Dva roky uplynuly od spuštění elektronické evidence tržeb. Od 1. prosince 2016 je musejí registrovat restaurace a hotely. Od března minulého roku se k nim v druhé vlně přidali také velko- a maloobchodníci.
Podle ministerstva financí se od té doby vybralo na příslušných daních skoro o 17 miliard víc. Reakce podnikatelů se ale pořád různí a také se čeká na spuštění dalších dvou vln. Novela zákona, která to umožňuje, zatím leží ve sněmovně.
Začátek EET v Česku zažívali před dvěma lety i v pražské restauraci U Medvídků. „Museli jsme pořídit celkem pět pokladen. Vyšlo nás to na nějakých 150 tisíc korun. Museli jsme si pak dát hlavně pozor na to, aby personál správně vydával účtenky,“ vzpomíná provozní Vladimír Jančo.
Dnes tu denně vydají několik stovek účtenek. Za skutečně podstatné považuje Jančo to, aby EET používali skutečně všichni, anebo nikdo.
Schillerová: Je nutné dotáhnout i třetí a čtvrtou vlnu
Stejného názoru je i ministerstvo financí, které má v plánu ještě další dvě vlny registrací. „Nejhorší, co by se teď mohlo stát, a slyším to od podnikatelských svazů, kdyby EET zůstalo na půli cesty. To znamená, kdyby zůstalo zavedeno pro první a druhou vlnu,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).
Názory podnikatelů se liší. „My jsme EET vždy podporovali, respektive jsme ji od počátku podporovali s tím, že zároveň dojde ke snížení sazby DPH u restaurací,“ zdůraznil prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.
Opačný a razantní názor má předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek: „Podle mého je to jenom šikanování malých podnikatelů a živnostníků“.
Iva Fišerová podniká v centru města Zbiroh už třiadvacátým rokem. Vánoce prý rozhodnou, jestli obchod s hračkami zavře, nebo bude prodávat dál. Zavedení EET podle ní způsobilo problémy. Z města zmizely obchody, které léta vedly hlavně starší podnikatelky. Zákazníci tak k ní přestali jezdit a tržby jí klesly o třetinu.
„Nábytek je zavřený – ten zavřeli v únoru před EET, nahoře je zavřená kinotéka a zdravotnické potřeby. Prostě ze Zbiroha je město duchů. My, co jsme zbyli, živoříme,“ řekla Fišerová.
EET je tedy v půli cesty a paradoxně – když dnes dva dělají to samé, nemusí pro ně platit stejné podmínky. Příklad objevila redaktorka ČT Barbora Blažková na vánočních trzích, kde dva stánky nabízejí svíčky.
Zatímco ale Jakub Rajtmajer si je vyrábí sám, Terezie Brzobohatá svíčky pouze přeprodává. A tak zatímco on ještě nic elektronicky evidovat nemusí, ona už se bez EET pokladny neobejde.
Přitom ani paní Brzobohatá ale účtenku netiskne pokaždé - některé věci na pultu si totiž taky vyrábí sama. A právě to jí prodej komplikuje nejvíc.
„Protože tím, že něco podléhá, něco nepodléhá, tak musím přemýšlet nad tím, co dávám, co nedávám…,“ říká Brzobohatá.
Potíže labužnických pohodářů
Postihy dopadly i na spolky. Ty podle zákona tržby evidovat nemusejí, protože by ani žádné neměly mít. A některé restaurace se právě touto oklikou chtěly EET vyhnout. Do potíží se tak dostal i jeden z nejznámějších spolků v republice – Klub labužnických pohodářů.
Klub labužnických pohodářů založila Dagmar Krylová před dvanácti lety. Chtěla zachovat tradice scházení se na vsi. Jejího nápadu se chytila řada dalších lidí a díky jejím radám vzniklo přes sto takových spolků v celé republice. Ona sama stojí v jejich čele. Do klubovny v Úsobí mohou jen zapsaní členové. Jejich nacionále jsou v knize. Na energie se skládají. Pití nebo jídlo si sem nosí každý zvlášť a pak se o ně dělí.
Pravidla, na kterých Dagmar Krylová spolek postavila, ale neplatila u všech dalších pohodářů. „Obsloužili kontrolu, nechali si to zaplatit, fungujou pro cizí lidi – takže nás zpětně zdanili a musíme zaplatit zpětně přes tři miliony,“ uvedla Krylová.
„Je rozdíl mezi tím, jestli se někde sejde skupina lidí na oslavu a složí se na sud piva, a mezi tím, jestli se někde každý den bude pod záminkou oslavy scházet neurčitý počet lidí. Ta hranice je v tomto velmi tenká a bránit se je proto těžké,“ řekl k tomu právník Martin Sochor.
Se svými sousedy se v klubovně v Úsobí bude Dagmar Krylová scházet dál. Už teď se jí ozývají další spolky, které se dobrovolně hlásí ke splátce dluhu, který musí za nepoctivé členy zaplatit. Do budoucna si ale dá pozor na to, koho mezi labužnické pohodáře přijme.
