Elektřina v příštím roce nezdraží o více než 5,5 procenta

Praha – Vláda našla řešení pro zamezení skokového zdražení elektřiny v příštím roce. Prudkému nárůstu ceny elektřiny chce vláda zabránit zavedením srážkové daně na solární elektrárny ve výši 26 procent a prodejem emisních povolenek. Opoziční sociální demokracie přitom prosazovala dokonce padesátiprocentní zdanění odstupňované podle doby spuštění elektrárny. „Já bych byl rád, kdyby ten náš návrh a to, s čím my přicházíme, zůstalo ve hře,“ tvrdí místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Už návrh vlády by ale měl zajistit, že elektřina pro domácnosti a podniky nezdraží o více než 5,5 procenta. Průměrná rodina si tak v příštím roce za elektřinu připlatí o zhruba 650 korun více. Původně se přitom počítalo se zdražením o 1200 korun. Prezident Václav Klaus z problémů ve fotovoltaice viní stát. Svou část viny podle něho má i Evropská unie.

Solární boom vyjde rozpočet v roce 2011 na téměř 12 miliard

„Pro koncové uživatele, to znamená jak domácnosti, tak průmyslovou sféru, nepřekročí růst cen – bude tedy maximálně 5,5 procenta v příštím roce,“ prohlásil dnes premiér Petr Nečas. Vláda totiž zafixovala příspěvek na podporu pro fotovoltaické elektrárny na 370 korun za megawatthodinu. To si ovšem vyžádá 11,7 miliardy korun ze státního rozpočtu. Krýt tento výpadek bude vláda třemi opatřeními.

Premiér Petr Nečas

"Chceme jít cestou tří opatření tak, jak jsme se na nich shodli již v minulosti. To znamená, že první je zvýšení odvodu za vynětí ze zemědělského půdního fondu. Tím se příjem státního rozpočtu zvýší o 1,7 miliardy korun. Za další zavedení odvodu ve výši 26 procent za výrobu elektřiny ze slunečního záření pro zařízení, která jsou uvedena v provozu v letech 2009 a 2010, což bude činit příjem zhruba 4,2 miliardy korun. A potom zavedení darovací daně na emisní povolenky přidělené v letech 2011 a 2012, což bude představovat příjem zhruba 4,8 miliardy korun."

Ani to ale nevystačí. Na uhrazení díry, kterou solární byznys v příštím roce v rozpočtu udělá, bude třeba někde najít ještě miliardu. Podle Nečase tyto peníze půjdou přímo z rozpočtu.

Srážková daň se však nedotkne všech. Bude postihovat pouze solární zdroje s instalovaným výkonem nad 30 kW. Nedotkne se navíc střešních panelů pro využití v domácnosti.

Nečas dnes nezapomněl poděkovat pracovní skupině, která se na zamezení zdražování podílela. Byla složená z ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka, ministra financí Miroslava Kalouska, ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského a ministra životního prostředí Pavla Drobila.

Václav Klaus viní ze zdražování elektřiny stát a unii

Problém se zdražováním elektřiny způsobil stát. Na dnešním semináři Centra pro ekonomiku o fotovoltaice to řekl prezident Václav Klaus. Připomněl, že zvyšování příspěvku na obnovitelné zdroje, kvůli němuž zdražení hrozí, souvisí s nařízeními EU. Zdražení elektřiny zasáhne spotřebitele v plné výši a je na vládě, aby pro omezení růstu cen hledala řešení, dodal prezident.

Česko se v předchozích letech v rámci EU zavázalo, že v roce 2020 bude z obnovitelných zdrojů vyrábět kolem 13 procent spotřebované energie. „Evropská unie bude tato procenta jen zvyšovat, bylo by naivní si myslet, že se budou snižovat,“ řekl prezident.

Podniky ztratí konkurenceschopnost

Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy ČR již dříve uvedly, že české podniky jsou schopny z vlastních sil utáhnout zdražení elektřiny do pěti procent. V důsledku krize totiž firmy nemají a ani nemohou mít vytvořeny žádné rezervy na toto zvýšení nákladů.

předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Břetislav Ošťádal

„Zvyšování cen elektřiny je pro podnikatele nepřijatelné, pro malé a střední firmy zvlášť. Jakékoli zvýšení ceny elektrické energie bude znamenat zdražení vstupů do výroby, které se promítne do ceny výrobků a tím pádem sníží konkurenceschopnost českých firem.“

Naproti tomu plzeňské hutě a kovárny Pilsen Steel považují zdražení elektřiny za velmi nepříjemnou zprávu. Podle personálního ředitele Pavla Ratislava to znevýhodní obchodní politiku firmy a bude ji to diskriminovat na zahraničních trzích. „Zdražení energie zvýší naše náklady a může to mít dopady na zaměstnanost,“ dodal manažer jednoho z největších velkoodběratelů elektrické energie v Plzeňském kraji.

Na zdražování se pase solární byznys, ten se ale proti dani ohradil

Za hrozbou enormního zdražení elektřiny v příštím roce stojí boom fotovoltaických elektráren a vyšší příspěvek na výrobu elektřiny z těchto zdrojů. Poslední odhady Energetického regulačního úřadu hovořily o zdražení elektřiny pro domácnosti o asi 12 procent a pro podniky o zhruba 17 procent. Do konce roku by se podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) mělo připojit kolem 1600 megawattů instalovaného výkonu solárních elektráren. To je ale v ostrém rozporu s tím, co tvrdí Česká fotovoltaická průmyslová asociace. Ta uvádí, že do konce roku připojená kapacita určitě nepřekročí 1200 megawattů.

Další výtka směrem k ERÚ spočívá v odhadu zdražení cen elektřiny pro příští rok. Podle mluvčího asociace Jana Hlaváče jsou odhady úřadu „naprosto nesmyslné“ a „uměle navýšené“. „Optimistická varianta toho možného zdražení kvůli podpoře obnovitelných zdrojů bude kolem 3,1 procenta pro domácnosti a zhruba okolo 5 procent pro firmy a tento odhad je naprosto reálný,“ dodává mluvčí. Na to, že jsou odhady ERÚ podezřelé, podle něho poukazují i zprávy z tisku, kde je během měsíce a půl snížil z původních 23 procent na finálních zhruba deset. Asociace prý proto připravila kalkulaci, která má jasně ukázat, kde se ten rozpor v odhadech nachází.

Na vládu se pohrnou arbitráže, nakonec na zdanění prodělá

mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace Jan Hlaváč

„Veškerá tato opatření jsou naprosto zbytečná a akorát povedou k vlně arbitráží, takže na konci zaplatí Česká republika na arbitrážích víc, než vybere na této dani. Vláda se nechala zmanipulovat od ERÚ naprosto zbytečně.“

„Pokud ERÚ udělá ten odhad špatně a bude se z něho vycházet, tak za to zaplatíme všichni, co máme doma elektrický proud.“

Podle Hlaváče zavedení daně na solární byznys povede k arbitrážím. V posledních dnech prý asociace projednávala dopady zdanění s bankovními experty, kteří projekty úvěrují, a ti jí sdělili, že některé z nich budou v případě zavedení odvodu nerentabilní. V asociaci proto vypukla panika a investoři zvažují právní kroky, které by rušení projektů zabránily. Odvod zvedne návratnost investic do solárních zdrojů ze současných sedmi na 15 let. Podle solárníků bude zdanění likvidační zejména pro sluneční elektrárny jejichž pořízení vyšlo na více než 80 millionů.

„V případě, že se opravdu vláda rozhodne, že daň uvalí, a opravdu se tak stane, tak pro mnoho z těch investorů je to jediné východisko, jak si ochránit své investice,“ tvrdí Hlaváč. „Srážková daň ve svém principu znamená snížení výkupních cen, které měli mít investoři garantovány 20 let,“ uvedl prezident asociace František Smolka.

Stát je nejprve vybízel k aktivitě, teď je trestá

Sám mluvčí uznává, že v oblasti solárního byznysu skutečně k diskrepancím dochází. Podle jeho názoru byly ceny nastavené správně zhruba před třemi lety. Pak ale materiály potřebné k výstavbě elektráren prudce zlevnily a úřad zaspal. Trestat investory je ale podle Hlaváče nesmyslné. „Ten krok trestat všechny, kteří se rozhodli na základě výzvy vlády do solární energie investovat, je opravdu špatný,“ dodává mluvčí.

Naopak pozitivní reakcí na rozhodnutí vlády nešetřily ekologické organizace. Ocenily především, že se daň nebude vztahovat na malé panely na střechách domů. Paušální sazbu ale označily za „střelbu od boku“. Ekologové rovněž varovali před úvahami, že by ministři po roce 2012 použili také výnosy z prodeje těch emisních povolenek, které si stát nechal a nerozdal je energetickým společnostem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
07:57Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 14 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 15 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
včera v 19:43

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
včera v 14:14

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
včera v 13:03

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
včera v 07:30
Načítání...