Washinton – Podle analytiků se Amerika z hospodářské recese jen tak nevzpamatuje. Růst Spojených států podle společnosti Standard & Poor's (S&P) brzdí hlavně zvyšující se majetkové rozdíly mezi lidmi. Navíc prý nehrozí, že by rozšiřující majetkové (i čistě příjmové) nůžky přeťaly obavy z vývoje ekonomiky ani v dlouhodobém horizontu.
Hlavní ekonomka S&P ve Spojených státech Beth Ann Bovinová uvedla, že majetková nerovnováha začíná nabývat extrémních rozměrů, které „je nutné sledovat, protože poškozují růst“. Rostoucí koncentrace majetku v rukou úzké skupiny Američanů podle agentury AP přispěla k rozhodnutí S&P zhoršit dlouhodobý výhled růstu americké ekonomiky.
Podle investičního specialisty BROKERJET České spořitelny Mikuláše Splítka ale není nutné pohlížet na vliv majetkových rozdílů černobíle. „Oni říkají, že díky tomu je tamní ekonomika více náchylná k nafukování bublin a náhlých propadů. Já nevím, jestli s tímto mohu tak úplně souhlasit. Myslím, že podnikatelé a bohatí lidé mohou také naopak působit jako stabilizační mechanismus,“ komentoval Splítek.
Zvětšující se majetkové rozdíly jsou podle něho nicméně jasným faktem. Zhruba jedno procento nejbohatších Američanů drží ve své moci až 65 procent bohatství. Větší problém ale dělá rozdíl v příjmech. „Jedno procento nejbohatších vydělává v průměru asi 1,3 milionu dolarů, kdežto příjmový median (střední hodnota) zbytku společnosti je někde okolo 40 až 60 tisíc dolarů. Tady je ta nerovnost opravdu velká a varovné je hlavně to, že za posledních 13 let se nerovnost stále zvětšuje,“ dodává Splítek.
Analýza S&P se nicméně staví proti tomu, aby byly ke snížení majetkové nerovnováhy využity daňové zákony. Rozdíly by podle ní pomohl zmírnit spíše širší přístup ke vzdělání, které obvykle zajišťuje vyšší mzdu. S&P odhaduje, že růst americké ekonomiky by byl v příštích pěti letech o půl procentního bodu ročně rychlejší, kdyby průměrný zaměstnanec v USA úspěšně absolvoval o pouhý jeden školní rok více.
S&P rovněž upozornila, že vysoké zdanění by mohlo některé lidi zbavit motivace k práci a přimět podniky k přijímání nižšího počtu zaměstnanců kvůli zvýšeným mzdovým nákladům.
