Ekonom Kovanda: Do rozpočtu vstupují politické motivy

Praha – Podle ekonoma VŠE Lukáše Kovandy vstupují do návrhu rozpočtu politické motivy. "Jan Fischer by zřejmě nebyl tam, kde je, pakliže by s tím nesouhlasil Hrad, potažmo Miloš Zeman," řekl ve studiu ČT24 Kovanda. Správce státní kasy Jan Fischer navrhl rozpočet s deficitem 110 miliard korun. Ministr financí v demisi upozornil, že bude brát v potaz i ostatní návrhy ministrů, musí však mít prorůstový charakter. Velkou část výdajů tvoří důchody, příští rok to má být rekordních 392,5 miliardy - i přesto porostou jen minimálně.

Cílem je alespoň mírně prorůstový rozpočet

„Naším cílem je nepodvazovat ekonomický růst v této zemi. Chceme, aby rozpočet byl přinejmenším mírně prorůstový. Víme, že za daných podmínek nemůžeme udělat velmi prorůstový rozpočet, protože by to způsobilo obrovské zvýšení deficitu. Na to nemáme politický mandát a máme závazky vůči Evropské unii,“ řekl na brífinku po jednání vlády premiér v demisi Jiří Rusnok. 

„Ve věci aktuálního rozpočtu vstupují do hry politické motivy. Jan Fischer by zřejmě nebyl tam, kde je, pakliže by s tím nesouhlasil Hrad, potažmo Miloš Zeman. Prezident se potřeboval odlišit od přechozí, velmi neoblíbené Nečasovy a Kalouskovy vlády, takže bych se velmi divil, kdyby ten rozpočet byl stejný jako ten předchozí. Změna není tak velká, jak eventuálně mohla i být,“ říká Lukáš Kovanda, ekonom VŠE.

„Pokud bude příští vláda ČSSD, budeme se snažit, aby na tom školství nebylo hůře než dneska, aby byl vyřešen příspěvek na státní pojištěnce a fungovala sféra státních zaměstnanců. Zásadní rozpočet, který bude odrážet priority a program sociální demokracie, bude na rok 2015. Tam bude dostatek času na to, aby se operace na příjmové straně a programové priority mohly promítnout do rozpočtu,“ tvrdí stínový ministr financí Jan Mládek.

Rozpočet by měl být schválen ještě v září.

  • Příjmy státního rozpočtu v roce 2012 zdroj: ČT24
  • Výdaje státního rozpočtu v roce 2012 zdroj: ČT24

Peníze z rozpočtu pro návrhy s budoucností

„Jsem připraven podpořit návrhy, které mají prorůstovou povahu,“ podotkl Fischer. Ministr zmínil například program Zelená úsporám, vědu a výzkum či technologickou agenturu. Je připraven jednat i o dopravní infrastruktuře. Víc peněz žádají resorty doprava, průmysl a obchod i školství. Fischer nicméně upozornil, že rozpočet je ovlivněn ekonomickým vývojem a mandatorními výdaji, a prostoru pro velké změny příliš není.

Jan Macháček, komentátor Respektu

„Navýšení deficitu o pět miliard není vůbec problém, vzhledem k celkové velikosti rozpočtu a HDP je to maličkost. Pokud se deficit zvýšil o pět miliard, tak to ale není nic, co by mohlo nastartovat ekonomický růst. Vláda může o růstu mluvit především v rovině verbální, případně vymýšlet plány pro vládu budoucí, které jí pak předá.“

Ilustrační strukturu rozpočtu naleznete ZDE

Kolik z rozpočtu půjde důchodcům?

Zdaleka nejvíc, rekordních 392,5 miliardy, hodlá stát příští rok vyplatit důchodcům – i kvůli tomu bude vysoký schodek na důchodovém účtu (58 miliard korun). I když vláda vydá na důchody téměř třetinu všech státních výdajů, penze příští rok porostou jen mírně. Příští rok stát na důchodech přidá zhruba 65 korun.

„Valorizujeme důchody, počítá se tam jedna třetina růstu mezd a jedna třetina růstu cen, čili to není to plné valorizační schéma, jak jsme donedávna byli zvyklí,“ doplňuje Fischer. Zatímco letos vláda na důchody vydá o 51 miliard víc, než vybere, příští rok se deficit na důchodovém účtu zvýší na 58 miliard.

Důchodci moc spokojeni nejsou - přídavek je spíš symbolický

„To mám na jednu vstupenku do minikina, když půjdu na důchodce, nebo jak budeme s holkama dělat mejdan, tak to mám na jeden nanukovej dort a jedno kafe,“ říká důchodkyně Vlasta Cigánková.

3 minuty
Důchodové reformy
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...