Emisní povolenky budou zdarma, lidé ale zaplatí vyšší daň

Praha – Vláda na svém dnešním zasedání opět projedná žádost ministerstva životního prostředí o přidělení bezplatných emisních povolenek, které mohou firmám uspořit desítky miliard korun. Už teď ale na povrch vyplynulo, že tuzemské energetické firmy získají zhruba třetinu všech emisních povolenek do roku 2020 zdarma. Zavede se ale uhlíková daň, která v konečném důsledku postihne zejména domácnosti, podnikatele a malé firmy. S odvoláním na zdroj blízký ministerstvu financí o tom informují dnešní Lidové noviny (LN).

Podle zdrojů dnešních LN dospěli ministři průmyslu a obchodu, financí a životního prostředí k dohodě o emisních povolenkách, která bude oznámena po dnešním jednání vlády. O konkrétní výši uhlíkové daně kabinet rozhodne do konce roku. „Dohodlo se, že využijeme naplno výjimku rozdat část emisních povolenek zdarma, kterou jsme od Evropské unie získali na období 2013–2020. Současně naplno nevyužijeme výjimku z placení uhlíkové daně. Od 1. ledna 2013 se zvýší uhlíková daň na uhlí,“ zní vyjádření nejmenovaného zdroje.

„Problém je v tom, že tenhle nástroj je prezentován jako určitá náhrada emisních povolenek. To je nešťastné, protože velké podniky prostě povolenky zadarmo nepotřebují,“ argumentuje Jan Šrytr z Ekologického právního servisu.

„Bude zdarma jen velmi malá část povolenek. Většinu povolenek si budou muset energetické společnosti nakupovat v aukcích, které bude stát organizovat. Povolenky nebudou 'zadarmo', budou přiděleny výměnou za investice firem,“ říká ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.

Největší tuzemské energetické společnosti tak mají částečně důvod k radosti, protože ušetří zhruba 47,5 miliardy korun, které by jinak musely věnovat na nákup emisních povolenek. Společnosti získají emisní povolenky zdarma, avšak výměnou za závazek, že provedou investice do ekologizace výroby. Alespoň částečným vítězem tedy bude ministr financí Miroslav Kalousek, který patřil k hlavním bojovníkům proti rozdání povolenek zdarma. Část výtěžku z jejich prodeje chtěl využít k posílení příjmů státního rozpočtu. Kdyby dosáhl zpoplatnění všech povolenek, mohl rozpočet posílit o zhruba 24 miliard korun.

ČEZ na povolenkách „ušetří“ až 26 miliard

Například největší energetická firma v zemi – ČEZ – může ušetřit více než polovinu z 47 miliard, konkrétně 26 miliard. „Je to velmi významná část, která by jim pomohla investovat. A uvědomme si, že energetika je páteří české ekonomiky a že investice, které čeká tento sektor, jsou obrovské, dokonce myslím na podmínky této ekonomiky nevídané,“ myslí si energetický analytik z J&T Banky Michal Šnobr.

Vláda nicméně musí žádost o bezplatné povolenky předložit Evropské komisi, a to do konce září. Kromě ministra financí jsou proti přidělení bezplatných povolenek také ekologické a jiné nevládní organizace, které tvrdí, že kredity jen pomohou energetickým firmám v dalším zvyšování zisků.

Teplárny naproti tomu tvrdí, že bezplatné udělení povolenek bude velmi důležité pro jejich další fungování. V příštích letech budou totiž nuceny snižovat emise a povolenky jim proto přijdou vhod, aby uskutečnily nutné investice. Nedávno zvolený předseda Teplárenského sdružení a expremiér Mirek Topolánek se již nechal slyšet, že jednou z jeho priorit je jednání se zástupci vlády o tom, aby teplárny bezplatné povolenky skutečně získaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 19 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...