Paříž – Evropská centrální banka (ECB) konečně veřejně prohlásila, že aktivně nakupuje státní dluhopisy na sekundárním trhu. Spekulace, které se už v pondělí objevily mezi obchodníky, dnes potvrdil prezident banky Jean-Claude Trichet. Jak dlouho ECB na trhu zůstane, však sdělit odmítl. Trichet zároveň vyzval vlády, aby do legislativy svých zemí urychleně zakomponovaly dohodu ze summitu eurozóny, který se konal 21. července. Mimo jiné se na něm dohodla pravidla rozšíření pravomocí záchranného fondu eurozóny. Schválen byl také druhý záchranný úvěr pro Řecko.
Dosavadní kroky své instituce, včetně kontroverzního nákupu státních dluhopisů některých zemí eurozóny, dnes šéf ECB obhajoval. Nepředpokládá však, že by právě centrální banka měla být institucí, která dlouhodobě v eurozóně hasí problémy. „Toto je nejhorší krize od druhé světové války, a pokud by klíčoví představitelé neučinili důležitá rozhodnutí, mohla to být nejhorší krize od první světové války,“ vysvětluje Trichet.
Jean-Claude Trichet:
„Jsme na sekundárním trhu. Neřeknu vám ale, co nakupujeme anebo v jakých objemech. Ty objemy jsou pochopitelně známé, v tom jsme naprosto transparentní.“
Trichet sice neuvedl, jaké dluhopisy nakupuje, podle obchodníků je však jisté, že jde o dluhopisy Itálie a Španělska. Jejich výnosy totiž dnes pokračovaly v poklesu, který přesáhl celý procentní bod. Pokud by však banka z trhu s těmito dluhopisy odešla, podle analytiků by se jich investoři ihned začali zbavovat a úroky by opět vyletěly vzhůru. „Dnes už ty dluhopisy dokonce v případě Španělska klesly pod pět procent, což byl takový ten prvotní cíl ECB, a pokud by se tam udržely nějakou dobu, řekněme v řádu týdnů až měsíců, určitě by to byl velmi pozitivní signál,“ tvrdí analytik X-Trade Brokers Jiří Tyleček.
Jedním dechem však analytik dodává, že zásah centrální banku stojí miliardy eur. Pokud by se tedy intervence měla protáhnout na dlouhé měsíce, tak to bude stát ohromné finanční prostředky, které podle jeho mínění banka dlouhodobě nemůže na tyto účely vydat.
ECB zachraňuje stabilitu eurozóny, oprávněně?
Banka skupuje italské a španělské státní dluhopisy od pondělí. Náklady na obsluhu státního dluhu obou zemí tak výrazně klesly. Třetí a čtvrtá největší ekonomika eurozóny jsou nyní v centru pozornosti většiny investorů. Panuje všeobecný strach, že by se na tyto dvě země mohla rozšířit dluhová krize. „My teď máme v mezinárodní ekonomice problém důvěry,“ poznamenal Trichet a dodal, že vlády by měly do legislativy svých zemí urychleně zakomponovat opatření dohodnutá na summitu eurozóny.
Evropská centrální banka může dluhopisy nakupovat jedině na sekundárním trhu. Jde tedy o cenné papíry, které už stát dříve prodal investorům, takže nyní je může vlastnit prakticky kdokoli. Na primárním trhu, což je místo, kde vlády prodávají své dluhopisy investorům, ECB státní dluhopisy nakupovat nesmí. Tím by vlády de facto přímo dotovala. Podle Tylečka ale tímto způsobem banka opatření spíše obchází. Jde tedy v podstatě o přímou podporu od vlád. Banku takový zásah navíc stojí nemalé peníze, zprostředkovatelům totiž musí platit vysoké poplatky.
