Řecké vládě zřejmě brzy nezbyde nic jiného, než začít platit účty a vyplácet mzdy a důchody ve formě dlužních úpisů. V takovém případě by ale Řekové nemohli zůstat v eurozóně. V rozhovoru pro německý bulvární deník Bild to řekl eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger.
„Insolventní země, která zavádí paralelní měnu, nepatří do měnové unie,“ uvedl Oettinger. „Nacházíme se v kuriózní situaci, kdy Řecko je sice členem eurozóny, ale nemá téměř žádná eura,“ dodal.
Situace, kdy by někteří Řekové dostali místo výplaty nebo důchodu pouze papírek s příslibem, že jim bude později proplacen, by nemusela podle hlavního ekonoma GE Money Banka Petra Gapka skončit dobře. „To by pro tyto lidi znamenalo, že by museli i nadále žít z úspor. A většinou, když se ve světě něco podobného stalo, tak to vedlo k velkým sociálním nepokojům nebo dokonce k revolucím,“ dodává Gapko.
Poprvé po nedělním referendu, ve kterém Řekové odmítli věřitelské návrhy, se dnes odpoledne setká premiér Alexis Tsipras s ostatními představiteli eurozóny na mimořádném summitu EU. Tsipras v pondělí slíbil, že na summitu představí nový návrh řešení řecké dluhové krize. Oettinger nicméně upozornil, že nová jednání s Řeckem nebudou mít smysl, pokud budou Atény nadále odmítat reformy.
Mimořádný summit, na němž nebude chybět německá kancléřka Angela Merkelová či francouzský prezident François Hollande, začíná v Bruselu v podvečer. Merkelová a Hollande se sešli už v pondělí a po jednání varovali, že na dohodu nezbývá mnoho času.
Už krátce po poledni se v Bruselu sejdou všichni ministři financí eurozóny, aby schůzku svých šéfů připravili. Řecko na jednáních euroskupiny v posledních měsících zastupoval ministr Janis Varufakis, po jeho pondělní rezignaci už přijede nový šéf státní kasy, dosavadní řecký šéfvyjednavač Euklidis Tsakalotos.
„Řeckou krizi skutečně chápe pouze Schaüble“
„Veřejně projevuje pochopení hloubky té ekonomické situace jenom německý ministr financí Wolfgang Schaüble. Je to jediný evropský politik, který opravdu nezakrývá hlubokou podstatu řeckého problému,“ říká bývalá česká zástupkyně ve Světové bance Jana Matesová.
„Struktura řecké ekonomiky má bohužel parametry rozvojové země, ale životní úroveň vyspělé země...Představte si domky, které stojí na vodě na dřevěných kůlech zapíchnutých do dna, okolo je všude voda. Na takových pylonech je postavena řecká ekonomika, jenže to není ten lehký rybářský dřevěný domek, ale je to činžák nebo panelák se slušně vybavenými a plně obsazenými byty – na takových základech stojí řecký ekonomika,“ dodává Matesová.
Juncker: Řecko by mělo zůstat v eurozóně
Pár hodin před zahájením summitu vystoupil poprvé od řeckého referenda také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle něj se bude komise snažit o obnovu rozhovorů s Aténami, ale na tahu jsou sami Řekové, kteří teď musí vysvětlit, jak si představují další postup. „Kdybychom přišli s řešením už dnes, bylo by příliš zjednodušující,“ myslí si Juncker, který zároveň zdůraznil, že podle jeho zkušenosti jednoduchá řešení obvykle nebývají úspěšná. Míč je ale jednoznačně na straně řecké vlády, která musí vysvětlit, jak si představuje řešení komplikované situace, uvedl šéf evropské exekutivy.
- „Řečtí voliči promluvili. A já bych rád pochopil, co vlastně řekli,“poznamenal předseda Evropské komise Juncker. Připomněl, že otázka, na kterou v neděli přes 60 procent hlasujících řeklo “ne„, se totiž týkala textu, který v té chvíli už nebyl na stole.
Podle Junckera je nyní chvíle na uklidnění rétoriky a také na respektování vůle řeckých občanů. Výsledek referenda neznamená „ne“ Evropě či euru, míní šéf komise, jenž během vystoupení v Evropském parlamentu nešetřil emocemi. „Pro Evropskou komisi je nepřijatelné, že ji řecká vláda označuje za teroristy. To není ten druh Evropy, kterou chceme,“ uvedl s tím, že je potřeba ukončit všechny přestřelky.
Vážnou chybu tak podle Junckera udělali řečtí zástupci, když z nedokončených jednání odešli. „Co bychom byli za unii, kdybychom spolu přestali mluvit,“ ptal se před europoslanci šéf Evropské komise.
Předseda europarlamentu Martin Schulz následně na tiskové konferenci vyjádřil očekávání, že řecký premiér dnes představí své nové návrhy, které bude možné použít jako základ k jednáním. A zároveň zdůraznil, že ani podle něj nemůže být odchod Řecka z eurozóny cílem.
Také francouzský premiér Manuel Valls prohlásil, že není možné riskovat odchod Řecka z eurozóny. „Vystoupení Řecka z eurozóny by představovalo riziko pro světový hospodářský růst a ekonomiku,“ řekl Vall rozhlasové stanici RTL. Pro Evropskou unii nyní podle něj nastal rozhodující okamžik.
Lucemburský ministr financí Pierre Gramegna zase uvedl, že euroskupina by měla zvážit odpis části řeckého dluhu, ale jen v případě, že se Atény zavážou k potřebným reformám. „Odpis části řeckého dluhu není pro Lucembursko tabu v tom smyslu, že mluvit můžeme úplně o všem,“ řekl ministr v rozhovoru s rádiem 100.7. Nepřijatelné by podle něj ale bylo, kdyby země platící eurem odepsaly část řeckého dluhu, přičemž „Řecko by si jednoduše dělalo, co chce“.
Podle guvernéra lotyšské centrální banky Ilmárse Rimšévičse se pro opuštění eura vyslovili v referendu sami Řekové. „Byli stateční a svým hlasováním vyloučili setrvání v eurozóně,“ řekl bankéř v místním rádiu. Odchodem Řecka by podle něj eurozóna posílila.
Bývalý britský ministr zahraničí William Hague v tamním tisku zase varoval, že současná situace v Řecku je podle něj pouze začátkem krize eurozóny a že „další na řadě“ jsou Itálie a Španělsko. „Doufám, že si lídři zemí eurozóny na svém setkání uvědomí, že ti z nás, kteří kritizovali euro při jeho vzniku, se ve svých předpovědích nemýlili,“ poznamenal bývalý konzervativní politik v komentáři, který vyšel v listu The Telegraph.
Slovenský premiér Robert Fico uvedl, že Slovensko je rozhodně proti tomu, aby eurozóna odpustila Řecku jeho dluhy. "Pro nás je červená čára odpis nominální hodnoty dluhu, co se týče Řecka. Dluh musí celý zůstat Řecku na krku, musí tento dluh splatit," řekl Fico, podle něhož v úvahu přichází úprava splátek řeckého dluhu. Slovenský premiér také řekl, že odmítnutí reforem v referendu nemůže znamenat snazší cestu pro poskytnutí peněz zadluženému Řecku.
Věřitelům se Tsiprasovy návrhy líbit nebudou
Jednání podle všeho nebudou vůbec jednoduchá, protože návrhy, se kterými Tsipras do Bruselu jede, budou pro věřitele těžko přijatelné. Podle řeckých médií mezi ně mimo jiné patří to, že země nepřijde o 30procentní úlevu z daně z přidaného hodnoty pro řecké ostrovy a nezavede 100procentní daňovou zálohu u podniků. Atény také požadují odklady zejména ve škrtech ve výdajích na obranu.
Řecké banky stále zůstávají zavřené a Řekové tak mohou nadále vybírat peníze pouze z bankomatů. Denní limit pro jednu kartu zůstává 60 eur (zhruba 1600 korun). Banky se zavřely 29. června poté, co jim Evropská centrální banka (ECB) odmítla zvýšit objem nouzového financování.
ECB se v pondělí rozhodla ponechat objem nouzového financování řeckých bank beze změny na zhruba 89 miliardách eur (2,4 bilionu korun). Zároveň zpřísnila podmínky pro záruky požadované od řeckých bank za nouzové úvěry; podle zdroje agentury Reuters obeznámeného se situací však tento krok nebude mít na fungování bank žádný dopad.
