Praha – Stovky pozměňovacích návrhů, několikahodinová diskuze mezi poslanci a několik přestávek ze strany Úsvitu. Tak včera a dnes vypadalo projednávání novely energetického zákona, kterou nakonec poslanci poslali do třetího čtení. Znovu ji ale posoudí hospodářský výbor. Novela mění pravidla podnikání energetických firem i úřadu, který jejich činnost reguluje. Novým způsobem by se také vypočítával poplatek za obnovitelné zdroje – rozhodující by nebyla spotřeba, ale kapacita jističe.
Novelu už od začátku velmi ostře kritizuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Vypočítal například, že by nové normy stály státní kasu o 150 miliard víc a vyšší účet by za energie zaplatili i zákazníci. Podle šéfky úřadu Aleny Vitáskové prý hrozí podobný scénář jako v případě tzv. solárního boomu, který znamenal skokové zdražení cen energií. ERÚ proto navrhuje, aby byla novela přepracována.
„Žádám a prosím poslance, aby velmi zvážili kroky při schvalování tohoto zákona, tak aby nedošlo k situaci jako v případě obnovitelných zdrojů, kde byl nakonec dopad jeden bilion korun,“ apelovala Vitásková na poslance. Regulačnímu úřadu se nelíbí především jeden z pozměňovacích návrhů, který umožní, aby se solární elektrárny vyhnuly povinnosti platit solární daň. Zůstal by jim ale nárok na podporu. Stát by tak mohl přijít celkem až o 35 miliard korun. Ministr Jan Mládek řekl novinářům, že ministerstvo už připravuje řešení, které tomu má zamezit.
Úsvit prodloužil debatu o energetickém zákonu, Mládek neodletěl do Srbska
Rozhodovat nebude spotřeba, ale jistič
Vláda v novele zákona například navrhuje, aby dodavatelé plynu a elektřiny museli zákazníky informovat o zvýšení cen, a nikoli o změnách cen jako takových, jak zní současný zákon. Předloha mění i způsob platby poplatku za elektřinu z obnovitelných zdrojů. Zatím se platí podle spotřeby, nově se má platit podle kapacity hlavního jističe.
Podle novely zákona by si také domácnosti s několika panely s výkonem do deseti kilowattů mohly vyrábět vlastní elektřinu už bez licence a bez povinnosti mít status podnikatele, což je dosud odrazovalo.
„Chceme to využít k tomu, abychom zlepšili konkurenceschopnost českého průmyslu, který je neúměrně zatížen poplatky za obnovitelné zdroje,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Samotné domácnosti by to ale podle koalice dopadnout nemělo. „Pokud by se stalo, že mají platit víc, tak ten zákon umožňuje, aby zaplatili jenom tu částku, kterou platili,“ doplnil poslanec Ivan Pilný (ANO).
Někteří z poslanců se obávají, že větší dopad než samotné přijetí novely, můžou mít spory mezi ministerstvem dopravy a ERÚ. „Nedohoda mezi ministerstvem průmyslu a Energetickým regulačním úřadem by mohla vyvolat opravdu velkou krizi. Nemusí skončit šťastně a nerad bych, aby skončila například blackoutem,“ prohlásil předseda komunistů Vojtěch Filip.
Samotného úřadu by se vedle toho mohla týkat také personální změna - místo jednoho šéfa by v čele úřadu stal pětičlený výbor. „Mělo by to být stejné, jako to je u Českého telekomunikačního úřadu, což je obdobná instituce. Každý rok jmenuje vláda na základě návrhu ministra průmyslu a obchodu jednoho člena výboru,“ vysvětlil Mládek.
Hospodářský výbor teď bude kompletovat téměř 350 pozměňovacích návrhů. Poslanci by novelu mohli schvalovat v dubnu.
Jak to bylo tehdy se solárem?
Na pomyslném účtu takzvaného solárního boomu byl celkem jeden bilion korun, který v důsledku obrovské podpory solárního byznysu museli nakonec zaplatit spotřebitelé. Historie bezprecedentní podpory sahá do roku 2005, kdy česká legislativa přijala evropskou směrnici.
Tehdejší ministerstva průmyslu a životního prostředí společně vytvořila zákon, který provozovatelům fotovoltaických elektráren zajistil pevnou výkupní cenu energie a záruky za návratnost investice do 15 let. Při cestě sněmovnou se k zákonu navíc přilepilo povolení snižovat výkupní cenu elektřiny z obnovitelných zdrojů maximálně o pět procent ročně. Zákon prošel díky hlasům sociální demokracie, komunistů, lidovců a Unie svobody. ODS byla proti, státní podporu obnovitelných zdrojů považovala za plýtvání.
Tři roky nepůsobil zákon mnoho problémů - náklady na výstavbu fotovoltaických elektráren byly vysoké, a proto se do ní investoři nehrnuli. Okolo roku 2009 se však ceny elektráren dramaticky snížily a dotovaný „solární byznys“ se stal velmi zajímavým. Zákonodárci na novou situaci zareagovali s obrovským zpožděním a v Česku mezitím vyrostlo množství fotovoltaických elektráren sloužících jako nástroj pro snadný a rychlý zisk.
Omezení podpory fotovoltaiky nakonec přišlo až poté, co se vlády ujal nový kabinet ODS, TOP 09 a VV pod vedením premiéra Petra Nečase. I tehdy ale politici z původních velkých plánů nečekaně ustoupili. Původní návrh ministerstva průmyslu a obchodu počítal s tím, že 26% daň na výnosy bude platit pro všechny solární elektrárny připojené k síti v letech 2009 až 2010. Poslanci ale návrh ve sněmovně upravili a omezili platnost daně jen na tři roky – do konce roku 2013.
