Kodaň – Ministři financí eurozóny se rozhodli navýšit kapacitu záchranných fondů takzvaného eurovalu na zhruba 700 miliard eur (zhruba 17,3 bilionu korun) jak sami potvrdili v dnešním oficiálním sdělení po neformálním zasedání v Kodani. Podle zdrojů agentury Reuters se ke kompromisnímu výsledku ministři dostali až po „vzrušených diskusích“. Přitom ještě před jednáním nebyla vyloučena ani vyšší částka 940 miliard eur.
Eurozóna bude mít z dohodnuté celkové částky k dispozici na novou pomoc zemím, které upadnou do dluhové krize, asi 500 miliard eur nových peněz, které budou v takzvaném Evropském stabilizačním mechanismu (ESM). K tomu se připojuje 200 miliard eur, které už slíbil půjčit dočasný Evropský fond finanční stability (EFSF) Řecku, Irsku a Portugalsku.
Konečná suma je kompromisem mezi požadavky řady členských zemí v čele s Francií na výrazné zvýšení „palebné síly “ eurovalu a postojem Německa, Finska a Nizozemska, kde je veřejné mínění ostře proti další pomoci předluženým zemím. Zastánci masivního navýšení fondů argumentovali tím, že takový krok uklidní investory a navrátí na trhy důvěru.
„Důležité je dát jasnou odpověď mezinárodním trhům, abychom vyvrátili další spekulace o krizi. Čím vyšší by euroval byl, tím víc by to znepokojilo investory,“ prohlásil francouzský ministr François Baroin.
Částku avizoval už Schäuble
Ještě v předvečer schůzky německý ministr financí Wolfgang Schäuble prohlásil, že k zajištění dostatečné ochrany by mělo stačit 800 miliard eur. Peníze by pak měly mít možnost čerpat jen ty země, které výměnou za finanční pomoc slíbí reformy. Schäuble tak nepřímo odmítl požadavky, aby souhrnná kapacita obou fondů činila až bilion eur.
Podle Schäubleho jsou podstatnější než další zvyšování eurovalu reformy v členských zemích: „Abyste přesvědčili finanční trhy, musíte rozumět jejich jazyku. Co po nás chtějí, je, abychom vyřešili problémy uvnitř svých zemí. A to děláme, i když to bolí. Hlavní je samozřejmě Irsko, Portugalsko a Řecko, ale i další úspěšně prosadily úspory - Španělsko, Itálie a taky Francie. I Německo snížilo svůj deficit a přijali jsme fiskální unii.“
Zhruba 240 miliard eur, které zůstaly v EFSF, bude k dispozici do poloviny příštího roku. Tyto peníze ale budou dostupné až poté, co členské země navrší ESM na slíbený objem 500 miliard eur, uvedla rakouská ministryně financí Maria Fekterová, která dohodu oznámila jako první.
Už ve čtvrtek zdroje agentury Reuters s odkazem na dokument připravený pro jednání ministrů uvedly, že ministři schválí návrh zvýšit kapacitu Evropského fondu finanční stability (EFSF) a Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) na 700 miliard eur.
Naopak šéf OECD Ángel Gurría radil Evropě, aby vytvořila masivní fond s kapacitou jednoho bilionu: „Je namístě vytvořit masivní záchranný mechanismus - matku všech fondů - dostatečně velkou, silnou, vysokou, hlubokou, zkrátka aby lidé měli jistotu, že tady je a nemuseli spekulovat co nebo kolik vydrží.“
Eurozóně dá rozhodnutí o navýšení záchranných fondů do ruky nástroj, s jehož pomocí bude moci v dubnu ve Washingtonu přesvědčovat partnery ze skupiny G20, aby zvýšili své příspěvky do Mezinárodního měnového fondu. Ten by je pak mohl použít k další pomoci zemím eura. „Jsme nyní ve výhodné situaci před dubnovými diskusemi o MMF. Je to dobrý signál,“ dodal Baroin.
Papadimos nevyloučil, že Řecko bude potřebovat další záchranu
Předseda řeckého kabinetu Lukas Papadimos dnes navíc nevyloučil, že jeho země bude potřebovat další záchranný balík. Ujistil ale, že Atény dělají všechno pro to, aby třetí mezinárodní úvěr už nebyl zapotřebí. Druhý záchranný úvěr v sumě přes 100 miliard eur si dohodlo Řecko s mezinárodními věřiteli teprve tento měsíc.
„Určitá forma finanční podpory možná bude nezbytná, musíme ale intenzivně pracovat na tom, abychom takovému vývoji zamezili,“ uvedl premiér v rozhovoru pro italský deník Il Sole 24 Ore. Potřeba další pomoci nastane podle premiéra v případě, že by Řecko nebylo schopno se vrátit na finanční trhy, ani kdyby zavedlo všechna dohodnutá úsporná opatření a reformy. „Je obtížné předpovídat situaci na trhu v roce 2015,“ dodal.
Kdyby Řecko podle něj vystoupilo z eurozóny, mělo by to na zemi ničivý dopad. „Návrat drachmy by vyvolal vysokou inflaci, kurzovou nestabilitu a pokles reálné hodnoty bankovních vkladů,“ vysvětlil Papadimos.
