Emisní povolenky budou zdarma, lidé ale zaplatí vyšší daň

Praha – Vláda na svém dnešním zasedání opět projedná žádost ministerstva životního prostředí o přidělení bezplatných emisních povolenek, které mohou firmám uspořit desítky miliard korun. Už teď ale na povrch vyplynulo, že tuzemské energetické firmy získají zhruba třetinu všech emisních povolenek do roku 2020 zdarma. Zavede se ale uhlíková daň, která v konečném důsledku postihne zejména domácnosti, podnikatele a malé firmy. S odvoláním na zdroj blízký ministerstvu financí o tom informují dnešní Lidové noviny (LN).

Podle zdrojů dnešních LN dospěli ministři průmyslu a obchodu, financí a životního prostředí k dohodě o emisních povolenkách, která bude oznámena po dnešním jednání vlády. O konkrétní výši uhlíkové daně kabinet rozhodne do konce roku. „Dohodlo se, že využijeme naplno výjimku rozdat část emisních povolenek zdarma, kterou jsme od Evropské unie získali na období 2013–2020. Současně naplno nevyužijeme výjimku z placení uhlíkové daně. Od 1. ledna 2013 se zvýší uhlíková daň na uhlí,“ zní vyjádření nejmenovaného zdroje.

„Problém je v tom, že tenhle nástroj je prezentován jako určitá náhrada emisních povolenek. To je nešťastné, protože velké podniky prostě povolenky zadarmo nepotřebují,“ argumentuje Jan Šrytr z Ekologického právního servisu.

„Bude zdarma jen velmi malá část povolenek. Většinu povolenek si budou muset energetické společnosti nakupovat v aukcích, které bude stát organizovat. Povolenky nebudou 'zadarmo', budou přiděleny výměnou za investice firem,“ říká ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.

Největší tuzemské energetické společnosti tak mají částečně důvod k radosti, protože ušetří zhruba 47,5 miliardy korun, které by jinak musely věnovat na nákup emisních povolenek. Společnosti získají emisní povolenky zdarma, avšak výměnou za závazek, že provedou investice do ekologizace výroby. Alespoň částečným vítězem tedy bude ministr financí Miroslav Kalousek, který patřil k hlavním bojovníkům proti rozdání povolenek zdarma. Část výtěžku z jejich prodeje chtěl využít k posílení příjmů státního rozpočtu. Kdyby dosáhl zpoplatnění všech povolenek, mohl rozpočet posílit o zhruba 24 miliard korun.

ČEZ na povolenkách „ušetří“ až 26 miliard

Například největší energetická firma v zemi – ČEZ – může ušetřit více než polovinu z 47 miliard, konkrétně 26 miliard. „Je to velmi významná část, která by jim pomohla investovat. A uvědomme si, že energetika je páteří české ekonomiky a že investice, které čeká tento sektor, jsou obrovské, dokonce myslím na podmínky této ekonomiky nevídané,“ myslí si energetický analytik z J&T Banky Michal Šnobr.

Vláda nicméně musí žádost o bezplatné povolenky předložit Evropské komisi, a to do konce září. Kromě ministra financí jsou proti přidělení bezplatných povolenek také ekologické a jiné nevládní organizace, které tvrdí, že kredity jen pomohou energetickým firmám v dalším zvyšování zisků.

Teplárny naproti tomu tvrdí, že bezplatné udělení povolenek bude velmi důležité pro jejich další fungování. V příštích letech budou totiž nuceny snižovat emise a povolenky jim proto přijdou vhod, aby uskutečnily nutné investice. Nedávno zvolený předseda Teplárenského sdružení a expremiér Mirek Topolánek se již nechal slyšet, že jednou z jeho priorit je jednání se zástupci vlády o tom, aby teplárny bezplatné povolenky skutečně získaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 3 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 23 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
včera v 14:41

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026
Načítání...