Europoslanci smetli návrh rozpočtu EU ze stolu

Štrasburk - Europoslanci odmítli návrh dlouhodobého rozpočtu Evropské unie do roku 2020, na kterém se zástupci členských zemí unie shodli už v únoru. Finanční plán na příštích sedm let výrazně omezuje výdaje, což europoslanci opakovaně kritizovali jako příliš úsporné řešení. Výši rozpočtu ale přímo nezpochybnili. O rozpočtu proto chtějí s irským předsednictvím EU ještě jednat.

Při jednání o rozpočtu EU platí, že peníze jsou vždy až na prvním místě. Letošní jednání politických špiček provázela tvrdá vyjednávání, kdy Česko dokonce hrozilo vetem. Ke shodě se politici dobrali až po šňůře nočních schůzek a poté, co prezident Evropské unie Herman Van Rompuy předložil nový - nižší - návrh dlouhodobého rozpočtu. Ten teď ale europoslanci smetli ze stolu.  

„Očekávám, že se jednání o podobě rozpočtu na léta 2014 až 2020 protáhnou na několik měsíců,“ uvedla Zuzana Roithová z poslaneckého klubu Evropské lidové strany (EPP) o rezoluci, kterou k rozpočtu parlament přijal. Zmíněná rezoluce zmocňuje Evropský parlament k jednáním s členskými státy. Česká europoslankyně nicméně doufá, že konečná dohoda bude dojednána v červnu nebo nejpozději v červenci.

Evropský parlament
Zdroj: ČT24

Pro Evropskou unii toto rozhodnutí znamená, že bude muset ještě po další měsíce těžce hledat kompromis, jak naložit s rozpočtem ve výši 960 miliard eur. Ten členské státy musely takzvaně vyhandlovat nadvakrát, na dvou speciálních summitech. Teď dostaly od europoslanců ve Štrasburku jasný vzkaz - a to, že bylo chybou myslet si, že jejich varování nebudou brát vážně a že jim úsporný rozpočet projde bez toho, aby europarlament neprosadil svoje priority. Jde mu nejprve o zaplacení deficitu za rok 2012 ve výši 16 miliard eur, dále přezkoumat podobu rozpočtu po třech a půl letech a hlavně o prorůstová opatření rozpočtu.

Martin Povejšil, stálý představitel ČR při EU:

„Pro Českou republiku dnešní zpráva znamená to, že konečně leží fyzicky na stole podmínky, za kterých je Evropský parlament ochoten rozpočet schválit. Ty podmínky budou předmětem jednání.“

Rozpočtové vyjednávání mezi Evropským parlamentem a irským předsednictvím Evropské unii by mělo skončit do června. Pokud se strany nedohodnou, bude pro nadcházející rok platit letošní rozpočet zvýšený kvůli inflaci o dvě procenta.

Nečas: ČR bude v přepočtu na obyvatele čtvrtým největším příjemcem evropských peněz

Členské státy se na únorovém summitu dohodly na kompromisním návrhu, podle kterého výdaje pro nadcházející sedmileté období nepřekročí v platbách 908 miliard eur (přes 23 bilionů korun), se započtením závazků pak 960 miliard eur (přes 24,6 miliardy korun). Kompromisní rozpočet počítá pro Českou republiku s méně penězi než stávající dlouhodobý rámec do roku 2013, což se očekávalo. Premiér Petr Nečas nicméně po únorovém summitu zdůrazňoval, že ČR získala oproti původním návrhům více financí a také bude v přepočtu na obyvatele čtvrtým největším příjemcem evropských peněz. Sociálnědemokratická opozice výsledek kritizovala, Nečas podle ní mohl vyjednat více.

Nahrávám video

Rozpor mezi starými a novými, chcete-li bohatými a chudšími státy, není novinkou

Naprosto stejná debata zaznívala už před sedmi roky, kdy se dohadovala pravidla pro roky 2007–2013. Také tehdy chtěly bohaté státy unie celkový rozpočet snížit, jelikož do unie víc peněz posílají, než kolik dostanou nazpátek. Naopak noví členové včetně Česka požadovali více peněz na rozvoj chudších regionů. 

Nakonec se tehdy politici po měsících vleklého vyjednávání dohodli na kompromisu, který se ovšem lišil pouze o 12 miliard eur oproti návrhu, který Velká Británie půl roku předtím odmítla jako rozhazovačný. Jinými slovy se po několikaměsíčním vyjednávání povedlo dojednat snížení o 0,015 % hrubého národního důchodu EU. Podle kritiků unie toto dohadování o setiny procenta HDP umocnilo představu lidí o nenasytné a neschopné organizaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 11 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 17 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...