EET po devíti měsících: Úřady uložily pokuty za 15 milionů korun a osm podniků zavřely

Od zavedení elektronické evidence tržeb provedla Finanční správa více než 55 tisíc kontrol a udělila pokuty za 15 milionů korun. Kvůli celkovému neplnění evidence zavřela správa od spuštění systému osm provozoven. Do EET je aktuálně zapojeno zhruba 155 tisíc podnikatelů. Ve dvou vlnách se do ní zapojili restauratéři, provozovatelé ubytování, velkoobchodníci a maloobchodníci.

Při 55 624 provedených kontrolách pracovníci finanční i celní správy zjistili řadu prohřešků. Nejčastěji šlo o nevystavení účtenky, nezaslání údajů do systému EET nebo neumístění informačního oznámení. V 8234 případech správa předala věc k zahájení správního řízení.

Z osmi provozoven zavřených kvůli neplnění EET byla jedna v Praze, v Pardubicích, Zlíně, Českých Budějovicích, dvě v Olomouci a naposledy v úterý jedna ve Slavkově u Brna a jedna ve Vyškově. Jedna provozovna v Olomouci a provozovna v Praze už ale obnovily svou činnost.

Podle ministerstva EET vedle zavedení kontrolního hlášení přispívá k lepšímu výběru daní, především DPH. S tím souhlasí i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zároveň ale upozornil na to, že vyčíslení příspěvku EET je velmi obtížné. „Na rozdíl od kontrolních hlášení, jejichž přínos byl pro státní kasu nesporný, se dopad EET zatím jeví spíš na úrovni statistické chyby,“ uvedl. Příjmy rozpočtu z DPH meziročně ke konci července stouply o desetinu na 153,5 miliardy korun.

Podle aktuální verze Konvergenčního programu počítá ministerstvo financí s tím, že by stát měl více peněz díky elektronické evidenci tržeb získat nejen z DPH, ale i z daní podnikatelů a firem a ze sociálního pojištění. U daně z příjmu fyzických osob by tak podle materiálu měla EET letos přinést 3,4 miliardy a v roce 2018 pak 3,3 miliardy korun. Na inkasu DPH podle odhadů přinese EET letos 4,5 miliardy Kč a za rok 2,7 miliardy korun.

V souvislosti s EET se také podle zakladatele pokladního systému Septim.cz Zbyňka Švece konsoliduje trh. „Zjednodušeně se dá říci, že pokladní systémy, které existovaly před zavedením EET, nyní posilují, protože přebírají zákazníky od zanikajících, pro EET uměle vytvořených, systémů,“ uvedl. Například společnost Dotykačka aktuálně oznámila, že dokončila fúzi s pokladním specialistou na sektor gastro služeb One Pub.

Celkově pak podle obchodního ředitele společnosti Bizerba Martina Dvořáka systém EET funguje bez problémů. „V praxi však někteří podnikatelé řeší stále ještě řadu problémů s obsluhou nové technologie nebo propojením vah s pokladními systémy. V posledních měsících navíc čím dál více maloobchodníků řeší výměnu stávajícího pokladního systému za nový,“ uvedl.

Zároveň upozornil na to, že obcházení zákona je reálným problémem v maloobchodě stejně jako v dalších oblastech spadajících do EET. „Nejčastější triky však registrujeme u drobných stánkových prodejců, kteří se na EET snaží vyzrát hned několika způsoby. Například si tisknou účtenky dopředu nebo zboží zákazníkům darují,“ dodal.

Další fáze EET a loterie

V březnu 2018 pak odstartuje třetí fáze EET. Má se týkat stánkového prodeje občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, stejně jako prodeje na farmářských trzích nebo služeb účetních, advokátů a lékařů. Od června 2018 se na závěr do systému zapojí také vybraní řemeslníci či další služby.

Zároveň ministerstvo na podzim spustí účtenkovou loterii k EET. Úřad si od účtenkové loterie slibuje větší motivaci zákazníků k přebírání účtenek, a tím zvýšení efektivity EET. Úřad plánuje ročně vyplácet výhry za 65 milionů korun, měsíčně by si soutěžící měli rozdělit zhruba 21 tisíc výher.

  • Do elektronické evidence tržeb (EET) je zapojeno dosud zhruba 155 tisíc podnikatelů, kteří zaevidovali už přes 2,5 miliardy tržeb. EET začala loni 1. prosince pro restaurace a ubytování a od 1. března pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 33 mminutami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 korun za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 44 mminutami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 17 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 19 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...