Brusel/Atény – Noční dohoda lídrů eurozóny na odpisu řeckého dluhu a posílení záchranného fondu přinesla úlevu, ale jen částečnou. Řekové přijímají nový záchranný plán spíše s hlubokou skepsí. Lídři unie sice prokázali překvapivou rozhodnost a ke spolupráci se předsedkyni Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové podařilo přesvědčit i banky, dále však panují obavy, že přijatá opatření nebudou na vyřešení dluhové krize stačit.
Řecká vláda je dosaženou dohodou, která počítá s odpuštěním 50 procent řeckého dluhu, nadšena. „Je to historický den a velmi důležitá dohoda, která může uvést do pořádku naše veřejné finance,“ řekl v soukromé televizi Mega mluvčí řecké vlády Elias Mossialos.
Jorgos Papandreu, řecký premiér
„Dluh je nyní absolutně udržitelný. Řecku i Evropě to umožňuje doufat v nové, lepší zítřky. (…) Řecko může jednou provždy vyrovnat svůj účet z minulosti.“
Podle Papandrea se Řecko bude schopné vrátit na finanční trhy dříve než v roce 2021, jak to očekává Mezinárodní měnový fond. „Jestli se nám podaří reformy implementovat rychle, bude návrat mnohem rychlejší,“ míní Papandreu.
Řecko má ale ještě hodně úkolů před sebou. Mluvčí vlády přiznal, že ještě bude potřeba o správnosti záchranného plánu přesvědčit řeckou opozici, která se dosud tváří nekompromisně. Právě ta ale podle něj nyní musí pomoci s nasměrováním ekonomických reforem. „Naše očekávání, a to je důvod, proč neslavíme jako vláda, je, že nový německý styl škrtů, který na nás bude uvalen, bude doprovázen ještě tvrdší politikou proti nízko a středněpříjmovým skupinám,“ upozornil Dimitris Papadimoulis z opoziční levicové koalice.
A těžké bude k reformám zřejmě přesvědčit i řecké obyvatelstvo. Záchranný plán totiž Řecku implikuje i povinnosti v podobě dalších úspor. „Necítím se bezpečně,“ prohlásil řecký učitel Pantelis Abeloyannis. „Banky za nás dnes neplatí. Ony jen vracejí část svých zisků, které na nás vydělaly,“ dodal.
Brusel přitáhne státům opratě. Bude Evropa federální?
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso po summitu v Evropském parlamentu zdůraznil, že komise ponese větší zodpovědnost za euro. Posílí se i její dozorčí role nad rozpočty členských států. Barroso také upozornil, že eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn bude mít rozšířené pravomoci, pokud jde o správu společné evropské měny. Posílení řízení eurozóny podle předsedy komise pomůže zabránit budoucím hospodářským krizím.
Rostoucí provázanost unie a podřízenost národních států bruselským autoritám si už ale vysloužila i kritiku. Liberální pařížský deník Libération se domnívá, že „de facto je unie s okamžitou platností federální“ a bude se muset federalizovat ještě víc. „Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy pochopili, že bude lepší, když v učebnicích dějepisu budou zapsáni jako znovuzakladatelé unie než její hrobníci,“ tvrdí dále Libération.
Ekonomové: Záchranný plán krizi zřejmě jen odkládá
Rozpačitě přijímají záchranný plán také analytici. Někteří ho vítají jako krok správným směrem, převládají však obavy. „Dohody sice dávají naději, že se eurozóna neponoří do další krize, která by negativně ovlivnila hospodářství celé EU, ale jistotu nedávají,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Dle analytika X-Trade Brokers Jaroslava Brychty jsou přijmutá opatření extrémně vágní a Evropě nevychází matematika ohledně skutečné velikosti Řeckého dluhu.
Carsten Brzeski, hlavní ekonom ING
„Je to bazuka v evropském stylu – komplexní, ne snadno pochopitelná a neotestovaná v praxi. Takže teprve uvidíme, jestli to má palebnou sílu bazuky.“
Jiní viní v záchranném plánu dokonce hrozbu, která by mohla unii srazit definitivně na kolena. „Vůbec největší problém je spojen s tím, co na první pohled vypadá jako největší vítězství - totiž s bankami. Řecko má problémy, jeho dluh tedy převezmou banky. Banky se tím dostanou do problémů, a tak jim pomohou státy (nebo fond EFSF, ale to vyjde nastejno). Neboli dosud zdravé státy zvýší svůj dluh. Další země se přiblíží bankrotu. Neboli dluh bude existovat dál,“ míní ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. „Jinými slovy: dluhová krize Evropy stále trvá a roste. Skutečný bankrot se odkládá nejspíš do roku 2012,“ dodala.
Dle analytika X-trade brokers jsou přijatá opatření extrémně vágní a Evropě nevychází matematika.
„Summity, které se konaly od vypuknutí krize, řeší hlavní symptom krize. Ony víceméně získávají Řecku a dalším zadluženým ekonomikám čas na to, aby se podívaly na skutečné problémy té krize, tzn., že i tato dohoda, která vznikla na sklonku dnešního rána, je spíše o tom, že získá čas Řecku, Itálii, Španělsku a oni budou potom muset řešit skutečné problémy svých ekonomik,“ řekl v Hyde Parku ekonom Pavel Hnát.
Eurointelligence: Z řeckých dluhů se odepsalo málo
Stejně skeptický jako sami Řekové je k dohodě ze summitu lídrů eurozóny analytický server Eurointelligence. Ani odsouhlasený 50procentní odpis řeckého dluhu podle něj veřejné finance v zemi nestabilizuje. Pro banky by navíc bylo výhodnější, pokud by jejich účast na odpisech byla nedobrovolná, protože jsou pro takový případ pojištěné.
Eurointelligence
„Je to komplexní dohoda? Samozřejmě, že je. Udělali přesně to, co se od nich očekávalo. A vyřeší to krizi? Samozřejmě, že ne. Pravděpodobnost, že se podaří řeckou dohodu naplnit, se blíží nule.“
Pokud by se podařilo současnou dohodu naplnit, čemuž server nepřikládá velké šance, řecký dluh by se stabilizoval na 120 procentech HDP. „To ale rozhodně nebude považováno za dostatečné. Přestože má Itálie dluh na této úrovni také, neznamená to, že jde o přijatelnou úroveň pro země, které zbankrotovaly,“ píše Eurointelligence. Daleko vhodnější by tak podle analytického serveru bylo odepsání zhruba 80 procent řeckých dluhů. Řecko by získalo přístup na finanční trhy a ztratilo tak závislost na mezinárodní finanční pomoci.
Ze zahraničí zatím přicházejí spíše pozitivní ohlasy
Kanadě dodal evropský plán na cestu z krize odvahu a povzbuzení. „Vidím pozitivní kroky,“ prohlásil kanadský premiér Stephen Harper. „Jsou to kroky správným směrem. Je vidět posun,“ dodal.
Jako dostatečný vnímá dosažený kompromis také Rusko. Plán na záchranu eurozóny z dluhové krize vítá s opatrným optimismem. Podle ekonomického poradce Kremlu Arkadije Dvorkoviče protikrizový plán eurozóny umožní postupovat několik měsíců dál, dokud se trhy s tímto rozhodnutím patřičně nesrovnají.
Dvorkovič ujistil, že Rusko je připraveno eurozónu podpořit v rámci Mezinárodního měnového fondu (MMF) v koordinaci s dalšími členskými zeměmi BRICS. Tak jsou souhrnně označovány Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika.
