EU zjišťuje, jestli Gazprom nezneužívá dominantní pozice

Brusel - Evropská komise se chystá na vyšetřování ruského monopolního vývozce plynu Gazprom. Ruský gigant podle komise účtuje na trzích střední a východní Evropy příliš vysoké ceny, navíc prý brání zprůchodnění toku plynu mezi zeměmi. Gazprom pokrývá skoro třetinu evropské spotřeby zemního plynu a je tak jeho největším evropským dodavatelem. Unie se v poslední době snaží tuto závislost omezit. Inspektoři se vrátí i do Česka, kde provedli razii už před rokem.

„Komise má obavy, že Gazprom může zneužívat svou dominantní pozici na trzích dodávek plynu,“ uvedla ve svém prohlášení komise. Zatím není jasné, jak dlouho bude vyšetřování trvat. Může se jednat i o několik měsíců.

„Gazprom striktně dodržuje všechna ustanovení mezinárodního práva a vnitrostátních právních předpisů ve všech zemích, kde podniká,“ uvedla v reakci na kroky EK firma. Krátce po vyhlášení vyšetřování akcie Gazpromu klesly o 1,5 procenta.

Jan Procházka, analytik společnosti Cyrrus

„Dá se s klidným svědomím říct, že (Gazprom) aktivně využívá svého silného postavení na trhu. Praktiky typu územní restrikce nebo zákaz přeprodejů plynu a zejména vázání ceny plynu na ropu patří spíše do 60. a 70. let minulého století, a ne do současnosti.“

Gazprom je podezřelý z toho, že brání zprůchodnění toku plynu mezi zeměmi střední a východní Evropy a snaží se některým z nich překazit plány na rozšíření zdrojů dodávek. Firma zřejmě účtuje některým zemím neférově vysoké ceny také tím, že nadále navazuje ceny svého plynu na světové ceny ropy. Ty v posledních letech na rozdíl od tržních cen plynu vesměs výrazně stoupaly.

Komise prověří aktivity Gazpromu v Bulharsku, České republice, Estonsku, Maďarsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku.

Brusel odmítá, že by s příchodem topné sezony mělo dojít k další plynové válce s Ruskem. Ale i kdyby se tak stalo, Unie si věří. Tvrdí, že je připravená víc než kdykoliv předtím.

Evropská komise o Gazpromu

„Pokud bude takové chování zjištěno, může to zakládat omezování hospodářské soutěže a vést k vyšším cenám a zhoršení bezpečnosti dodávek. V konečném důsledku by takové jednání poškozovalo spotřebitele v EU.“

Během loňského roku provedli úředníci komise razie v několika evropských pobočkách Gazpromu v rámci vyšetřování praktik podniku v dodávkách, přepravě a skladování plynu. Jeden z činitelů komise tehdy sdělil, že je to součást snahy EU o zmírnění závislosti na ruském plynu.

I v Česku má Gazprom problémy, čelí zde totiž mezinárodní arbitráži. RWE s ním vede spor o ceny dodávek plynu, které jsou údajně příliš vysoké. „Může to posílit pozici RWE. Pro spotřebitele to může znamenat levnější plyn, kdyby RWE uspěla,“ uvedl Jiří Gavor ze společnosti ENA zaměřené na energetické poradenství.

Gazpromu se loni zvýšil podíl na evropském trhu, který je pro něj klíčový, na 27 procent ze 24 procent v roce 2010 a pro některé země východu Evropy jako Slovensko nebo Bulharsko je ruský gigant prakticky monopolním dodavatelem. Celosvětově disponuje Gazprom největšími zásobami zemního plynu.

Firma chce v příštích letech navíc postavit několik tisíc kilometrů potrubí, aby mohla lépe prodávat plyn do Evropy. Na druhé straně plynovodu ale stojí právě Brusel. Na trhu chce konkurenci, aby se nemusel spoléhat na monopolního vývozce ruského plynu.

V posledních letech proto panuje ve vztazích mezi EU a Moskvou na poli energetické politiky značné napětí, zčásti proto, že vlády evropských zemí se pod dojmem opakovaného narušení zimních dodávek z Ruska snaží zabezpečit nové zdroje. Rusko přitom nesouhlasí s regulací EU, která chce liberalizovat evropský trh plynu tím, že zakáže dodavatelům plynu ovládat přepravní infrastrukturu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 9 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...