Estonsko si finanční a politickou stabilitou vysloužilo lepší rating

Tallinn – Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's zvýšila rating Estonska na stupeň AA minus, zatímco dosud hodnotila závazky této nové členské země eurozóny známkou A. Ratingová agentura oceňuje hlavně rychlé zotavení ekonomiky z recese i finanční a politickou stabilitu. Vidí i předpoklad dalšího silného růstu ekonomiky. Země přitom ještě před dvěma lety vykazovala jeden z nejhlubších hospodářských propadů v zemích EU.

„Zvýšení ratingu odráží náš názor, že Estonsko má konsenzuální politický rámec, ekonomickou flexibilitu, transparentní a produktivní veřejný sektor, zdravou fiskální politiku a předpoklad silného růstu ekonomiky,“ píše ratingová agentura ve své zprávě. Výhled ratingu je stabilní, agentura tedy s žádnou další změnou v dohledné době nepočítá.

Hlavní rating Estonska se tak dostal do takzvané „dvouáčkové“ kategorie. Ve stejné kategorii jsou po snížení ratingu z minulého týdne i Spojené státy. Stejná agentura, tedy Standard & Poor's, jim rating snížila o jeden stupeň, a to z prestižní známky AAA na známku AA+. Nejvyšším ratingem, tedy „tříáčkovým“, se může pochlubit jen hrstka zemí. V Evropě to je třeba Německo, Švédsko, Finsko, ale i Francie a Velká Británie.

Rating je klíčovým vodítkem pro investory, kteří podle něj hodnotí, jak je pro ně daná země riziková. Obecně platí, že čím vyšší je rating, tím je země považována za spolehlivějšího dlužníka. Věřitelé a trhy obecně pak takové zemi půjčují peníze za příznivějších podmínek, zpravidla tedy s nižším úrokem. To je klíčové pro plánování státních výdajů.

Estonsko se v lednu stalo nejmladším členem eurozóny. Tallinn udržel deficit rozpočtu do tří procent hrubého domácího produktu, jak stanoví konvergenční pravidla, i za hospodářské krize. Estonská ekonomika přitom ještě před dvěma lety vykazovala meziroční propad HDP o více než 16 procent, což byl jeden z nejhorších výsledků v EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
12:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Konec označení „z EU“ a „mimo EU“. Na obalech medu musí být uváděna země původu

Od neděle 14. června platí přísnější pravidla pro označování medu. Na obalech už není možné uvádět, že pochází ze zemí EU nebo ze zemí mimo EU. Nová evropská směrnice stanovuje povinnost uvést konkrétní zemi původu, kde byl med získán. Cílem je omezit dovoz medu s nejasným původem, vytvořit férovější podmínky pro domácí producenty a zabránit klamání spotřebitelů. Česko je v produkci medu soběstačné z necelých sedmdesáti procent.
před 20 hhodinami

Vláda schválila zákaz dvou opioidů, novelu odpadového zákona nebo zapojení do půjčky SAFE

Vláda v pondělí zařadila na seznam zakázaných návykových látek dva opioidy. Celkem sedmnáct substancí pak zapsala na seznam zkoumaných látek, které není možné v Česku legálně prodávat a vyrábět. Na tiskové konferenci to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Dále vláda schválila novelu odpadového zákona, která počítá se zavedením centrálního systému pro oznámení o přeshraničním převozu odpadu. Ministři také probírali zapojení České republiky do unijní půjčky SAFE nebo propůjčení generálské hodnosti.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Řecko dokončuje dohodu s Chevronem o novém průzkumu uhlovodíků v Jónském moři

Delegace společnosti Chevron v pondělí 15. června přijela dokončit dohodu o účasti firmy v takzvaném bloku 10 u pobřeží Kyparissijského zálivu na Peloponésu, oznámil řecký ministr životního prostředí a energetiky Stavros Papastavrou.
včera v 15:12

Stát redukuje akcelerační zóny pro větrné elektrárny

Stavby větrných elektráren, které mohou pomoci snížit emise skleníkových plynů a omezit změnu klimatu, měly rozhýbat akcelerační zóny. Stát označil 94 míst, kde by je nebo fotovoltaiky mělo jít vybudovat snáz a rychleji. Zhruba tři desítky teď chce kabinet, jehož někteří členové reagovat na změnu klimatu odmítají, vyřadit nebo zmenšit. A to i kvůli nesouhlasu samospráv i výhradám armády.
včera v 08:00

Po oznámení o dohodě mezi USA a Íránem ceny ropy klesly, píše Reuters

Ceny ropy klesly na nejnižší úroveň od března po oznámení, že USA a Írán v pátek podepíší memorandum o mírové dohodě. Kontrakty na nákup severomořské ropy Brent zlevnily do 02:04 SELČ o 3,58 dolaru, tedy o 4,1 procenta, na 83,75 dolaru za barel. Barel americké lehké ropy West Texas Intermediate stál 80,87 dolaru, tedy zlevnil o 4,01 dolaru, neboli o 4,72 procenta, napsala agentura Reuters.
včera v 03:37

Koalice chce proměnu státní podpory hypoték, pro mladé mají být výhodnější

Vládní koalice chystá od roku 2028 zásadní změny ve státní podpoře hypoték. Mladší lidé do 36 let mají získat oproti současnosti výhodnější daňové odpočty ze zaplacených hypotečních úroků. Naopak někteří starší a majetnější klienti by mohli o část daňových odpočtů z úroků přijít, naznačil premiér Andrej Babiš ve sněmovně už na konci května. Ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) chce vládě konkrétní plán změn představit do konce června.
14. 6. 2026

Zákon o střetu zájmů chceme jen narovnat, tvrdí Schillerová. Jasně se týká Babiše, varuje opozice

Novela o střetu zájmů, kterou tento týden předložili koaliční poslanci, nevznikla kvůli předsedovi vlády Andreji Babišovi, řekla v Nedělní debatě ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO). Tvrdí, že jejím cílem je jen narovnat tuto údajně nejtvrdší legislativu v Evropě. Podle expremiéra Petra Fialy (ODS) se ale Babiše jasně týká. Kdyby svůj střet zájmů vyřešil, Evropská komise by neposílala dopis, sdělil. Předseda STAN Vít Rakušan upozornil, že se zákon bude vymáhat i zpětně. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se domnívá, že proti Babišovi se vede politický boj.
14. 6. 2026
Načítání...