Europoslanci doporučili zavést daň z finančních transakcí

Štrasburk - Evropský parlament chce společný systém daně z finančních transakcí. Europoslanci dnes valnou většinou hlasů schválili zprávu, která doporučuje zavést tuto daň v Evropské unii, případně v její části, pokud ji sedmadvacítka nepodpoří jednotně. Výsledek hlasování sice není závazný, protože europoslanci nemají žádné pravomoci v otázce daní, Evropská komise ho ovšem vítá. Věří totiž, že souhlas parlamentu zvýší politický tlak na členské státy, aby v této věci dosáhly kompromisu.

Zprávu podpořilo 487 poslanců, 152 jich bylo proti a 46 se hlasování zdrželo. „Velké vítězství,“ napsala po hlasování na Twitteru Anni Podimataová, která byla zpravodajkou schváleného dokumentu.

Daň z finančních transakcí se má stát významným zdrojem nových příjmů, podle posledních odhadů by to na úrovni celé EU znamenalo až 57 miliard eur (přes 1,4 bilionu korun). Tyto peníze by tak mohly pomoci konsolidovat veřejné rozpočty. Komise ve vysvětlujícím prohlášení mimo jiné uvedla, že tato daň by mohla vést ke snížení nebo menšímu nárůstu zdanění příjmů a práce, což by stimulovalo spotřebu a celkovou poptávku.

České vládě se daň z finančních transakcí nezamlouvá

Český ministr financí Miroslav Kalousek v polovině března po schůzce ministrů financí EU ale prohlásil, že banky by tuto zátěž stejně promítly do cen pro běžné spotřebitele, takže by chystané daňové opatření bylo jen na úkor konkurenceschopnosti Evropy. Zatímco česká vláda zavedení daně z finančních transakcí odmítá, Senát ho podpořil.

Jak vysoká by měla být daň z finančních transakcí?

Evropská komise přijala plán na zavedení daně z finančních transakcí loni v září. Obchody s akciemi a obligacemi mají být zdaněny sazbou 0,1 procenta a s deriváty 0,01 procenta. S myšlenkou zdanění finančních transakcí přišel již na počátku 70. let minulého století nositel Nobelovy ceny James Tobin, který tak chtěl odradit od spekulativních obchodů.

Podobného názoru jako Kalousek je i britský premiér David Cameron. Ten před časem dokonce prohlásil, že Británie zavedení nové daně nepodpoří, pokud nebude zavedena celosvětově. Argumentoval přitom tím, že nová daň, pokud bude zavedena pouze v Evropě, způsobí ztrátu pracovních míst a daňových příjmů, protože by to přimělo mnoho finančních institucí k přesunu do jiných oblastí, což by bylo špatné pro celou Evropu.

Obavy o konkurenceschopnost Evropy dnes před hlasováním zaznívaly i z řad europoslanců. Přesto parlament zavedení daně z finančních transakcí nakonec doporučil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 1 mminutou

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 6 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 7 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...