Evropská centrální banka (ECB) snížila svou depozitní sazbu na minus 0,3 procenta z dosavadních minus 0,2 procenta. Záporná depozitní sazba znamená, že finanční ústavy musejí za své peníze uložené u centrální banky platit, a ta tímto krokem tlačí komerční banky k většímu poskytování půjček. ECB zároveň potvrdila, že prodlouží program nákupů dluhopisů alespoň o půl roku, do března 2017. Snaží se tím posílit ekonomický růst a zvýšit inflaci.
Oba kroky však finanční trhy vyhodnotily jako málo důrazné, což podle analytiků vypovídá o tom, že opozice je v ECB je silnější, než se předpokládalo. Zároveň to vedlo k prudkému posílení kurzu eura a poklesu cen akcií a dluhopisů.
Banka letos v březnu spustila takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které zahrnuje rozsáhlé nákupy státních dluhopisů a dalších aktiv. Jak analytici očekávali, ECB ve čtvrtek odpoledne také oznámila rozšíření tohoto programu, v jehož rámci nyní pumpuje do finančního systému asi 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu korun) měsíčně. Dosud předpokládala, že tento program bude uskutečňovat do září příštího roku, nyní je tedy termín o půl roku delší.
Šéf ECB Mario Draghi oznámil, že banka bude kromě státních dluhopisů nakupovat rovněž obligace komunálních a regionálních subjektů. Příjmy ze splácených dluhopisů bude reinvestovat do dalších nákupů, což je proti dosavadním krokům nové opatření.
Kurz eura po oznámení ECB začal prudce růst, třebaže další uvolnění měnové politiky by jej teoreticky mělo srážet dolů. Po snížení sazby vzrostlo euro vůči dolaru a dalším měnám o více než jedno procento a na Draghiho sdělení o prodloužení nákupů reagovalo dalším vzestupem. Před třetí hodinou čtvrtečního odpoledne tak získávalo na dolar více než dvě procenta a dostalo se na měsíční maximum 1,09 USD. Ve středu přitom jednotná evropská měna proti dolaru sestoupila na 1,0550 USD, nejnižší úroveň od dubna.
Oba kroky však byly mírnější, než analytici čekali. U depozitní sazby se vesměs odhadovalo snížení na minus 0,4 procenta. Ohledně nákupů dluhopisů trh podle agentury Reuters čekal nejen prodloužení, ale i rozšíření nákupů na 75 miliard eur měsíčně.
ECB signalizovala další podpůrné kroky již na listopadovém zasedání a pak tato očekávání dál posilovala, což trhy navnadilo na mnohem důraznější opatření.
Akcie na evropských burzách zažily nejhlubší pokles za čtyři měsíce. Jejich širší index FTSEurofirst 300 se propadl o 3,3 procenta a sestoupil ze tříměsíčního maxima, jehož dosáhl před oznámením ECB. Stouply výnosy desetiletých vládních dluhopisů, které představují dlouhodobé úrokové sazby, a rostly také sazby na peněžním trhu.
„Největší nebezpečí je v tom, že reakce trhů může dostat ECB do nepříjemné pozice,“ řekl Nicholas Wall z firmy Invesco Fixed Income. „Výprodej dluhopisů a růst eura povede k přitvrzení měnových podmínek v Evropě, což ještě ztíží úkol zvýšit inflaci.“
Zklamání trhů rovněž poškozuje Draghiho renomé jako šéfa banky, která až dosud udělala to, co slíbila. „Důležitá pro budoucnost je rovněž nejednohlasnost rozhodnutí. Sníží to Draghiho schopnost ovlivňovat trhy a vyvolá pochyby o jeho vlivu v bankovní radě,“ řekl Toby Nangle z firmy Columbia Threadneedle.
Draghi uvedl, že ECB měsíční nákupy dluhopisů nezvýšila proto, že prodloužení programu a reinvestice splátek považuje zatím za dostatečné opatření. Uvedl ale, že „program nákupů aktiv je flexibilní“ a „může být vždy upraven“.
Podle Reuters se na dnešním zasedání zřejmě diskutovalo i o dalších návrzích na podporu úvěrových aktivit bank, mnohé z nich ale narazily na odpor. Kritici dalších podpůrných opatření, v jejichž čele jsou dva němečtí členové rady, argumentují tím, že měnová politika je už mimořádně uvolněná a inflace je nízká zejména kvůli prudkému poklesu cen ropy, který je podle nich pro ekonomiku příznivý.
Šéf německé Bundesbanky Jens Weidmann označil po zasedání nové kroky ECB za „zbytečné“. Nové údaje podle něj potvrzují, že prudký pokles cen energií, který udržuje inflaci blízko nuly, ekonomiku eurozóny podporuje.
Inflace v eurozóně zůstala stejná
Meziroční míra inflace v eurozóně zůstala v listopadu na říjnové úrovni 0,1 procenta. Cílem ECB přitom je, aby se meziroční tempo růstu spotřebitelských cen pohybovalo těsně pod dvěma procenty. ECB navíc ve čtvrtek snížila odhad inflace pro příští dva roky. V roce 2016 čeká jednoprocentní průměrný meziroční růst cen proti zářijovému odhadu 1,1 procenta. Pro rok 2017 ECB odhaduje inflaci rovněž mírně nižší na 1,6 procenta.
Ekonomický růst v eurozóně by měl letos podle ECB dosáhnout 1,5 procenta, v září přitom banka předpovídala růst o 1,4 procenta. Odhad pro příští rok nechala na 1,7 procenta a pro rok 2017 jej mírně zvýšila na 1,9 procenta.
Evropská komise začátkem listopadu předpověděla, že ekonomika eurozóny v celém letošním roce stoupne o 1,6 procenta. Zlepšila tak svou předchozí prognózu, která celoroční růst odhadovala na 1,5 procenta. V příštím roce počítá komise se zrychlením růstu na 1,8 procenta.
