Praha - Vláda dnes oznámila detaily dvou klíčových dokumentů české energetiky. Energetickou koncepci České republiky, vypracovanou na základě závěrů nezávislé energetické komise vedené prof. Václavem Pačesem, předloží vláda ke schválení na podzim. Podle premiéra Mirka Topolánka pro tento strategický dokument zpracovávající výhled tuzemské energetiky platí princip 4/40, čtyřleté volební období vlády tedy dopady koncepce přesahují desetkrát. Energetická komise se domnívá, že podíl jaderné energie na celkové výrobě elektřiny může stoupnout z 35 procent až na dvojnásobek. Právě díky jádru by totiž Česká republika mohla snížit závislost na dovozech plynu z Ruska, přes Ukrajinu. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana bude podíl jaderné energetiky v Česku výrazně růst. A to přesto, že ho dnes programové prohlášení vlády neumožňuje.
Topolánek v souvislosti s problémy s přísunem plynu z Ruska navrhl vznik „programu energetické odolnosti ČR“, který mimo jiné reaguje na nedávný výpadek dodávek plynu z Ruska a bude obsahovat „praktická“ opatření v energetice na příštích deset let.
Musíme se v několika následujících letech rozhodnout, jaké zdroje budeme využívat, vyzval Topolánek na dnešní tiskové konferenci v Praze, odkud odletěl do Budapešti na konferenci o plynovodu Nabucco. Topolánek vypíchl především nutnost diskuse o příležitostech a rizicích jaderné energetiky. Připomněl také, že od loňského června přitékají z Ruska do ČR omezené dodávky ropy. Republika ji tak musí nahrazovat ropou z alternativních a dražších zdrojů. Česko by proto podle premiéra mělo být připravené na škody, které případné odstávky plynu či ropy přinesou.
Martin Říman
„Vladimir Putin a Julia Tymošenková jsou přímými strůjci renesance jádra v Evropě.“
„Hodláme budovat program energetické odolnosti ČR,“ řekl Topolánek s tím, že krom využití domácích zdrojů včetně jádra, uhelných elektráren s vyšší účinností a racionálního využití biopaliv počítá i s upotřebením plynu do té míry, do jaké to umožní diverzifikace přepravních cest.
Impulzem ke zpracování energetického programu byl podle Topolánka nedávný výpadek dodávek plynu z Ruska. „Dosud si výpadky plynu nechtěl nikdo připustit. Těch 14 dní však ukázalo, že je to fatální problém,“ podotkl premiér. Pokud by výpadek plynu pokračoval v řádu týdnů, byl by to prý pro Česko problém ještě významnější.
Vláda dnes také projednala zprávu nezávislé energetické komise a její oponentní posudek. Cílem nezávislé energetické komise bylo podle Topolánka zamyslet se nad změnami, které se v energetické oblasti v posledních letech udály. Komise podle něj předložila kvalitní analýzu stavu české energetiky, která pokrývá všechny její aspekty.
Pomůže Česku jádro a prolomení těžebních limitů?
Václav Pačes:
„Já osobně si myslím, že do budoucna bude potřeba dostavět nějaký blok, nemluvím nutně o Temelínu, to také může být někde jinde.“
NEK načrtla také několik možných scénářů vývoje energetiky v ČR, mimo jiné doporučila zvýšit podíl jaderné energie do roku 2030 na 77 procent, přičemž dnes ji Česko využívá z 35 procent. „Bez jaderné energie to podle mne nepůjde,“ souhlasí analytik Raiffeisenbank Aleš Michl, podle kterého je navíc energie z jádra oproti alternativním zdrojům relativně levná. Oponentní rada pak akcentovala některé oblasti, ve kterých je nutné uvažovat i další scénáře. Ta zdůraznila využití domácích paliv, například uhlí a uranu.
Samotný návrh energetické koncepce, který vznikl na základě závěrů NEK a jejího oponentního posudku, v současnosti prochází připomínkovým řízením na jednotlivých ministerstvech. Topolánek také vyjádřil lítost, že opozice odmítá na přípravě energetické koncepce spolupracovat, přestože životnost dokumentu bude několik desetiletí.
Podle hlavního ekonoma Mezinárodní energetické agentury Fatiha Birola mají evropské státy závislé na plynu tři možnosti řešení své energetické politiky. Mohou buď hledat k plynu alternativy či si udělat větší rezervy, ale nejdůležitější je, aby Evropa vystupovala v energetické politice jako jednotný a silný hráč. S tím souhlasí i Mirek Topolánek, podle něhož je společná energetická politika na úrovni EU nutností.
