Brusel – Řecko by dnes mohlo od ministrů financí zemí eurozóny konečně získat souhlas s druhým záchranným balíkem, jehož výše by měla dosáhnout 130 miliard eur, tedy asi 3,3 bilionu korun. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroj z řeckého ministerstva financí, se už pracovní skupina činitelů eurozóny dohodla na tom, že je možné Řecku retroaktivně snížit úroky z již vyplacených půjček od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Pořád se ale prý jedná o tom, zda by větší část dluhu nemohli Řecku odpustit soukromí věřitelé. Dosažení dohody o záchranném plánu je pro Řecko důležité, jinak by mu hrozil neřízený bankrot. Ten by zemi uvrhl do chaosu a mohl by mít nepředvídatelné dopady i na celoevropské hospodářství.
„Zdá se, že už je dohoda o snížení úrokové sazby těch původních půjček (od EU a MMF), stejně jako o tom, že plán výměny dluhopisů se bude týkat i řeckých dluhopisů v investičních portfoliích centrálních bank (eurozóny),“ uvedl dnes zdroj, který trval na zachování anonymity.
Eurozóna o pomoci chtěla podle původních plánů rozhodnout už několikrát v minulých dnech a týdnech, avšak vždycky to odložila kvůli tomu, že čekala na splnění řady podmínek. Hlavně šlo o schválení drastických reforem a škrtů, které nakonec řečtí zákonodárci i přes masivní odpor tamní veřejnosti odsouhlasili. Eurozóna ale také chtěla od řeckých politických lídrů písemný závazek, že budou v nastoupené reformní cestě pokračovat i po dubnových předčasných volbách.
Evangelos Venizelos, řecký ministr financí
„Občané Řecka posílají Evropě zprávu, že učinili a ještě učiní nezbytné oběti k tomu, aby naše země opět získala rovnocenné místo v evropské rodině.“
„Dvě vedoucí strany v Řecku představují pouze dvacet pět procent v preferencích. Nevíme, jaká vláda vznikne po dubnových volbách. Dnešní sliby mohou být radikálně následující vládou změněny. (…) Nemáme zajištěnu stabilitu v Řecku,“ podotkl ekonom University of New York in Prague Kevin Capuder. Šéf řecké pravicové Nové demokracie a pravděpodobný vítěz dubnových předčasných voleb Antonis Samaras se už dokonce nechal slyšet, že seznam škrtů, k nimž se Řecko zavázalo, by se měl po volbách přepracovat a měly by se vyjednat lepší podmínky.
Juncker: Není čas ztrácet čas
Rakouská ministryně financí Maria Fekterová nicméně o víkendu uvedla, že eurozóna balík úvěrů schválí. Ovšem na konečných podrobnostech finanční pomoci se podle ní stále pracuje. Eurozóna nenechá zadlužené Řecko zbankrotovat ani podle eurokomisařky pro spravedlnost Viviane Redingové. „Řecko nemůže zbankrotovat, nechceme to,“ uvedla komisařka v rozhovoru pro rakouský list Kurier. „Jsem přesvědčena, že (ministři financí v pondělí) pomoc schválí, ale s podmínkami. Tyto peníze nesmí téct do bezedné jámy,“ dodala.
Také podle šéfa Euroskupiny Jeana-Claudea Junckera Řecko při plnění požadavků partnerů učinilo významný pokrok. „Musíme dnes rozhodnout, není čas ztrácet čas,“ podotkl Juncker při příjezdu na jednání. I on připustil, že některé otázky jsou stále otevřeny. Konkrétně v tomto směru zmínil třeba to, jak moc může přispět k seškrtání dluhů soukromý sektor.
Ustojí Řecko své závazky?
Řekové mezitím dál proti úsporným plánům politiků protestují. Včera sice jen v tisících a bez násilí, jindy však četnější demonstrace často končí bitkami s policií. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění ale pořád tři čtvrtiny Řeků chtějí zůstat v eurozóně. I když podle některých zdrojů stále zůstává na stole varianta, že Řecko nedostojí svým závazkům a vyhlásí bankrot.
MMF už Řecku příliš půjčovat nechce
Poskytnutí půjčky Řecku by mohl nečekaně zkomplikovat Mezinárodní měnový fond. List The Wall Street Journal v sobotu napsal, že fond přehodnocuje svou angažovanost v Evropě. Na dalším balíku pomoci se tak chce podílet už jen 13 miliardami eur. Zbylých 117 miliard tak budou muset dodat členské země eurozóny.
„Nemyslím si, že je to nereálné. Nicméně problém je, že to vlastně není konečné řešení. Budou potřeba další a další peníze, aby Řecko bylo solventní,“ varoval Capuder. Podle informací ekonomického listu Financial Times vlády členských zemí eurozóny spoléhají na to, že jim se záchranou Řecka pomůže Evropská centrální banka spolu s národními bankami členských zemí. ECB by se mohla vzdát části svých budoucích zisků z prodeje řeckých
státních dluhopisů. Již dříve přitom banka naznačila, že s tím nemá problém a je připravena to udělat.
Řecký dluh se v současnoti pohybuje kolem 159 procent hrubého domácího produktu. Škrty a odpis části dluhu soukromými investory ho podle původních předpokladů měly srazit do roku 2020 na 120 procent HDP. Nyní se ovšem stále častěji hovoří o tom, že tato meta je nedosažitelná. V roce 2020 se bude řecký dluh stále jště pohybovat kolem 129 procent HDP.
Podle ekonoma Pavla Mertlíka nicméně čeká Řecko ještě celá řada těžkostí, i kdyby se mu nakrásně podařilo dluh ke 120 procentům HDP snížit. „Sto dvacet procent HDP je pořád obří dluh speciálně v ekonomice, která je nevýkonná, nekonkurenceschopná, jako je ekonomika Řecka. Je to země, která je méně konkurenceschopná než Bulharsko, Rumunsko, Turecko – její sousedé. A pokud se toto nezmění, tak v Řecku budou problémy,“ řekl ČT24.
