ráno oznámila, že dodávky z Ruska plně pokrývají českou spotřebu a umožňují i bezproblémový tranzit k dalším odběratelům. Evropská unie tak nyní může začít sčítat škody a bilancovat, co pro ni právě skončený plynový spor znamenal. Politici nejvíce zasažených států přitom nešetří silnými slovy. V Bulharsku a na Slovensku se do popředí dostaly úvahy o znovuspuštění odstavených jaderných reaktorů.
Evropa sčítá škody po plynové krizi
Bulharský ministr hospodářství a energetiky Petar Dimitrov přirovnal uzavření ruských kohoutů k teroristickému útoku, který bude mít katastrofální dopady na bulharskou ekonomiku. „Dopad plynové krize je velmi těžký, mluví se o 100 milionech eur, a to je pro docela slabou ekonomiku, jako je Bulharsko, obrovská suma,“ přiznává český velvyslanec v Bulharsku Martin Klepetko. Zároveň však zdůrazňuje, že nezvykle ostrá slova ukrajinské vlády mají vzhledem k blížícímu se termínu parlamentních voleb zřejmě i politický podtext.
Staré reaktory opět v provozu
Martin Klepetko a Jan Procházka o plynové krizi (zdroj: ČT24)
„Plynová krize není přírodní katastrofou, je to politický úder ze zahraničí. A my máme právo na politickou kompenzaci a solidaritu ze strany EU,“ prohlásil v úterý Dimitrov. Evropskou komisi přitom vyzval, aby povolila znovu uvést do provozu dostavenou jadernou elektrárnu z komunistické éry.
Dva bloky jaderné elektrárny Kozloduj byly z bezpečnostních důvodů uzavřeny v rámci podmínek vstupu země do EU. Bulharsku to však způsobilo velké finanční ztráty a na celém Balkáně to vyvolalo nedostatek elektřiny.
Stejnou otázku jako Dimitrov řešili také politici na Slovensku. Kvůli nedostatku plynu přišla slovenská vláda s návrhem na obnovení štěpné reakce v nedávno odstaveném reaktoru jaderné elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicích. Po varováních, která do Bratislavy dorazila z Bruselu, se však nyní zdá, že tato možnost zůstala nadobro u ledu.
Plynová nebo hospodářská krize?
Slovensko a Bulharsko jsou dvěma státy Evropské unie, které krize dodávek ruského plynu zasáhla nejvíc. Obě země totiž přijímají surovinu pouze přes Ukrajinu. Když bylo ukrajinské potrubí téměř dva týdny prázdné, musely velké podniky v obou státech omezit či dokonce zastavit výrobu. Bulharsko tak hovoří o snížení hrubého domácího produktu o procento, Slováci počítají dokonce s 1,5procentní ztrátou.
Analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka nad těmito čísly kroutí hlavou. „Konkrétní zpomalení se velmi těžko spočítá, protože zpomaluje celá světová ekonomika,“ uvedl. „Většina průmyslové výroby jak v České republice, tak na Slovensku stála i v průběhu prosince,“ dodal.
Žádné dopady nebude mít podle Procházky plynová krize na českou ekonomiku. Česko totiž výpadky ruského plynu plně pokrylo z podzemních zásobníků a dodávkami z Německa. Mluvčí společnosti RWE Transgas dnes potvrdil, že v úterý obnovené dodávky ruského plynu přes ukrajinské území plně pokrývají tuzemskou spotřebu a umožňují tranzit k dalším odběratelům.