Energetický regulátor v demisi, kdo si posvítí na bulharský ČEZ?

Sofia - Všech sedm členů bulharského státního energetického regulačního úřadu složilo své funkce. Důvody jejich kroku nebyly oficiálně oznámeny, podle médií ale byli vystaveni silnému tlaku ze strany politiků a demonstrující veřejnosti. Rezignaci prý podali už minulý týden. Své úkoly má plnit úřad v nynější sestavě do doby, než budou jmenováni jeho noví členové. Hlavním úkolem je prověrka českého energetického distributora ČEZ Bulgaria, kterému hrozí odebrání licence.

Členové regulačního úřadu kolektivně odstoupili v době silného politického napětí, které vyvolaly protesty obyvatel proti výraznému zvýšení poplatků za odběr elektrické energie. Vysoké účty vyhnaly do ulic tisíce lidí nespokojených s vnitropolitickou situací a jejich protesty nakonec vedly k pádu vlády premiéra Bojka Borisova. Značná část bulharské veřejnosti přitom ČEZ obviňuje, že má na skokovém zvýšení cen elektřiny podíl. Vyšetřovat chce regulační úřad i dalšího českého distributora Energo-Pro a rakouskou firmu EVN.

Podle komentáře bulharského listu Trud není známo, zda bulharská vláda, která je sama v demisi, rezignaci přijme, nemluvě o jmenování nových členů. Mandát nynějších členů měl vypršet v roce 2015.

ČEZ v Bulharsku
Zdroj: ČT24/Vojtěch Rejl

Současnou šéfku i bývalého předsedu úřadu sledují vyšetřovatelé

K důvěryhodnosti regulačního úřadu podle médií nepřispěl fakt, že jeho předsedkyni Julianu Ivanovovou začala místní prokuratura vyšetřovat pro podezření z nezákonného internetového prodeje cigaret. Bezprostředně po jejím nástupu do funkce vyšlo najevo, že její firma prodává přes internet cigarety, což bulharské zákony zakazují. Ivanovová svou chybu uznala a z funkce odstoupila.

Ve funkci nahradila odvolaného Angela Semerdžieva, který je vyšetřován pro podezření z daňových úniků. Vyšetřovatelé zjišťují, zda stav jeho majetku a majetku jeho rodiny odpovídá oficiálně deklarovaným příjmům. Semerdžiev měl rovněž otálet s prosazováním liberalizace bulharské energetické sítě, a vystavil tak Bulharsko hrozbě sankcí ze strany Evropské unie.

Prokuratura začala počátkem minulého týdne vyšetřovat i samotný regulační úřad v souvislosti s rostoucí nespokojeností obyvatelstva s výší plateb za odběr elektřiny a za otop. Prokurátoři prošetřují veškeré privatizační projekty, na nichž se regulační úřad podílel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 9 hhodinami

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
před 9 hhodinami

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 22 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026
Načítání...